Materna z Květnice
Jsou českým vladyckým rodem pocházejícím z hrádku a vsi Květnice, který se nachází v okrese Praha-východ.
Prvním jistým předkem rodu je Jan z Květnice († okolo r. 1490) s manželkou Tabitou z Raškovic. Jejich syn Václav, který koupil roku 1501 Přítoku, měl tři syny Jindřicha (†1537), Zikmunda (†1579) a Zdeňka († před 1554) kteří založili tři rodové linie: přítockou, třebešickou a radovesickou.
Příslušníci první linie se vystěhovali po bitvě na Bílé hoře do zahraničí, druhá linie vymřela v druhé polovině 16. století, třetí se počátkem 17 století rozdělila na několik větví. Starší větev zchudla a hlásila se k ní rodina Maternů z Nové Paky .
Josef Materna velkoobchodník v Nové Pace a jeho synové Josef, František, Eduard a Bohumil požádali koncem 19. století o přiznání starého českého stavu, ale řízení bylo v roce 1897 zastaveno.
Jan Jiří Materna prodal v roce 1623 Žerčice a Sloupno a odešel pro náboženství ze země.
Další větev představoval JIndřich Materna (†1660), do roku 1629 majitel statku Bílsko u Jičína a ředitel litomyšlského panství. Měl syny Adama Jiřího (†1680), Jana Albrechta ( †1697), který byl knězem a působil v Chotovinách a Františka Viléma (1632-1703).
František Vilém (1632-1703) byl počátkem 18. století přísedícím většího soudu v Praze. Měl syna Františka Kryštofa (1673-1706).
V druhé polovině 18. století žil Adam František (1714-1796), který byl předsedou vojenské hospodářské komise v Plzni. Měl syny Josefa Františka (1753-1829), Karla Arnošta a Blažeje Kolumbana (1763-1789), kteří se stali důstojníky.
Zmíněný Josef František měl syna Josefa (·1789).
Maternové drželi např. Radovesnice, a ty zůstaly v majetku až do smrti Jindřicha Zikmunda Materny do roku 1651. Dále drželi Starý Bydžov, Dobešovice, Hranice u Peček aj.
Třebešická větev držela Třeběšice u Kutné Hory, které se dostaly do majetku přítocké větve.
Příbuzenskými svazky byly Maternové z Květnice spojeni s Pešíky z Komárova, Hrabáni z Přerubenic, Vartemberky, Rašíny z Rýzmburka, Klusáky z Kostelce,Ostromířskými z Rokytníka, Stařímskými z Libštejna a dalšími českými rody.
Erb: v červeném štítu je červená býčí hlava, s tlamou prostřelenou šípem se zlatým opeřením. V klenotu je černý a červený bůvolí roh. Přikrývadla jsou černo-červená.