Noemova archa

Nízkoteplotní jaderná fúze se v SSSR stala obětí boje klanů, a tak tyto myšlenky nyní našly svůj rozvoj na Západě v podobě reaktoru Rossiho. Troufám si tvrdit, že v nitru naší planety existují všechny podmínky pro průběh nízkoteplotní jaderné fúze mědi z niklu ve vodíkové atmosféře, experimentálně uskutečněné v jeho reaktoru.

    "Nejsou to jen teorie a vědecké hypotézy, nějaké letmé výtvory mysli, ale také přesně stanovená nová empirická fakta a zobecnění výjimečné hodnoty, která nás nutí k tomu, abychom zcela přepracovali a rekonstruovali náš obraz přírody."

    I. Věrnadský, Sebr. spisy, svazek I.

Ve své době nedoceněné myšlenky našich krajanů nyní budeme draze kupovat ze zahraničí ve formě produktů nebo technologií. Opět se bohužel ukázalo, že v historii vědy pozoruhodné myšlenky a teoretická díla, které byly dílem ruských vědců, opakovaně našly své uplatnění v zahraničí. Tam jsou financovány, rozvíjeny, patentovány a do Ruska se vracejí v podobě zahraničního vývoje a technologií.

Dovolte, abych připomněl, že například člen-korespondent Akademie věd SSSR B. Děrjagin byl první, kdo v roce 1969 získal diamanty ze směsi vodíku a metanu při tlaku nižším, než je atmosférický tlak. Ale tato technologie byla rozvinuta na Západě při výrobě šperkařských diamantů o hmotnosti až 4 karáty a polovodičů, které představují budoucnost mikroelektroniky. Viz zde

Podobná situace je již půl století i v oblasti nízkoteplotních reakcí syntézy prvků.
Práce v oblasti nízkoteplotní jaderné fúze
 I. S. Filimoněnka

    Málokterý objev měl takovou politickou podporu v SSSR jako studená fúze prvků předložená I. S. Filimoněnkem, samozřejmě pod nápisem "Tajné". Projekt vřele doporučili přední akademici Keldyš, Kurčatov, Koroljev a maršál Žukov. 23. července 1960 Chruščov a Kosygin podepsali Usnesení Ústředního výboru a Rady ministrů SSSR pod číslem 715 296, kde se psalo: “...Pokračovat i nadále ve vývoji nových principů získávání energie, nových principů získávání pohonu bez odpadů a získávání nových principů ochrany před jaderným zářením. Zodpovědným za tento program je vedoucí konstruktér I. S. Filimoněnko."

Podstatou práce bylo získání tepla při elektrolýze těžké vody na palladiových elektrodách. Nicméně po smrti Koroljova a Kurčatova a rezignaci Žukova byly všechny práce zastaveny. A v roce 1967 byl Filimoněnko propuštěn. I přes námitky Kosygina. S žádostí o Filimoněnkovo odvolání vystoupil tehdejší tajemník Ústředního výboru D. Ustinov, který se zabýval obranným průmyslem, dále hlavní stranický ideolog M. Suslov a sám generální tajemník Leonid Brežněv, který odvolání podpořil hlavně kvůli své nelibosti vůči Kosyginovi.
Základní problém

Pro průběh jaderné syntézy je nutné "přiblížit k sobě" jádra atomů, tedy překonat Coulombovu bariéru, což je vzájemné odpuzování stejně nabitých těles.

Vědci se už 60 let snaží tento problém vyřešit: vytvořit teplotu, při které je kinetická energie jader dostatečná pro jejich přiblížení se na vzdálenost, kde se jaderné síly přitažlivosti stanou silnější než Coulombovy síly odpudivosti. Ale to je možné jen při milionech stupňů Kelvina. Pak se pravděpodobnost překonání Coulombovy bariéry díky tunelování stane možnou a zahájí se samovolná termonukleární reakce.

Druhým globálním problémem jsou kolosální zdroje přidělené na výzkum a výstavbu reaktorů typu Tokamak. To neumožňuje vývoj alternativních směrů. A každý vynález nebo objev v oblasti termojaderné syntézy, který je v rozporu se zavedeným konceptem, je vnímán jako nepřátelský. A tak se celých 40 let dařilo myšlenku studené jaderné fúze dusit.
Alchymista jaderné éry

Velmi talentovaným vynálezcem byl Boris Vasiljevič Bolotov. Na jeho venkovské chatě byl vyroben funkční model „vodo-ropní“ destilační stanice: k ní se přiváděla voda a potrubím odcházely uhlovodíky. Mezi nimi uvnitř skříně podobné pračce se generovaly elektromagnetické pulzy, které rozdělovaly jádro atomu kyslíku v molekule vody na dvě části: na atom uhlíku a dva atomy těžkého vodíku (deuterium). Získaný uhlík spolu s vodíkem odděleným od molekuly vody vytvořil molekulu uhlovodíkového paliva. Zařízení o výkonu 2 kilowatty měnilo vodu na hořlavé plyny, což stačilo na palivo 100 kilowattového stroje. Psaly o tom noviny „Argumenty i Fakta“ č. 26, 2006  . . . . . .

https://www.tart-aria.info/cs/jadern-f-ze-v-nitru-zem-byla-zopakov-na-v-reaktoru-rossiho/