Tento  příspěvek  není  obhajobou  útočného  bojového   nácviku  , nebo něčeho podobného,  ale chci vám představit  piloty, kteří  by dokázali za všech povětrnostních podmínek  ochránit  naší republiku , tak jak to umí dnes kluci na J 39  Gripenech.  Není to nic agresivního ,  jen ukázka pilotního  umění a také smutné vzpomínky na daň ,  kterou někteří  piloti zaplatili svým životem.   Jiří  Kurz                      

   Vstupte na letiště  :  HRADEC  KRÁLOVÉ - je zde  CIA

  ,,CZECH   INTERNATIONAL   AIR   FEST,, .

Duben  rok 2020 :

V  době   ,,Nouzového stavu,,  nám pomáhal letoun z Ukrajiny  ,, RUSLAN,, " Pardubice,,                     https://www.youtube.com/watch?ov=Sj1Kl9WrMss 

   Jedny z  akcí na letišti v  Hradci  Králové  je : 

                            CIAF    2019 

Ukrajinský letoun. Dovolil jsem se posadit v cockpitu za berany. Po vystoupení po 3 žebřících jsem tam byl. Obrovský prostor včetně cockpitu, trup letounu pobere snad i tank.

Hradecké letiště o víkendu patřilo letounům i vojenské technice.

Mezinárodní letecká přehlídka CIAF v Hradci Králové začíná.  Dvoudenní letecký festival nabídl divákům historické i vojenské letouny, vystoupení akrobatických leteckých skupin nebo například bezpilotní letouny – tzv. drony. Nechyběly ani pozemní akce a velmi bohatý doprovodný program. Leteckou show CIAF každý rok navštíví desetitisíce lidí a zahraniční piloti jsou vždy vítání.

Můj názor - Jiří Kurz

O letecké show  CIAF-HK - bylo mnoho napsáno i publikováno. Ty začátky byly moc pěkné a to co piloti předváděli bylo až na hranici možností. Mnohokráte jsem se bál za ně , že to nezvládnou. Zvládli to vždy a jsem rád , že se vše odehrává na letišti, kde jsem prožil mnoho startů a přistání jako vojenský pilot.                                                        SU-27-dole

Je to hezké letiště v Hradci Králové a rád jsem tam mnoho let sloužil. 

Byl zde můj první byt na svobodárně  letiště , narodil se mi zde syn, koupil jsem si zde první auto Škoda 1000 MB . Byla zde Latecká Akademie . Škoda, že se musí na minulé CIAFY takto vzpomínat. Slyšel jsem i vyjádření amerických pilotů, jak se jim u nás  v HK nádherně létá a ty kulisy kolem,  /rybníky /, jsou nádherné pro orientaci. O vašem pivu a děvčatech ani nemluvě .                                                                                                          Zdroj Jiří Kurz  

      Zdroj: Jiří Kurz       

Tenkráte - CIAF  Hradec Králové : podzim  roku 2011

Kateřina Černíková u  Migu-15 bis na hradeckém letišti.

Zdroj Jiří Kurz       

Ing. Katka Černíková - Langová.

Tenkrát v pátek  roku 2011 při příletech letounů na CIAF - show,  se náhodně setkávám  na ploše letiště Hradec Králové s  mladou redaktorkou  portálu  StudentPoint.cz ,  Kateřinou Černíkovou. 

 Ten den fotila pro svůj časopis, fotky letounů. Trochu jsme si zapovídali o tom, jak to zde na vojenském letišti vypadalo před mnoha lety a jelikož Katka byla leteckým fanouškem, tak jsem jí musel zodpovědět pár otázek z minulosti.   S Katkou to nebylo jen pouhé setkání, ale měl jsem pro ni připraveno i několik projektů . Jednalo se o návštěvu  civilní školy s přednáškou a ukázkou leteckých pomůcek, které jsem si připravil . Také jsem plánoval  navštívit 2 letecké  školy  na letišti v HK a navštívit  Centrum leteckého výcviku /CLV/ v Pardubicích i základnu letounů Gripen J-39 v Čáslavi s jejich simulátorem. Vše se nepodařilo . Hezká byla také návštěva  u fi  Ing. Tlustého,  jehož  výroba Ultra letounů na hradeckém letišti je fascinující.  Jiří  Kurz

Zde je pár zodpovězených otázek pro magazín StudentPoint :

Jiří Kurz: "Létání bylo mým snem, který se splnil."

