Jdi na obsah Jdi na menu

Od Cesny 152 k Boeingu 737- 800 Denisa Svobodová a David Kašpar.

 

Jak se dobře naučit létat .............

Od Cessny 152- k Boeingu 737 a  Maxu .

  Zdroj : Ing.Denisa Svobodová 

 

1c4b6761-0b33-49eb-b71c-3b4d8cceb88b.png

 

 

 

 

 

 

 

                                            

 

 

 

 

 

 

FO Ing. Denisa Kupková - Svobodová v letounu Boeing 737-800

 

 

 

Příklad výcviku pilotky- její houževnatost a příkadnost pro mladé adepty .

Interview  o  létání  se sympatickou pilotkou a studentkou VŠ v Ostravě - Ing. Denisou Kupkovou.   

Jiří Kurz , 20.6.2016. Jičín-letiště - interwiev 

 

320115_10200436653815560_1317061506_n.jpg  

  Zdroj : Ing. Denisa Kupková  

 Aeroklub Zábřeh u Dolního Benešova.                                                              

 

 

 

 

 

 

Povolání pilota je mým životním snem.  ,,Říká Denisa,, .

    s6302222--2-.jpg

  Zdroj : Jiří Kurz

 

 

S Denisou jsem se setkal na Srazu historických letounů na letišti v Jičíně. Přiletěla tam s partou pilotů z  letiště Zábřeh .  Mnoho mladých děvčat a kluků by rádo začalo létat, ale buď se toho bojí nebo neví jak začít. Proto jsme se s Denisou domluvili, že napíšeme pár zkušeností jak na to. Přečtěte si její vyprávění a zkušenosti. Jiří Kurz

Interview s Denisou - Jiří Kurz 
Pojďme se vžít do jejího vyprávě .

1. Co vás vedlo k tomu stát se pilotem a v kolika letech jste to s létáním myslela opravdu vážně ?
Už jako malá jsem se zájmem sledovala oblohu. K tomu stát se dopravním pilotem, mě vedl můj vlastní chtíč. Neměla jsem totiž žádné známé v letecké dopravě, proto jsem si všechno musela zjistit a zajistit sama. Když jsem byla malá, taťka mi zaplatil vyhlídkový let letadlem Cessna 172, a já se od toho okamžiku naprosto zamilovala do létání. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem díky jeho podpoře začala létat v 17 letech motorově. Tehdy si mě vzal pod křídla skvělý instruktor Šufana na Mošnovském letišti. V 18 letech jsem udělala licenci PPL. Tehdy jsem byla na pomezí toho zda-li budu létat rekreačně a nebo profesně. Velkým milníkem pro mě bylo, když jsem dělala doložku,, night,, z Jaroměřického letitě do Hradce Králové. Od okamžiku kdy jsem poprvé přistála na rozsvícenou dráhu, jako pořadí dva za Davidem Kašparem, jsem si uvědomila, že se chci stát dopravním pilotem.


 

2. Co jste pro to udělala ? Co kondička, byla jste zdravotně schopná ?
První věc, kterou jsem udělala, když jsem se rozhodla, že se chci stat dopravním pilotem, byla zdravotní prohlídka první třídy. Chtěla jsem mít jistotu, že jsem schopna vykonávat tuto práci. Když jsem úspěšně obdržela Medical 1. třídy, udělala jsem zkoušky všeobecného průkazu radiotelefonisty a začala jsem s time buildingem. Ten jsem nalétala převážně u firmy Elmontex air a Pondus air.
3. Jak pokračovala vaše cesta za splnění tohoto vašeho ,,snu ,, ?
Šla jsem na Vysokou školu Báňskou, kde jsem po tříletém studiu získala certifikát o splnění ATPL teorie. Po státnicích jsem se ihned vydala do Prahy na úřad pro civilní letectví. Od této chvíle šlo v mém životě všechno do postraní, tím myslím převážně vysokou školu, kterou studuji v navazujícím studiu individuálně. Primárně jsem se věnovala studiu ATPL a dokončení náletu, abych mohla začít s licencí CPL. /obchodní pilot /.Po úspěšném udělání ATPL zkoušek, jsem odletěla do Rumunska, kde se létali vakcinační lety pro firmu Elmontex air. Létání v Rumunsku bylo pro mě velkou zkušeností. Nalétala jsem na přeletech chybějící hodiny do time building, takže jsem mohla začít s licencí CPL. Všem zájemcům o létání doporučuji tuto firmu, jelikož má dobré zázemí, velké možnosti pro piloty, skvělé podmínky, zkušené instruktory a kvalitní výcvik    

