Jdi na obsah Jdi na menu

Pranky - co je vtipného na drsných nachytávkách?

8. 9. 2018

Pranky, neboli nachytávky. Pokud mám správné informace, tak vznikly v Japonsku a rozšířily se odtamtud po světě. Hodně populární se staly v USA. A taky přišly k nám...

 

Myslím si, že mám pro legraci pochopení. Ráda slavím našeho apríla. Osolit někomu kafe, nechat ho chvíli hystericky hledat brýle po bytě, zatímco vy víte, že je má celou dobu na hlavě. Osobně jsem tátovi dala do lahvičky od šampónu kečup. Jenže to jsou takové neškodné legrácky. Slovo PRANK postupem času začalo poněkud krystalizovat v drsnější formu žertíků. Svou roli v tom nejspíš hraje i fakt, že spoustu pranků míří na internet a tvořitelé se snaží ohromit a být originální. Kolik z vás by koukalo na video o tom, jak několika lidem osolíte kafe?

 

Pro mě osobně ale drsnost pranků často hraničí s nenormálností a blbostí. Vždycky si vzpomenu na příběh tátova kamaráda. Jeho aprílový prank na přítelkyni byl jednoduchý. Napsat dopis na rozloučenou, v koupelně si lehnout do vany a narafičit to tak, že spáchal sebevraždu. A až to bude nejmíň čekat, zvednout se z vany pokrytý tou umělou krví a tak. Přišlo mu to jako děsná sranda. Uhádnete, co se skutečně odehrálo? Nejen že sebevražda přítele byla pro danou slečnu příšerný emocionální šok, ale když se zvedl z vany, vyděsila se natolik, že křičela, zmateně couvala z koupelny a zakopla. Při pádu se praštila do hlavy a byla na místě mrtvá.

 

Tenhle smutný případ je záminka k tomu si připustit, že co jednomu připadá jako žert, může druhému neskutečně ublížit. Nikdy nevíte, kdy někoho vyděsíte natolik, že dostane infarkt, nebo mu totálně přepne a kvůli hloupému žertu skončí u psychiatra, nebo v léčebně. Může zranit sebe, nebo vás.

 

To mi připomíná loňskou – 2016 - aféru vraždících klaunů. Považujte mě za blázna, ale vážně jsem se mimo byt necítila bezpečně. Jak máte vědět, kdy je pod tou maskou blbec, co si tropí žerty, a kdy jedinec, který celou tu záležitost využívá k tomu, aby ukojil své choutky a ublížil vám doopravdy? Stejně bezradná byla dívka, která pobodala kamaráda v masce klauna. On si myslel, že ji pořádně vyděsí a bude to prča. Ona se vážně vyděsila a měla obavu o svůj život. Tak domnělého útočníka pobodala, tuším, jeho vlastním nožem, co proti ní držel v ruce.

 

Kamarádka jednou sledovala Kruh a přesně na jeho konci jí zavolal kamarád na pevnou linku... Samozřejmě s tím, že zemře za sedm dní po vzoru filmu. Strávila celou noc sama vyděšená v bytě, světla rozsvícená, nože u sebe... Bála se šíleně. Má tohle smysl? Že to byla jedna z nejhorších nocí jejího života a prožila hromadu negativních pocitů?

 

Když se bude člověk pořád tahle děsit pro legraci, nezapomene při tom, že svět je plný skutečného nebezpečí? Únosců, vrahů, sociopatů? A rozpozná jej vůbec? Možná bude tváří v tvář děsivě reálnému životu do poslední vteřiny naivně věřit, že jde o žert a usmívat se do chvíle, než mu čepel nože projede břichem...

 

Vzpomínáte na youtubery ViralBrothers? Jejich debilní kecy považuju za nestárnoucí. Jakmile šli s dobou a začali točit pranky, ztratila jsem o ně zájem. Dívat se na video o tom, jak si někdo myslí, že ho přítelkyně podvádí, nebo spáchala sebevraždu... popřípadě, že někomu odoperovali ledvinu... Co je vtipného na tom děsit lidi k smrti? Popřípadě se vyžívat v jejich neštěstí? Jako třeba na jiném kanále, kde nechali kluka tři dny v domnění, že se mu ztratil pes. Vysvětlete mi to. Prosím, kdokoliv se na to rádi díváte, vysvětlete mi to. Ale nejdřív si představte sebe na místě těch nachytaných. Vážně se dokážete zasmát tomu, že by vám někdo ukázal fingovanou sebevraždu vaší lásky? Ode mě by teda ten dotyčný dostal pár facek a tichou domácnost.

 

Možná jsem staromódní a hloupá, ale smích prodlužuje život. Negativní emoce ho zkracují. Raději miláčka překvapím snídaní do postele, než tím že se ráno probudí vedle monstra z gumové masky na hlavě. Raději s ním prožiju dlouhý život plný vrásek, než aby z jednoho pranku dostal v mladém věku šok a skončil v blázinci. Na světě je dost zla i bez pranků, ne?

 

Přihazuji odkaz na díl Nebezpečných vztahů - TU -, co mě k napsání článku inspiroval. A ne, nezakládám svůj názor jen na jednom dílu pořadu televize Barrandov. Mám ho už pár let. Jen tady se krásně ukazuje, jak se pranky mohou zvrtnout.

Původní publikace: 17. 12. 2017

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář