Jalovec
Jalovec obecný (Juniperus communis)
Roste planě po celé severní polokouli. U nás ho nacházíme místy na stráních a pastvinách, častěji v parcích a zahradách.
Jalovec byl považován za magickou bylinu. Jalovcový prut sloužil jako zbraň proti čarodějnicím a zlým duchům, hranice z jalovcových polen hořely před hradbami při morových epidemiích a jalovcovými plody se vykuřovaly světnice. Hippokrates jej nazýval ,,Arkenthos ( Άρκευθος)". Znala ho i abatyše Hildegarda.
Sbírají se jalovčinky v říjnu a listopadu. Plody získáváme setřesáním do plachet. Očistíme od nečistot a sušíme na stinných místech v tenkých vrstvách, nebo umělým teplem do 35°C.
Dříve se sbíralo i dřevo, ale jelikož je jalovec chráněnou rostlinou, je jeho sběr zakázán.
Droga působí především diureticky a dezinfekčně. Dříve se používala při vodnatelnosti a chorobách močových cest. Nyní se používá proti kašli, nadýmání a rovněž proti dně a revmatismu. Podává se formou tinktury nebo nálevu. Tinktura se doporučuje též jako mazání nebo přísada do koupele při léčbě revmatismu.
Z jalovce se destilací zralých plodů a jehličí vodní parou získává silice, která nachází uplatnění při všech urogenitálních poruchách, účinkuje proti celé řadě bakterií, užívá se při poruchách oběhového systému (otoky, křečové žíly, vysoký krevní tlak), má tonizující účinky na játra, léčí koliku a kašel, pomáhá při různých kožních chorobách (kožní ekzémy,akné etc.).
Z jalovce se kromě éterického oleje získává i smolný olej. Ten se získává suchou destilací jalovcového dřeva. Užívá se při chronických onemocněních kůže (olupující se ekzém, lupénka). Nedráždí pokožku a má mírný dezinfekční účinek.
Schopnost jalovce podporovat látkovou výměnu i v oblasti kloubů se využívá například v léčebných kůrách při degenerativních kloubních onemocněních (tzv. artrózy), neboť zvyšuje prokrvení kloubů a snižuje jejich bolestivost. Nutnou podmínkou jsou však zdravé ledviny. Nemocní s jejich poruchami jsou z terapie vyloučeni.
Jalovčinky nacházejí uplatnění i v kuchyni jako koření. Jsou nezbytnou přísadou k pokrmům ze zvěřiny, užívají se k přípravě rybích marinád, tučnému masu a ke korigování pachu zelí, kapusty a červené řepy. Mleté jalovčinky bývají součástí kořenicích směsí. Dají se ovšem koupit i samostatně. Značné využití nacházejí i v likérnictví, zejména při výrobě borovičky, ginu a dalších destilátů.
♦Lektvar: jalovčinky se ve zralém stavu rozdrtí a nalije se na ně tolik vody, aby v ní byly ponořeny. Potom se 30 minut vaří, přecedí přes síto a potom přes pláténko. Takto získaná šťáva se povaří s cukrem a medem, až je vláčná. Zahání nadýmání, podporuje vylučování potu a působí diureticky. Užívá se před jídlem a před spaním s přírodním vínem v poměru 1 lžíce rozvářky ke 3 lžicím vína.
♦Mast ze smolného oleje: 20 ml masťového základu rozpustíme ve vodní lázni a přidáme 10 kapek smolného oleje. Dobře promísíme a necháme vychladnout. Nanáší se na místa postižená chronickým, šupinovitým ekzémem nebo lupénkou.
♦Nálev: 1 čajová lžička drogy drcené drogy se přelije šálkem vroucí vody, nechá se 10 minut louhovat a poté se scedí. Pije se 2 x denně.
♦Omáčka jalovcová: 1 lžíce drcených jalovčinek, 3 lžíce hladké mouky, 750 ml vývaru z masa nebo masoxu, 2 větší cibule, 150 g šunky, 20 0ml červeného vína, sůl, citronová šťáva. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme vývarem, rozšleháme, přidáme nakrájenou cibuli, šunku, víno, jalovec a vaříme 30 minut. Osolíme, ochutíme několika kapkami citronové šťávy a podáváme k pečeným tmavým masům.
♦Pleťová voda z éterického oleje: 5 kapek oleje přidáme na 50 rovných dílů růžové vody a vilínu virginského. Užívá se k péči o mastnou pleť a při akné.
♦Tinktura: hrst jalovčinek zalijeme 500 ml 50% lihu, dobře uzavřeme a necháme 14 dní macerovat. Poté sfiltrujeme. Při vnitřním užití podáváme 2 x denně 20 kapek na cukr. Zevně využíváme k potírání míst postižených revmatismem a neuralgickými bolestmi.
♦Víno: na 500 g sušených rozdrcených jalovčinek se přidá 300 g cukru, 10 g kyseliny citronové a půl lžičky živné soli. Směs se doplní vodou na 5 l, uzavře se kvasnou rourkou nebo kvasným kloboučkem a nechá se kvasit. Víno lze připravit i tím, že 15 g rozdrcených jalovčinek přelijeme 1 l červeného vína a macerujeme 48 hodin v mírném teple a potom scedíme. Toto víno je výborným prostředkem posilujícím pro žaludek.
♦Žaludeční neuróza: 5 jalovčinek se rozdělí na celý den. Žvýká se po 1 kuličce, důkladně se promísí se slinami a potom se spolkne. Zlepšuje nervozní žaludek.
Vedlejší účinky: nesmí se podávat při zánětech ledvin a v těhotenství. Ani zdravý člověk by však jalovec neměl užívat bez přestávky déle než 6 týdnů, neboť je nebezpečí podráždění ledvin.