 Rozhovor na letecké tema :

        07. říjen 2011 Kateřina Černíkova     

Některé naše sny se splní takřka sami, na jiných musíme dlouho pracovat, abychom dosáhli kýženého cíle, a další se bohužel nikdy nevyplní. Právě splněná přání pak naplňují náš život. Pojďte se s námi ponořit do poutavého vyprávění člověka, kterému se jeho sen splnil, pana Jiřího Kurze.

Pokud bychom se vrátili k začátkům Vaší letecké kariéry - co Vás vedlo k tomu stát se pilotem? 

Tak to je jednoduché. Každý kluk má svůj sen. Ten chce jezdit autem, ten náklaďákem, ten traktorem, a pak jsou tu ti, které láká letadlo. A já k nim patřil. Už na základní škole jsem chodil do modelářského kroužku, takže již tam vznikaly touhy sednout si do opravdového stroje.

Jak dál pokračovala cesta za Vaším snem?

Dál se mé kroky ubíraly, bohužel, na vojenské gymnázium v Kremnici

Bohužel? Co se stalo?

Nebyla to dobrá volba. Představte si, když zavřou čtrnáctiletého kluka na vojenskou školu . . . Dril, disciplína, návštěvy rodiny jednou za rok (a to ještě pouze tehdy, když jste nebyl trestán a měl dobré výsledky), žádná děvčata, žádná zábava...  Vlastně ano, jednou za měsíc jsme jezdili, celé gymnázium, do blízkého města do tanečních. Takže alespoň tam ta zábava byla a děvčata také.

Setkal jste se třeba již na tom gymnáziu nebo pak dále ve své kariéře s pověstnou armádní šikanou?

Ne. U letectva na žádné, ať už na větší či menší, klukoviny nebyl čas. Spíš jsme byli dobrá parta. Bavilo nás létání a sport. Hráli jsme fotbal, hokej, tenis, jezdili na kole, běhali, plavali, v zimě lyžovali.

  C-105 pro základní výcvik

Jaké byly Vaše začátky u letectva?

Přijímací zkoušky k letectvu byly vždy velice obtížné, připravoval jste se nějak speciálně, abyste svého cíle dosáhl?Ne, nic speciálního jsem netrénoval. Na vojenské gymnázium jsme byli přijati bez přijímaček, ale museli jsme samozřejmě projít speciálními psychotesty a zdravotními testy, které musel každý pilot ve svém životě absolvovat mnohokrát. Součástí byla prověrka prostorové představivosti – u pilota velice důležité schopnosti. Toto byly velice náročné testy a často se zkoušely různé nápovědy, aby testovaný dosáhl co nejlepších výsledků. Samozřejmě to lehké napovídání nemělo na výsledek testu téměř žádný vliv.

Příklad  : Na oddělení ,,psycho,, v ústavu Leteckého zdravotnictví  Praha - Kovpakova1 , bylo zařízení zvané ,,kombajn,,

. Byla to velká blbárna. Větší magořinu jsem v životě nehrál.  Hledáte na třech světelných tabulí barevné body, které jsou k sobě nejblíž. Pokud jsou  zelená, šlapete na pravý pedál, modrá- levý pedál, když je to na pravé tabuli, tak taháte  k sobě pravou páku a naopak. Pokud uprostřed, tak prostřední pedál. Do toho všeho vám jde do ucha signál: pip, pip, pip....ten počítáte a v mezeře sdělíte číslo. Doktora za sebou . Ani se to pořádně nedá popsat, ale bez toho vás nepustí doktoři dál.

Jak-11 pro pokračovací výcvik 

Pro to, abyste se stal pilotem, stačilo vojenské gymnázium nebo jste potřeboval ještě nějakou nadstavbu?

Tak samozřejmě, že mi gymnázium nestačilo! To bylo sice vojenské a spíše zaměřené na letectví, ale v podstatě jsme se k letadlům nedostali. Neměli jsme nic nalétáno. Pro vstup na letecké učiliště musel ale člověk mít nalétáno 50 hodin. Pro nás to byla rána pod pás, protože jsme dle dostupných informací měli pokračovat v leteckém výcviku, který ale podle tohoto předpisu nebyl možný. Rozčarovalo nás to. Psali jsme dopis ministrovi národní obrany. Nakonec jsme si museli rok odsloužit základní vojenský výcvik na letišti  v Plzni , udělat  letecké přezkoušení a pak konečně přišla ta očekávaná chvíle – přijetí na Letecké učiliště v Prostějově – Mekku všech československých letců.

Říkáte, že Prostějov byl Mekka, to v Československu nebyla jiná Letecká akademie?

Jistě, ještě Košicích. Měli jsme skvělé jméno. Dokonce jsme těsně po válce cvičili i izraelské piloty. Spolupráce s Izraelem však pochopitelně skončila po komunistickém převratu v roce 1948. To ale neznamenalo, že bychom s ostatními státy nespolupracovali. Cvičili se tu i Egypťané či Indonésané.

Před tím, než jste vzlétli, museli jste mít určitě za sebou velkou teoretickou přípravu. Co všechno čítala?

Teoretická příprava byla velice důležitá. Člověk musel mít znalosti o konstrukci letadla, jeho aerodynamice, chování ve stratosféře. Nesměla chybět meteorologie a navigace. Snad nejvíc se ale člověk naučil na zemi v letadle, kde si mohl všechno vyzkoušet, zažít, pochopit. Každý den v kokpitu vám něco dal. Bez teoretických základů by to však nešlo. Když jsme přecházeli z vrtulových (Jak 11) na proudová letadla (MIG 15), tak trvala teoretická příprava dva měsíce, než jsme mohli do kokpitu

Mluvíte o Jaku 11 a MIGu 15 – to jsou celkem známá letadla, na nich jste tedy začínali?

Mig-15 pro bojový výcvik

Ne, v žádném případě. Začínalo se na Trenérech C – 105, pak až se přecházelo na pokračovací typ Jak 11. MIGy mohli pilotovat pouze zkušení piloti. To už byla náročnější věc.

Jaká letadla Vám z hlediska pilotáže či leteckých vlastností více vyhovovala? Stíhačky? Dopravní? Podpůrná?

AN-2 podpůrná, pro seskoky padákem

Z hlediska pilotáže? Skvělá byla AN – 2, běžně známá pod názvem Andula. Skvělá pilotáž, jednoduchá, spolehlivá a velice šikovná. Používala se hlavně jako výsadkové letadlo. Pro parašutisty byla dopravním prostředkem číslo jedna. Další letadlo, které jsem miloval, byl dopravní Iljušin IL – 14. Také skvělý a velice spolehlivý, komfortní pro pilota a navíc prostě vypadal dobře.

Jak dlouho jste byl ve službě?

Přibližně dvacet let.

 Létáte ještě v dnešní době?

Pouze jako pasažér. Strašně rád cestuji - a to jak po Evropě, tak i po ostatních kontinentech. Líbila se mi všechna  místa.  Jinak jako pilot létám pouze na simulátoru.

 Máte ještě nějaký letecký sen? Existuje letadlo, kterým byste se chtěl proletět?

