Pár rad z babiččina kapsáře
Anémie
♦Ideální jsou vývary z hovězího, slepičího nebo skopového masa se zeleninou. Do nich lze přidat některé bylinky, např. danggui (Angelica sinensis), kterou seženeme ve speciálních obchodech s prostředky tradiční čínské medicíny. Polévku je třeba vařit minimálně 2 hodiny a před koncem varu do ní ještě můžeme dát vaječný žloutek.
♦Dále je vhodná šťáva z bezinek (tepelně upravená), červená řepa, semena černého sezamu, červená rýže, fazole azuki, červené datle (cicimek).
♦Pokud užíváme doplňky výživy se železem, vybíráme takové, kde je železo v chelátové nebo jiné snadněji vstřebatelné formě. Zároveň bychom neměli užívat vápník, protože ten vstřebávání železa snižuje. Obdobně působí i fytáty a polyfenoly (např. z čaje). Naopak vstřebávání železa zvyšuje vitamin C a některé organické kyseliny (citronová, jablečná, vinná). K rostlinám, které obsahují nejvíce železa, patří např. listy smetanky lékařské, kořen třapatky nachové, polníček kozlíček, nať pelyňku černobýlu a ptačince prostředního, květy světlice barvířské, květy jetele lučního atd.
Bodnutí hmyzem
Postižené místo opakovaně natíráme cibulí, která obvykle zabrání otoku. Obdobně lze použít i jablko nebo ocet.
Bolesti v krku
♦Kloktáme vlažným odvarem ze šalvěje (1 lžička sušené drogy, vařit 5 minut a nechat 10 minut odstát).
♦Kloktáme 30% slivovicí.
♦Pijeme čaj z čerstvého zázvoru s medem.
♦Zábal z tvarohu: tvaroh zabalíme do plátna, můžeme do něj vmíchat 2 středně velké stroužky česneku. Kůži na krku dobře promažeme sádlem (ne jiným tukem nebo kosmetickým krémem), aby kvůli česneku nedošlo k popálení kůže. Krk pečlivě zabalíme a převážeme bavlněným šátkem. Necháme asi 30 minut zapařit. Při jakémkoliv pocitu pálení kůže na krku, obklad okamžitě sejmeme. Po sejmutí krk omyjeme teplou vodou a znovu lehce promažeme sádlem. U dětí česnek raději do tvarohu nedáváme. Zábal bez česneku můžeme na krku nechat zhruba hodinu. Pokud je kůže na krku v pořádku, můžeme zábal po několika hodinách opakovat.
Deprese
♦Vyřadíme z jídelníčku vše, co je přibarveno, aromatizováno a konzervováno.
♦Dostatek času věnujeme odpočinku.
♦Denně děláme alespoň hodinovou procházku na čerstvém vzduchu. Měli bychom cvičit jógu, čchi-kung, tai-chi a meditovat.
♦Vhodný je čaj z třezalky. V létě jej ale užíváme opatrně nebo nechodíme příliš na slunce. Tato bylinka totiž obsahuje hypericin, jenž – podle výzkumů – může v přítomnosti světla vyvolat v očních čočkách takové změny, které by mohly vést k šedému zákalu. Dalším problémem by mohla být fotodermatitida nebo dokonce záněty kůže, které ale hrozí při nadměrné spotřebě třezalky.
♦Další bylinky na zklidnění: kozlík, meduňka.
♦V případě, že užíváme nějaké léky, je třeba nejprve vyloučit, že deprese není jejich vedlejším účinkem.
Horečka
♦Nemocného nenutíme do jídla. Pokud mu dáváme jídlo, tak jen lehké, např. ovoce, které má většinou ochlazující vlastnosti. Při horečce je vhodný např. banán. Nemocný si obvykle řekne na co má chuť a jestli má vůbec na něco chuť. Ani malým dětem neuškodí půl až jednodenní hladovka, pokud mají dostatek tekutin. Dáváme jim pít vlažný čaj. Ideální je šípkový s medem. Med jimi dodá potřebnou energii a jeho trávení nezatíží už tak oslabený organismus.
♦Pocení vyvolá lipový čaj a čaj z černého bezu. Pijeme je spíše vlažné, oslazené medem.
