Hospodáři v r. 1784
Brandýské panství bylo majetkem habsburských císařů v letech 1547 – 1860, potom se stalo soukromým majetkem příslušníků panovnického rodu. Důležité bylo lesní hospodářství. Palivové dříví zásobovalo Prahu, v 19. stol. se zdejší lesy staly dodavatelem pražců pro všechny železniční stavby ve středních Čechách a dodavatelem stavebního a nábytkového dřeva vlastním i cizím pilám a stavebním podnikům. Všechnu půdu obdělávali poddaní, budˇna svých starobylých gruntech zděděných po předcích, nebo formou roboty na panských dvorech, řízených vrchnostenskými úředníky.
V Knize poddanských platů na panství Brandýs nad Labem z r. 1784 je uveden seznam všech hospodářů ve všech vesnicích. Lhota byla jednou ze 37 obcí na brandýském panství. Ve Lhotě bylo 9 gruntů, ve vesnicích v okolí bylo největší Sudovo Hlavno s 29 grunty, Konětopy s 25 grunty, v Zárybech bylo 19 gruntů, v Nedomicích 16 gruntů, ve Křenku 12 gruntů, v Kostelním Hlavně 11 gruntů, v Ovčárech 7 gruntů, v Čečelicích 3 grunty. Ves Dřísy patřila do majetku Kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, k děkanskému statku. Hospodařilo v ní 16 sedláků a 1 chalupník (Tereziánský katastr – pol.18.stol.). Kromě těchto starobylých gruntů stály ve vesnicích ještě domky se zahrádkou, ve kterých žili nádeníci živící se prací na polích majitelů půdy nebo řemeslem. Tito domkáři získali půdu po r.1776 po zrušení velkostatků (panských dvorů) do dědičného nájmu.
Podle výše pozemkové daně můžeme porovnat velikost jednotlivých hospodářství.
Ve Lhotě patřil v r. 1784
největší grunt č.15 Václavu Stránskému, pozemkovou daň měl vyměřenou na 29 zlatých.
Z gruntu č.8 platil Josef Klíma 25 zlatých a 26 krejcarů,
z č.6 František Houštecký 24 zlatých a 10 krejcarů,
z č.1 Antonín Kopecký 23 zlatých a 11 krejcarů,
z č.2 Matěj Zalabák 22 zlatých a 14 krejcarů,
z č.7 Antonín Svoboda 22 zlatých a 5 krejcarů,
z č.9 Tomáš Svoboda 20 zlatých a 11 krejcarů,
z č.11 Jan Kocourek 16 zlatých a 13 krejcarů a
z č.12 Jozef Fiala 14 zlatých a 22 krejcarů.
Další platbou, se kterou musel hospodář počítat, bylo vyúčtování peněžité náhrady za robotu. Za doby vlády Marie Terezie se na komorních panstvích (které patřily habsburské koruně) zrušila robota, ale poddaní museli zaplatit náhradu. Platba se týkala všech výše uvedených hospodářů. Platili od 13 do 25 zlatých podle výměry a bonity půdy.
Císařovna Marie Terezie (vládla 1740 - 1780) souhlasila s navrženými reformami svého dvorního rady Raaba a na svých komorních panstvích splnila sen všech poddaných. Zrušila robotu a půdu, na které poddaní dříve robotovali, nechala rozparcelovat mezi bezzemky. Stali se z nich dědiční nájemci půdy, tzv. familianti nebo emfyteuti. Z domkářů a podruhů, kteří se živili nádenickou prací, se stali hospodáři na přidělené půdě. Někteří se mohli přistěhovat do nově vzniklých familiantských vesnic se stejnou výměrou půdy pro všechny osadníky. Vznikl tak Borek, Otradovice, Kralovice (název podle královny), Stránka (dnes část Záp), Podbrahy, Vestec, Káraný, Písek (dnes část Staré Boleslavi), Velká Brázdim, Nový Přerov (dnes součástí Přerova n.L.). Raabizace celého panství (parcelace panských dvorů) proběhla v období 1773 – 1782. Takovou možnost samostatného hospodaření bez roboty měli ovšem jen poddaní na panstvích patřících krákovské koruně. Na ostatních panstvích, která patřila šlechtě nebo církvi, raabizace většinou neproběhla a poddaní museli robotovat až do r. 1848.
Dědiční nájemci půdy po zrušení panského dvora (familianti) platili nájemné.
1. Původně bezzemci, nyní familianti – roční nájemné
č.5 Václav Houštecký – 2 zlaté 45 krejcarů
č.13 Josef Jakubův – 6 zlatých 27 krejcarů
č.17 Václav Kučera – 6 zlatých 6 krejcarů
č.18 František Dvořák – 2 zlaté 57 krejcarů
č.19 Josef Pečenka – 5 zlatých 42 krejcarů
č.20 Martin Kolínský – 2 zlaté 24 krejcarů
2. Hospodáři, nyní obdělávající ještě další pronajatou půdu z panského dvora – roční nájemné
Václav Stránský č.15 – 2 zlaté 33 krejcarů
Antonín Kopecký č.1 – 2 zlaté 45 krejcarů
Matyáš Zalabák č.2 – 3 zlaté 34 krejcarů
Jan Kocourek č.11 – 5 zlatých 54 krejcarů
Josef Fiala č.12 – 2 zlaté 45 krejcarů
Zdroj:
SOA Praha – Chodovec, inventář fondu Velkostatek Brandýs n.L.
SOA Praha – Chodovec, MUDr. Tomáš Dvořák – Indexy ke starší řadě gruntovních knih 1585 – 1715, vytištěno v říjnu 2012
Dr. J. V. Prášek – Brandejs nad Labem, město, panství i okres, III. Díl, vydalo Oblastní muzeum Praha – východ v roce 2007
Sepsala Libuše Švecová, roz. Kettnerová z Borku
Hradec Králové, červenec 2018