                                                                                                                                                            

4.Jistě jste prováděla nějaké přijímací zkoušky, psychické a také ty zdravotní. Byly těžké ?
Ano, dělala jsem zdravotní i psychické zkoušky. Jsou to zkoušky, které se nedají ovlivnit. Buď na to člověk má nebo ne. Přijímací zkoušky jsem prozatím nedělala žádné, na školu jsem se vždy dostala do průměru, a proto jsem byla zproštěna přijímaček.

5. Jak se létalo v Zábřehu? Jaká tam byla parta, instruktoři a jak se k vám muži chovali jako k ženě?
Na letišti Zábřeh u Dolního Benešova se mi létalo velice dobře. Je tam super parta lidí, jak mladých zájemců o létání, dopravních pilotů, kteří si chodí na letiště vyčistit hlavu, tak letecká skupina Follow me. Najdete zde aeroclub a firmu Pondus air. Já dělala můj výcvik CPL u Pondus air a můžu vám ji vřele doporučit. Jsou v ni skvělý instruktoři a velice dobrý personal vstřícných lidí. Dobré zázemí a kvalitní výcviky. Já jelikož jsem zvolila volbu modulového výcviku se snažím, co nejvíce ušetřit, a proto firmu doporučuji i z finančního hlediska. Tato firma má profesionální přístup k výuce a snaží se studentům vyjít vstříc, ve všech ohledech. Jako k ženě se ke mě chovali uplně normálně. Pokud máte zájem stát se dopravním pilotem a nevíte, kde dělat výcvik, pak doporučuji  Pondus air. 

6. Vím , že jste začala létat velmi mladá, co na to rodiče, nebáli se o vás ? A co dnes, už si zvykli ?
Moji rodiče mě podporují a snaží se mi vyjít vstříc, jak jen to jde. Můj taťka je mi velkou inspirací, jelikož sám vybudoval vlastní firmu, a proto mě motivuje, že když člověk chce a jde si za svým cílem, dokáže to. Na začátku se určitě báli, ale přeci jenom jsem názoru, že pro pilota je nejnebezpečnější právě cesta na letiště a ne samotné létání.

Denisa si každý úspěch v létání patřičně užívá.

7. Jak vám šla letecká teorie a začáteční letová praxe v letecké škole?
Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů. Proto jsem vše brala zodpovědně a snažila jsem se, jak k teorii tak k praxi přistupovat cílevědomě a připraveně. Na to jak mi co šlo a nešlo se musíte zeptat mých instruktorů, já jsem totiž názoru, že v létání se člověk nikdy nepřestane učit a vždy je co zdokonalovat. Samotný cockpit za letu už je tou nejhorší učebnou, tam pokud člověk něco neví, tak už může být pozdě, proto se snažím učit věci dopředu, než jsem do letadla sednu. PPL teorie je základ létání, jedná se o 10 zkoušek v češtině a neměla jsem s nimi žádné problémy.
Další zkouška, kterou pilot potřebuje splnit ve své cestě na kapitánské místo je ATPL teorie, té jsem věnovala zodpovědně hodně času a vyplatilo se mi to. Udělala jsem všech 14 zkoušek v anglickém jazyce napoprvé ve třech sezeních. Mnohokrát jsem z mnoha předmětů měla trochu obavy, ale vždy jsem si řekla, že mohu přijmout neúspěch, ale nemůžu přijmout fakt, že jsem to nezkusila.