Už ne, dosáhl jsem všeho, čeho jsem chtěl, navíc jakékoliv letadlo si můžu stáhnout a proletět se s ním na simulátoru. Nepotřebuji to.

Nyní  je mi nejlépe s rodinou a při cestování. Viz. Oddíl : Odchod od létání a cestování s rodinou.

        Chorvatsko  ,   jih Francie

Máte nějaké zajímavé příběhy, které se Vám s letadlem staly?

No jistě, několik. Na AN-2 jsem letěl z Košic do Mošnova a u Žiliny jsme chytli námrazu a nemohli pokračovat přes hory. Mraky byly do výšky asi 2000 m a kouřmo skoro až na zem. Rozhodl jsem sklesat do pár metrů, najít řeku Váh a nad hladinou letět až do Trenčína. Před ním nás navedl dispečer na přistání. Letěli jsme v několika metrech. Také na IL-14 , při letu do maďarského Tokelu nás obestoupily mraky, a jen tak tak jsme sedli. No a také znám velice napínavý příběh únosu .

Veškeré  příběhy jsem zdokumentovat na stránkách s názvem :  Příběhy  č.1 a č. 2 ,3, 4.

 IL-14  Dopravní letoun

Děkuji za rozhovor a za celý tým StudentPointu přeji mnoho splněných snů i v budoucnu.

Kateřina Černíková. 

     Také děkuji za rozhovor. Jiří Kurz

Tak to tenkrát chodilo na CIAFU.  Czech international air fest .

CIAF- 1.9.-2.9.2018  Hradec Králové  

 Zdroj :   Jiří Kurz      Mig-15                                                            

Pilot a kolega létajícího Migu -15 UTI-Hradec Králové-Roman Svoboda a pan Miřácký.

Jirka Veselý, Santovjak, jeho přítelkyně,Roman Svoboda , J. Miřácký, Josef Svoboda - otec Romana,velitel letectva, Simr,Quido,?                                                                                

Letání na CIAFU s Mig-15 v podání  Romana  Svobody a J. Miřáckého - návrat patnáctky z USA do země svého zrodu.

Letoun byl zakoupen v USA      

V osudný den panovalo v prostoru města Hradec Králové špatné počasí. Od rána vítal přilétávající letadla vytrvalý déšť. Chvíli před 12. hodinou se k  hradeckému letišti přiblížila i trojice belgických letadel F-16A ze základny Kleine Brogel. Sledována pardubickým radarovým dispečerem, propíchla husté mraky a klesala k Hradci Králové , který právě přečkal silnou přeháňku. Pod mraky, ve vzdálenosti 7 km od hradecké základny, ohlásil vedoucí skupiny vizuální kontakt s letištěm. Vedoucí belgické trojice se rozhodl jít na přistání přímo z kurzu, jelikož mu docházelo palivo. Přistál bez problémů.

Co se dělo dál. 

Zbylá dvojice udělala okruh a zalétla standardní přiblížení. Nový vedoucí přistával na neznámém letišti poprvé a nad prahem dráhy měl větší rychlost i výšku, než by mít měl. V důsledku této nepřesnosti dosedl až zhruba v polovině vzletové a přistávací dráhy. Stejně tak vedený letoun, za který vedoucí skupiny odpovídá . Oba piloti po dosednutí začali intenzivně brzdit. Za sucha by to byli zvládli, ne však za mokra. Konec dráhy se rychle blížil a vedoucí se rozhodl přistání přerušit. Vražením plynové páky do krajní přední polohy zapnul přídavné spalování a s lehkou. F-16 byl za chvilku opět ve vzduchu. Své číslo o svém postupu neinformoval. To je neslučitelné s pravidly přistání ve skupině.V kockpitu F-16 byla sedící 27 letý poručík Annemie Jansenová s nalétanými 300 hodinami na typu a o rozhodnutí svého vedoucího nevěděla. V rádiu ticho, navíc ho bohužel ani skrz oblak vodní tříště zvednuté z dráhy jeho motorem, neviděla.