♦Smícháme vinný nebo jablečný ocet s vodou v poměru 1:1. V roztoku namočíme šátek nebo kapesník a asi 5 minut třeme nohy od kolen dolů a ruce od lokte dolů. Pak v roztoku namočíme 4 velké kapesníky a do nich cca na 15 minut zabalíme nohy nad kotníky a ruce nad zápěstím. Přikryjeme suchým šátkem. V roztoku octa a vody lze také namočit ponožky a dítěti, které má horečku, je navléci. Přes ně dáme suchý šátek. Horečka většinou rychle poklesne. Při vyšší horečce můžeme udělat studené zábaly. Rozprostřeme deku, na ni dáme prostěradlo namočené do studené vody (ne ledové), do níž jsme přidali trochu octa. Na ně nemocného položíme, zabalíme ho do prostěradla a pak ještě do deky. Necháme ho chvíli zapařit, obvykle stačí 10-20 minut.
♦U malých dětí a osob, které se léčí na srdeční choroby, je vhodnější sprchování. Začneme nemocného sprchovat teplou vodou a její teplotu postupně snižujeme k vlažné až studené. Pak jej zabalíme do suchého prostěradla (neotíráme) a necháme odpočinout na lůžku přikrytého jen lehkou přikrývkou.
♦Další možnost je vykoupat nemocného ve vaně s vlažnou vodou, do které jsme přidali 250ml jablečného octa (v případě nutnosti nám poslouží i obyčejný ocet).
Imunita-posílení
♦Denně se ráno sprchujeme studenou vodou. Nejprve se osprchujeme teplou vodou, aby se tělo prohřálo a pak rychle studenou (až si po několika dnech zvykneme, tak ledovou). Teplou a studenou sprchu můžeme také několikrát prostřídat. ♦Malé děti i kojence můžeme otírat žínkou se studenou vodou.
♦Do jídelníčku zařazujeme ovoce a zeleninu (ne tropické a subtropické), cibuli, česnek, křen, mořské řasy, rakytník řešetlákový, šípky, houževnatec jedlý (shi-take), čerstvé bylinky, zelenou nať – pažitka, řeřicha, petržel, celer atd.
♦Užíváme výtažek z kořene třapatky nachové (Echinacea purpurea).
♦Pijeme čerstvou šťávu z červené řepy, mrkve a celeru.
♦V zimním období necháme naklíčit řeřichu a vojtěšku a pravidelně je sypeme na chleba. Jídelníček obohatíme o hlívu ústřičnou a penízovku sametonohou. ♦Pokud máme zahrádku, pěstujeme si špenát, polníček kozlíček, růžičkovou kapustu a kadeřávek, které snášejí mrazy a používáme je v kuchyni. Seřízneme vršky petržele a vložíme je do misky s vodou – brzy se objeví mladé lístky.
♦Do misky s vodou hustě naskládáme cibulku sazečku, aby vyrašila. Zelenou petrželku i cibulovou nať pak pravidelně využíváme k dochucení pokrmů.
♦Omezíme spotřebu mléčných výrobků, bílé mouky, rafinovaného cukru, smažených jídel, ledových nápojů, zmrzliny, sladkostí, popř. je ze svého jídelníčku zcela vyřadíme.
Kašel
♦Připravíme si šťávu z cibule a cukru. Cibuli nakrájíme, prosypeme cukrem a nahrneme na okraj talíře. Ten na jedné straně trochu podložíme tak, aby byla cibule nahoře. Po chvíli začne do dolní části stékat cibulová šťáva s cukrem. Užíváme během dne 1-2 lžíce. Stejným způsobem si připravíme šťávu z černé ředkve.
♦Složený hadřík nebo plenu pomažeme na jedné straně vepřovým sádlem. Přiložíme na prsa nemocného a ještě zakryjeme flanelovým šátkem. Ponecháme celou noc. Podobně působí i stolní olej.
♦Dále se osvědčily na kašel tyto byliny: černý bez, zázvor, divizna, jitrocel, podběl, plicník, sléz.
Krvácení-zastavení
♦Pijeme vodu nebo čaj s citronem. Kyselá chuť totiž pomáhá zastavit krvácení. Obdobně působí i ocet, kyselé okurky nebo zelí a vitamin C.
♦Bylinky, jenž nám pomohou zastavit krvácení, jsou např. řebříček, černohlávek, řepík, kokoška pastuší tobolka.