 

Výcvik na moři v USA

8. Na jakých letounech jste začala létat a na kterých jste pak pokračovala dál ve výcviku ?


Začínala jsem létat na Cessně 152 a poté jsem se přeškolila na Cessny (172, Cardinal 177 RG a 180) a Zlína 43. Jelikož se snažím za létání, co nejvíce ušetřit, proto se dočasně věnuji létání pouze na těchto letadlech. Momentálně se rozhoduji, kde budu dělat IR/SEP a IR/MEP výcvik. Přístrojová kvalifikace s jednomotorovými letouny SEP/IR (A) a více motorovými letouny- IR/MEP. Nicméně mě lákají letadla typu Meridian, Pilatus PC-12, L410, Morava a plno dalších, takže uvidíme kam mě vítr zavane ☺  

9. Mimochodem , vím že stát se pilotem je finančně velmi nákladné a i udělat první krok / odlétat azískat PPL- to je pilotní základ/, stojí dost peněz. Můžete našim čtenářům ve zkratce sdělit jak na to?
Je mnoho způsobů, jak ušetřit. Každý zájemce si musí ze začátku ujasnit zda-li chce létat integrovaný nebo modulový výcvik. Pokud si vyberete modulovou verzi pak si jednotlivé licence a létání zvolíte na základě finančních možností. Nevzdávejte se a brigádujte ☺
10. Co pro vás znamená studovat VŠ v Ostravě a jaké jsou po ukončení této školy možnosti ohledně létání ?
Možnosti létání jsou vždy postavené na tom, jak je pilot dobrý a co je schopen pro tuto profesi obětovat, ovšem škola neumožňuje žádné pracovní možnosti, co se týče pozice pilota. Veškeré létání, licence, či zkoušky jsem musela dělat ve svém volném čase. Vysoká škola Báňská mě připravila na ATPL teorii a vydala mi certifikát o úspěšném splnění teorie, což je veliká finanční pomoc.

 

11. Co byste doporučila budoucím adeptům na letecký výcvik, zvláště ženám ?
Pokud hledáte někoho, kdo vám změní život, nebo vám pomůže  s létáním, podívejte se do zrcadla! Jedině my sami jsme tvůrci svých cest, a proto nechte výmluvy v posteli, vstaňte a udělejte něco, co vás dostane do cockpitu. Je totiž úplně jedno jestli jste holka nebo kluk, je jedno kolik vám je let či odkud pocházíte. Nemějte sny, mějte cíle a ty proměňte ve skutečnost. Jdete si za tím, co chcete a na nic si nehrajte. Buďte sami sebou.
Hlavně se přestaňte bát toho co může jít špatně a začněte se těšit na to, co může vyjít, protože člověk, který se bojí prohrát, už prohrál
.
    

12. Zažila jste ve vzduchu nějaké nepříjemnosti nebo řešila jste už zvláštní případy za letu ?
Prozatím jsem neměla žádnou situaci, která by vyžadovala May Day nebo Pan Pan. Před každým letem si kontroluji, jak letadlo, tak si dělám briefing počasí i letiště, a proto  se mi nikdy nestalo, že bych vlétla do špatného počasí. Taktéž vždy kontroluji  olej i palivové nádrže, tudíž jsem se mnohokrát vyvarovala problémům s nedostatkem  paliva.
  

                             
13. Vím o vás, že jste se angažovala v práci pro mládež a to až v USA v mezinárodním táboře CEDAR. Mohla byste tuto akci trochu přiblížit mladým čtenářům.


Ovšem. Ve dvaceti jsem se rozhodla jet do Ameriky, protože jsem neuměla anglicky a jak každý pilot ví angličtina je základním kamenem letectví. Všechny zkoušky jsou v angličtině a poté i samotná práce, a jelikož jsem se zamilovala do létání, rozhodla jsem se tento svůj nedostatek odstranit. Našla jsem si proto agenturu, která mi zprostředkovala víza a letenky a odletěla jsem pracovat do kempu CEDAR pro americké děti. Naučila jsem se anglicky, procestovala jsem západní Ameriku, vydělala jsem si peníze na létání a tím jsem udělala velký krok vpřed ke své kariéře. Také jsem si zkusila startovat a přistávat na vodě. Rozhodně všem doporučuji vycestovat, v dnešní době jsou neskutečné možnosti, využijte jich . ☺  

 

14. Děkuji velmi za rozhovor.  Doufám , že brzy dokončíte výcvik a nastoupíte k některé společnosti jako pilotka. Rozhovor vedl :     Jiří Kurz 

 

Pokračování po 2 letech :  Životní sen se splnil .