Následovala katastrofa.

Aby předešla možné srážce, přestala brzdit. Po vyjetí z vodního mraku, což bylo otázkou okamžiku, ji čekalo překvapení. Vedoucí letoun stoupá pryč, ona se nachází v poslední třetině přistávací dráhy a opakovat už nelze.Brzdy nejsou použitelné, je ve smyku a začíná se ošklivě naklánět.V momentě, kdy se letoun ocitl částečně mimo dráhu a náklon se stále zvětšoval, zatáhla za katapultážní madlo svého „ křesla". Sedadlo ACES II ji i přes nepříznivou polohu letounu bezpečně vyneslo z kokpitu a za chvíli se poručík znovu ocitla na ploše hradeckého letiště. Ihned byla v péči lékařů. Svezení na horkém křesle přestála bez zranění. Letoun byl  zničen. Po vystřelení pilotky , letoun vyjel z dráhy a převrátil se na záda. Vyšetřování za viníka této mimořádné události označilo vedoucího dvojice.

Všechny tři letouny F-16 nesly na ocase nápis Fortuna Favet Fortibus /štěstí přeje odvážným / Poručík Jansenová štěstí měla. Ať se jí drží i nadále.

Letošní akce :  17.5.2019 H.K./ zdroj :Jakub Vaněk /

Letecký den pro širokou veřejnost.  Jiří Kurz

Vrtulníková akce Helicopter Show na letišti v Hradci Králové.

17. květen: Semináře pro odbornou veřejnost, výukový program pro děti ze škol a veletrh škol se zaměřením na IZS - 18. květen:

Helicopter Show Hradec Králové : Letos  2019  i  2018 

Spojení slunečného počasí a přehlídky silných strojů ve vzduchu i na zemi přilákalo na hradecké letiště více jak 25 tisíc diváků. Konal se zde totiž další ročník již tradičních akcí – Helicopter Show a Rally Show, které se letos spojily dohromady. V pátek se zde odehrávala spolupráce složek IZS, kde odborníci diskutovali na workshopech o dosud nediskutovaných tématech, na letišti nacvičovali společnou spolupráci při nestandardních situacích a sklidili velký úspěch i u školáků, která sem zavítali v rámci branného dopoledne.

Sobota patřila samotné Helicopter Show, kde nechyběla ani simulace dopravní nehody, u které zasahovaly všechny složky IZS včetně čtyř vrtulníků. Největší ovace ale sklidil průlet čtrnácti vrtulníků, které zahájily vrtulníkovou show.

Novinkou pro všechny návštěvníky byla možnost vyzkoušet si soutěžní, okruhové a offroadové speciály společně s dalšími zážitky. Tato akce byla svým rozsahem a především kvalitou jednou z největších v Čechách. Většina návštěvníků měla to štěstí, že se na ně dostala řada, a získali tak možnost svézt se ve špičkových vozech ze světa motosportu nebo v legendách, které znali jen z časopisů. Největší zájem byl především o drifty a rallye, ale brzy byly obsazeny také helikoptéry a Tatra z Rallye Dakar.

Program doplňovali také letečtí modeláři, hasičské jednotky se sborem dobrovolných hasičů, Červený kříž, Policie České republiky a mnoho dalších. Jejich ukázky byly zaměřeny převážně na prevenci, dodržování bezpečnosti a na záchranu lidských životů.​ Jiří Kurz                                                                                                                                                                      

I ženy rádi létají: Viz-další  příspěvek : Od Cesny 152 k Boeingu 737.    ​                                                      

 Zdroj: Jiří Kurz                    Bára-pilot větroně z letiště Zbraslavice u  AN-2   Hradec Králové

​Prosím pokračujte nahoře na dalších odstavcích po kliknutí nahoz na 3 vod. čárky.

 Děkuji za čtení. Jiří Kurz