♦Pokud krvácíme z nosu, dáme si na krk a na čelo studený obklad.
♦Při nadměrné menstruaci mixujeme nebo mačkáme akupunkturní bod, který se nachází na vnitřní straně palce u nohy u báze jeho nehtu (Sp 1).
Opary
Pokud místo, kde se tvoří opar a které nás svědí a pálí, potíráme ihned mátovou silicí, kůže se většinou zklidní a opar se neobjeví.
Popáleniny
♦V případě, že nedošlo k poškození kůže a postižené místo je zarudlé nebo se na něm tvoří puchýř, ošetříme je čistou levandulovou silicí. Kůže se zklidní a po několikerém ošetření ustoupí i bolest.
♦Obdobně můžeme kůži ošetřit čerstvou šťávou z aloe, popř. jitrocele. Pokud jsou na kůži puchýře, osvědčilo se užívání homeopatického přípravku Cantharis (nejlépe 9 CH), 1 kulička pod jazyk každých 10 minut, dokud bolest neustoupí.
♦V minulosti se na otevřené popáleniny (i na odřeniny) přikládala vnitřní blanka ze skořápky vajíčka, která je porézní a díky tomu byla pod ní kůže krytá a zároveň mohla dýchat.
Pokud je kůže poškozena nebo je popálenina většího rozsahu, ihned navštívíme lékaře.
Prochladnutí
♦Připravíme si kbelík s horkou vodou (tolik, kolik sneseme, ale nesmí pálit) a dáme do něj na 10-15 minut prochladlé nohy. Pokud jsou nohy promrzlé, dáme je nejprve do vlažné vody a postupně přiléváme teplou.
♦Vypijeme zázvorový čaj s medem nebo medovinou. Pak si lehneme a vypotíme se.
♦Uvaříme si polévku z cibule (aspoň 10-15 minut ji vyváříme), můžeme ji ještě okořenit skořicí. Pak si lehneme a vypotíme se.
♦Okořeníme jídlo černým pepřem nebo chilli. Pak si lehneme a vypotíme se.
♦Pocení můžeme podpořit čajem z lipového květu nebo černého bezu.
Průjem
♦Měli bychom držet hladovku.
♦Pomůže nám cokoliv kyselého, protože kyselá chuť má stahující účinky. Nejvhodnější je pít čaj nebo vodu s citronem nebo čínské ovoce wumei, jenž se podobá švestičkám a dá se u nás koupit pod názvem umeboshi. ♦Na průjem je vhodný také černý čaj z bylin, např. mochna nátržník, dubová kůra, sušené borůvky.
♦V případě bakteriální infekce spojené s průjmem přidáváme do jídla česnek a zázvor (pokud to nemocný snese).
♦Jako prevence proti cestovnímu průjmu v tropech a subtropech se osvědčilo chilli, česnek, zázvor a malé dávky slivovice nebo jiného tvrdého alkoholu hned po jídle.
Trávení- zlepšení
♦Je třeba jíst malé dávky jídla. Mezi nimi by měly být přestávky alespoň 4 hodiny. Ideální je jíst 3x denně, navíc můžeme zařadit malou přesnídávku a svačinu.
♦Na jídlo bychom se měli soustředit a každé sousto pečlivě rozkousat.
♦Trávení podporují v podstatě všechna koření. Ideální je používat taková, která nejsou příliš silná, např. majoránku, saturejku, bazalku, kmín apod.
Zranění
♦Na vyčištěnou ránu dáme čerstvou šťávu z aloe nebo jitrocele.
♦Pokud došlo k pohmoždění, použijeme arniku. Tu můžeme podávat i vnitřně v homeopatické formě Arnica 9 CH. Užívá se 1 kulička pod jazyk po asi 15 minutách, dokud bolest nepřejde.
♦Pokud rána nehnisá, podpoří hojení nálev z heřmánku nebo řepíku. To se týká i pooperačních ran.
♦V případě hnisavých ran bychom je měli nejdřív čistit např. odvarem ze šalvěje, protože před zahojením je třeba odstranit hnisavá ložiska.
Zvedání žaludku
♦Zázvorový čaj – ten působí i preventivně proti kinetóze.
♦Pijeme čaj z řebříčku, jenž pomůže i po přejedení. Stejný účinek má čaj z máty.