 

Ing. Denisa Kupková -  FO u letecké firmy  ,,Go2sky,,

 

Aerolinkám Niki pomáha lietadlo z Bratislavy - Go2Sky

Na trupe a výškovém kormidle s velkým logem rakouské  spoločnosti Niki ,odletel v prvý červnový deň do Norimbergu 167-miestny Boeing 737 slovenskej leteckej spoločnosti Go2Sky. Letadlo s 3 posádkami,  prenajali spoločnosti Niki a už začalo lietať z Norimbergu a Mníchova na   Malorku. Pre spoločnosť Niki bude bratislavský dopravce přepravovat tisíce   turistů.

  52134512_2137701086318032_7546308352375163921_n.jpg 

Rok 2017-  Sen se povedl  : Ing. Denisa Kupková v cockpitu B-737- 800 

Už jsou 2 roky za námi od posledního setkání a Ing. Denise Kupkové  se sen splnil. Ukončila všechny zkoušky teoretické i praktické  a nastoupila jako FO, což značí First officer- první důstojník  u letecké společnosti,, Go2sky,,. Nyní pracuje v Bratislavě a létá na  letounu Boeing 737-800 . Nyní se s ní jí můžete setkat  skoro na všech letištích Evropy i  ve vzdáleném  Dubaji .Věřím , že se jí bude nadále dařit. Držím jí palce a ať se jí v nové funkci líbí.   Jiří Kurz

 

 

Rozhovor s Ing. Davidem o létání na Boeing SmartWings.

David Kašpar  u hangáru DSA.s.r.o. v  HK  r.2020   

              email.seznam.czbg.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Pilotem na  dopravních    letounech. Ing.David Kašpar.

Rozhovor vedl Jiří  Kurz.

Po delší době jsem se rozhodl, ukázat mému synovi Jirkovi, letiště v Hradci Králové a ukázat mu , co je tam nyní nového. Sedli jsme do auta a zastavili až před starou dispečerskou věží ,  kde nyní sídlí šéf letiště Vlado Gryga s pomocným personálem. Dál jsme nemohli, protože nás nepustila kovová závora s nápisem STOP - Vstupujete do ,,Šengenského prostoru,,. Tak vystupujeme a  prohlížíme plochu letiště s bunkry .  Náhle nás překvapil hluk motoru pojíždějícího letounu,,  Cesny 172,, . Jede kolem nás a míří na stojánku  před hangárem letecké školy DSA s.r.o. Dívám se do cockpitu a nemohu uvěřit svým očím. Na pravém ,,sicu,, sedí  smějící se instruktor, můj kamarád,  Ing.David Kašpar. Čekám až vystoupí a jdu ho pozdravit.,, Ahoj Dejve , jak se daří ?. Myslel jsem, že jsi na na jiných kočárech Boeingu 737- 800 Smartwing v Praze u společnosti  SmartWingu na letišti Václava Havla? To ano, říká David , byl jsem tam , ale doba je  zlá  a  abych alespoň trochu létal, vzal jsem flek zde v Hradci Králové jako instruktor na pomalých kačenách. Alespoň něco. Jak víš naše letka  SmartWingu je upoutaná na zemi  po těch strašných dvou katastrofách. Snad se to opět vyřeší a budu moci  pokračovat na pořádných strojích. Dávám mu za pravdu a0 přeji hodně štěstí. Vždyť jeho výcvik nebyl laciný a  vyhodit třeba 2 miliony by bylo škoda. Vzpomínám jak jsem Davida před mnoha lety zde v Hradci Králové, kde bydlel , potkal  jako žáka gymplu GYBON a pilota  jaroměřského letiště. Byl už tenkrát dobrý pilot a dostal jsem od něho simulátor  X , který stále používám. Domluvili jsme se tenkráte a udělal jsem s ním rozhovor jak a kde začínal létat.

 

Přesuňme se pár let dozadu a připomeňme i tento rozhovor :

 

49112348_2004513439585035_3749687340545605632_n.jpg

 

 

 

  

 

 

Od Andulky ke SmartWings : Ing.  David  Kašpar

Rozhovor s pilotem Davidem Kašparem – jak se dotknout nebe :

Jiří Kurz

Ing. David Kašpar- Žilina

 

10301587_740608079335421_20937414688190423_n.jpg

 

 

 

 

 
 
 
 
 
 
25. duben 2015 Jiří Kurz
 
David/vlevo/ s kamarády v žilinské letecké škole
 
 
Povolání pilota je přáním mnoha mladých lidí. O tom, jak vypadá život nahoře u oblak, jsem si povídal s Davidem Kašparem. Pilotem už je, ale ještě ne dopravním.Když David začínal přemýšlet o tom, jaké bude jeho povolání, ani na chvilku neváhal a rozhodl se téměř okamžitě. Chtěl létat. Narodil se a vyrůstal v Hradci Králové, kde má svou rodinu a přátele. V současné době však převážnou část roku žije v Žilině, kde studuje na Žilinské univerzitě obor Profesionální pilot. Tato škola přesně splňuje jeho požadavky jak výborným zázemím a vybaveností, tak vyučujícími, kteří mají vynikající reference.

Co tě vedlo k tomu stát se pilotem?

Již od malička jsem se zájmem sledoval letadla na obloze nebo na letištích. Pravidelně jsem navštěvoval domácí letecké přehlídky, především hradecký CIAF. S dědou jsme vyráběli letadla z papíru nebo balzy a nebylo letecké dovolené, kdy bych "nevymetl" kokpit letadla. Tehdy se to ještě smělo. No, a když děda dostal PC letecký simulátor (FSX), to mi bylo kolem 13 let, tak to bylo jasné.

Co jsi pro to udělal?

V prvním případě jsem si musel udržet výborné známky ve škole a dostat se na gymnázium. Tam jsem chtěl i tak a času na řešení toho, co dál, bylo dost. Létat se stejně smí nejdříve od 15 let. Na Gymnáziu Boženy Němcové jsem se začal zajímat o plachtění. Měl jsem i možnost vyzkoušet si lety v kluzáku a touto cestou jsem se i vydal.

Jak dále pokračovala cesta za splněním snu?

K 15. narozeninám jsem od prarodičů dostal hodinový let na reálném simulátoru ATR v Praze, kde se školí i profesionální posádky letadel. Tehdy mi kapitán Cibak, který se mnou kurz absolvoval, řekl, že mám talent, a doporučil mi začít s plachtěním. Toto rozhodnutí pro mě bylo velmi zásadní a jsem za něj rád. S výcvikem jsem začal v Jaroměři a po roce jsem bezmotorový kurz dokončil. Létání mě bavilo stále více, a tak jsem po dvou letech začal létat i motorově. Poté přišlo dilema, kterou vysokou školu si vybrat.

 

Dělal jsi nějaké přijímací zkoušky?

Dělal jsem přijímací zkoušky na ČVUT do Prahy a na Žilinskou univerzitu, kam jsem primárně chtěl. Obě školy nabízely studijní obor Profesionální pilot, který jsem potřeboval. Jako třetí možnost byla VUT v Brně, kam by mě přijali i bez přijímacích zkoušek. Zkoušky byly z matematiky a cizího jazyka. V Žilině byly navíc otázky ze všeobecného přehledu.

Jak se létalo v Jaroměři, kde jsi začínal?

V Jaroměři se létá dobře. Místní aeroklub má dost členů, kolektiv je fajn a máme i dostatečný počet letounů, takže si každý pilot přijde na své. Velkou výhodou je i místní letecká škola Ládi Škarytky, která nabízí motorové pokračování na Cessnách, pro kterou jsem se rozhodl i já.

Začal jsi létat hodně mladý. Nebáli se o tebe rodiče?

Rodiče mě podporovali, i když na prvním místě musela být stále škola. A myslím, že se o mě ani ve vzduchu nebojí. Přeci jenom je pro pilota nejnebezpečnější právě ta cesta na letiště a zpět než samotné létání.

Jak ti šla teorie a začáteční praxe v aeroklubu Jaroměř?

Teorii jsme měli asi dva měsíce během zimních víkendů. V elementárce jsme byli čtyři a myslím, že nás teorie bavila všechny. Samozřejmě byly předměty, které nás tak nebavily, například letecký zákon. Ale i ten je samozřejmě důležitý. Závěrečné teoretické zkoušky ve Vrchlabí jsme udělali všichni. Mě osobně asi nejvíc bavila meteorologie, kterou teď i budoucí plachtaře učím. Poté v březnu přišly seznamovací lety na kluzácích L-13 Blaník a začali jsme sbírat první cenné letecké zkušenosti.

Na jakých letounech jsi začal létat a na kterých jsi pak pokračoval?

Začal jsem na Blanících a potom časem, když jsem začal létat motorově, jsem létal na Cessnách (152, 172). V Žilině mě poté přeškolili na Zlínky (42, 142, 43). Mám ještě v plánu přeškolit se na Z 226, protože je to krásné letadlo, navíc bych získal zkušenosti s ostruhou. Nyní mě ale čeká IR výcvik na Piperu Arrow a dvoumotorové Senece.

Zažil jsi ve vzduchu nějaké nepříjemnosti?

Jednou při navijákovém vzletu s Blaníkem selhala technika a asi v 60 metrech se vzlet přerušil. Tehdy jsem se "vypnul", obletěl naviják a přistál po větru. Bylo to jedno z prvních sól, instruktoři byli na infarkt. Vše dobře dopadlo a možné nebezpečí mi pořádně došlo až na debriefingu v místní hospůdce. Byla to ale cenná zkušenost. Také mne na jihovýchodě Slovenska při navigačním letu nepříjemně zastihla oblačnost, ale včas jsem se stihl vrátit do Košic a poté jsem se severem Slovenska bezpečně vrátil domů do Žiliny. Ale ten pocit, kdy Vás mraky ženou skoro až na zem, bych nikomu nepřál.

Mimochodem, stát se pilotem je finančně velmi nákladné a získat základní výcvik stojí dost peněz. Můžeš našim čtenářům ve zkratce sdělit, jak na to?

Finančně to bohužel náročné je, a to velmi. Základní výcvik, tedy kurz PPL, stojí kolem 130 000 Kč v závislosti na lokalitě a na letadlech, na kterých je výcvik prováděn. Je to dost peněz i pro někoho, kdo létá jen pro radost. Pro ty, kteří se chtějí stát profesionálním pilotem, je to z finančního pohledu „teprve“ začátek a samozřejmě i nezbytný krok. Další nutnou podmínkou pro PPL licenci je například i zdravotní způsobilost minimálně 2. třídy.

 

23722358_10209439157168850_7311867883141215290_n.jpg

Co pro tebe znamená studovat v Žilině a jaké jsou po ukončení této školy možnosti?

Tak pro mě to především znamená pokračování v mém leteckém snu. S ostatními piloty v ročníku máme super partu a celkově mě studentský život v Žilině baví. Po skončení výcviku budeme mít Frozen ATPL, tedy licenci dopravního pilota. Dále kvalifikaci pro let podle přístrojů IR, licenci na vícemotorová letadla MEP a kurz spolupráce ve vícečlenné posádce MCC. Poté stačí pouze ICAO angličtina 4 a výš a budeme připraveni ucházet se o místo pilota v aerolinkách. To už pak záleží na jednotlivcích, kam půjdou létat. Je to hlavně otázka, co jsou v životě ochotni obětovat.

Co bys doporučil budoucím adeptům na letecký výcvik?

Ať se nevzdávají a jdou si za svým snem, pokud to jen trochu finančně půjd 

Davide děkuji za rozhovor a přeji příjemné studium v Žilině a hodně zdaru ve vzduchu. Jiří Kurz

 

Po 2 letech : Rok  2018 

S Davidem jsem navázal kontakt a  rozhovor doplňuji o jeho další letecký vývoj a jak se stal  leteckým instruktorem  a kapitánem  na AN-2. 

Ahoj Davide, všiml jsem si v médiích jak pokračuješ v LVVC jako instruktor a také létáš na AN-2. Napadlo mě ,že bychom mohli čtenářům  napsat pár vět jak  pokračuješ  v Žilině a jaké máš další plány. 

Po dokončení integrovaného výcviku ATPL mi Letecké výcvikové a vzdělávací centrum Žilinské univerzity v Žilině nabídlo, zdali bych nechtěl dál pokračovat jako instruktor. Této nabídky jsem si velice vážil, protože mě mezi sebe do kolektivu přijali zkušení instruktoři i examinátoři a já se od nich mohl mnohému naučit.  Po úspěšném dokončení instruktorského kurzu mi LVVC ve spolupráci s Katedrou letecké dopravy zajistily individuální studijní plán a úpravu školní docházky, aby bylo možné skloubit inženýrské studium a práci leteckého instruktora. Své první žáky jsem dostal v květnu roku 2017. Létal jsem s nimi základní a pokračovací VFR část integrovaného výcviku ATPL, včetně nočních letů.

Nyní v Žilině dokončuji druhou sezónu a nalétal jsem více jak 350 instruktorských hodin. Za tu dobu jsem měl možnost naučit létat zhruba 8 nových budoucích pilotů a nutno podotknout, že někteří z nich jsou velice šikovní a pokud se budou snažit i nadále, mohou z nich být výborní piloti.

V listopadu 2017 jsem se podle AK-MOT na Slovensku přeškolil na krásný starý dvouplošník AN-2. Bylo to splnění jednoho z mých leteckých snů. Někdy to chce trochu víc síly do řízení, protože má hmotnost většinou kolem pěti tun, ale jinak není nijak zrádná nebo dokonce zákeřná. Je důležité mít správně vyváženo, pohlídat si ostruhu a palivový systém. Pokud k ní přistupujete s respektem a úctou, tak létání s ní je za odměnu. Výhled ven přes levé křídlo je nádherný. 

Co vyžaduje studium v Žilině, proč jsi šel právě tam, jak dlouho trvá stát se instruktorem , máš v plánu létat někde jinde na B737 nebo na A 320 apod.

Studium v Žilině vyžaduje hlavně úspěšné absolvování přijímacích zkoušek, na které se dá podle učebnic a dostupných materiálů dobře připravit. Pokud studujete něco, co vás baví, jde vše lépe, i když během studia narazíte na předměty, kterými je třeba se prokousat. Studium zpestřují výběrové přednášky odborníků z letectví, které jsou vždy pro studenty přínosem. Skvělé jsou například přednášky aeromechaniky pana docenta Orlity, letových postupů pana kapitána Soldána, nebo meteorologů ze SHMU.

Já jsem si Žilinu vybral, protože zajišťuje i praktický letecký výcvik. Není tedy nutné daleko dojíždět a chodit létat do jiných smluvních výcvikových organizací. V Žilině vše zajišťuje univerzita a létá se na letišti v Hričově, kde probíhá i většina výuky. Další výhodou je létání na Zlínech, které jsou pro základní výcvik téměř ideální, a myslím, že by se těžko hledala lepší letadla pro výcvik.

Osnova instruktorského kurzu je 30 hodin. Výcvik je hlavně zaměřený na zdokonalení pilotáže a metodiky, aby mohl vše potřebné nový instruktor co nejlépe vysvětlit a aby to žák pochopil. Trénují se rozvinuté vývrtky a nezvyklé polohy, noční lety, metodika nouzových a bezpečnostních přistání atd.  Trénují se také reakce instruktora. Někdy je trochu obtížnější odhadnout, kdy ještě žáka ještě nechat řídit a kdy je už potřebné zasáhnout do řízení.

V říjnu mám výběrové konání na pozici FO u společnosti Travel Service, takže doufám, že příští sezónu budu už jako druhý pilot létat s letadlem Boeing 737, kterého jsem již od dětství měl raději než Airbus.

Být instruktorem v Žilině bylo krásné, je tu skvělý kolektiv a budu na to vzpomínat jen v dobrém, ale je potřeba se posunout dál. Nicméně není vyloučeno, že se jednoho dne k instruktorování vrátím. Budu se snažit si všechny kvalifikace udržet v platnosti.

 

Dnes ,15.3.2019  provádí typové zkoušky na letoun 737 NG pro SmartWings . Popřejme mu hodně pěkných startů a přistání. Zkoušky dopadly dobře a David se stal First officer  u Smart Wings. V roce 2020 se létání  zde zastavilo a David přešel jako instruktor  k DSA s.r.o. HK  . Uvidí se co dál.

Situace se změnila a Danid po uzemění  SmartWings v Praze z důvodu Cony 19 pracuje jako instruktor u DSA s.r.o v Hradci Králové.Rok  2020.

Jiří Kurz

 

Děkuji za prohlídku a čtení článků. Na prvním místě je spokojený čtenář

 

Bylo mě ctí Jiří Kurz - 

18698365_1090377151064497_7825939036060659789_n.jpg

 

 

 

 

 

 

Díky za čtení a prohlídku. Jiří Kurz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

               

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář