TENISKLUB CHEB

Oslavy „50“

Vážení hosté, členové TK a ostatní přítomní,

Vítám vás upřímně a srdečně na malé oslavě 50-ti let založení TK v Chebu. Zvláště vítám naše hosty z kruhu regionálně nejvyšších, pány Ing. Jakla, starostu města Chebu, oba místostarosty Mgr. Jakše a RNDr. Vanouška, pány poslance MUDr. Svobodu a Ing. Hojdu. Dále vítám zástupce sportu v okrese Cheb pana Sabadina a pana Nového a členy tenisových klubů a oddílů z okresu Cheb a Waldsassen, předsedu TK Zlín Milana Kaluse, který jako voják hrál zde v Chebu.

Uvítací protokol mně pověřuje předat též slovo panu Spurnému, jednomu ze čtyř zbylých zakládajících členů, který byl dlouholetým předsedou TK a pamatujemnohé z padesátileté činnosti TK a předpokládám, že se dozvíme spoustu zajímavostí od založení tenisu v Chebu do současnosti

p r o s l o v  S p u r n ý

Nejúspěšnější léta zaznamenal tenis v Chebu v roce 1973 až 1976 , kdy vyhrál divizi a postoupil až do III.ligy  - kategorie dospělí a to zásluhou těchto hráčů :
Sláma Karel starší a mladší, Slížek Josef, Kopčaj Gerhard, Kalus Milan a Hlava Pavel
hráček: Slížková Milada, Sobotková Nela a Kopčajová Jitka

Mládež :
Z jednotlivců byla nejúspěšnější děvčata – zákyně a dorostenky
hráčka Jitka Kopčajová, která pod trenérským vedením svého otce byla v roce 1973 na celostátním žebříčcích v mladších žákyních  na 2.místě a o rok později pak na 4. místě ve starších žákyních
dorostenka, hráčka Denisa Sobotková, která zásluhou obou rodičů dosáhla ve světovém žebříku žen WTA umístění na 381. místě

Také výborné žebříčkové umístění dalších hráčů bylo zásluhou hlavně otců trenérů – z nich jmenuji hlavně Slámu K., Denka K. A Schwoba M.
Tehdejší úspěchy žáků a dorostenců vyústili v účasti na mistrovství ČSSR. Byli to zejména bratři Kroupové, Denk ml., sestry Fedákovy, sourozenci Schwobovi a Otrubová R.
Dobrá práce s mládeží přinesla do Chebu postup do Juniorské ligy, která se hraje nepřetržitě od rok 1997 doposud. Hlavní zásluhu na tom měli sourozenci Ordošovi, Jánská M., Kašparová K. Po dvou letech převzal štafetu Irber J. jako trenér a vedoucí  družstva  a měl k dispozici tyto hráče – Pospíšila, bratry Irbery, Staudela ze SRN, děvčata Buchancovou a Neckářovou

V současné době má TK Cheb v soutěžích 4 družstva, z toho 3 mládežnická, pořádá tenisové školy pro děti, začátečníky i pokročilé, okresní přebory jednotlivců, turnaje v zimní i letní sezoně hlavně pro mládež, Velkou cenu pro muže a ženy a turnaje pro rekreační hráče a jejich hosty

Náš areál využívají také návštěvníci města Chebu jak v letní sezoně, tak i v zimě v hale, školy využívají v zimě halu pro své žáky na cvičení

Závěrem bych rád zdůraznil, že za uplynulých 50ti let činnosti tenisového oddílu a pak klubu v Chebu prošlo několik stovek mladých lidí, kteří dnes zaujímají ve společnosti zodpovědná místa, někteří z nich jsou podnikatelé a potvrzuje se, že nejenom herní ale také společenská výchova v klubu byla a je na velmi dobré úrovni

Všem, kteří se zasloužili o padesátiletou činnost v Chebu musím upřímně a odpovědně poděkovat a vyslovit přání aby práce všech našla další pokračovatele pro udržení tradice

Děkuji vám

předseda TK Cheb Zikmund Jaroslav

Proslov p. Spurný Zdeněk, zakládající člen a dlouholetý předseda TK Cheb

Děkuji za úvodní projev předsedy J. Zikmunda a prosím, aby mé skoro vyprávění bylo bráno s větší mírou tolerantnosti

Tak tedy:
psal se rok 1950, podzimní sluníčko vyzývalo k procházce, které neodolali manželé Kratochvílovi. Ti přišli do Chebu odněkud zez Plzně. Když kráčeli kolem tenisových dvorců, váleli tam pánové  Klíma, Hořánek, Gernt, Karnolt a další, pánové již ne moc mladší v bílých kalhotách, pan Klíma v dlouhých.
Hrálo se tehdy na nynější jedničce , méně již na dvojce a v místě dnešní trojky a čtyřky bylo skladiště nábytku, samozřejmě po Němcích. Tento prostor byl lemován vzrostlými kaštany, které cudně tento kulturní nelad zakrývaly. O kaštanech bude ještě řeč.
Za jedničkou stála Střelnice, budova, kde ještě v roce 1951 – 2 se konaly šibřinky, plesy a kde  boxoval i olympijský vítěz J. Torma spolu s chebákem M. Navrátilem , mistrem republiky a řadou dalších
Jaroslav Kratochvíl, tehdejší pracovník ESKY Cheb dal dohromady pár tenisových nadšenců, začínali se zajímat o dvorce, komu patří, jak je to po právní stránce a v roce 1951 založili tenisový oddíl při Jednotě ESKA Cheb. Tehdejší dva dvorce úplně stačily několika málo členům, převážně rodinám z ESKY, n.p. a k nim se přidalo několik dalších zájemců. Tenisový oddíl měl asi 30 členů.

Začátky nebyly zrovna nejlepší -nebyly sprchy, nebylo se kde převléci, nebylo kam jít na záchod, muži šli jednoduše za kaštany ale ženy to měly horší.
V polovině šedesátých let jsme se dočkali dřevěné boudy po volejbalistech a tomuto daru jsme byli ohromě vděční. V této době jsme též navázali přátelské styky s Tenisklubem z Hohensteinu Ernsthalu v bývalé NDR. To přátelství trvalo 30 let.
Začalo se přemýšlet o vybudování dalších dvorců.
Město nechalo zbořit Střelnici a my jsme získali nějaký materiál a dali jsme se do stavby dvorce 3 a 4.Na cestě trojce v cestě stály kaštany – co s nimi? Pomohli vojáci, my jsme stromy porazili, vojáci odstřelili pařezy a my jsme museli do úkrytu, který nám poskytl břeh řeky Ohře. Za poměrně krátkou dobu jsme zahájili hru na nových kurtech. To bylo slávy!!!
Díky vám všem, kteří jste tu nechali pot, mozoly a hlavně jste měli chuť do práce.
Koncem roku 1967 a začátkem 1968 po několikátém jednání na MNV nám zavolali, zda nám stačí 50 tisíc Kčs na stavbu klubovny a kabiny. Zavolal jsem Ing. Študlarovi, který v té době pracoval na staveb. odboru drah a ten hned přikývl. Takže jsme postavili první klubovnu panelovou, ale byly tam šatny pro ženy i muže, sprchy a toalety, takže jsme žili trochu jako lidé.
Jak plynul čas, členů přibývalo, přestoupili k nám z Františkových Lázní Milada Slížková, Josef Slížek a Karel Sláma.
Přicházeli další zájemci o tenis, klub se rozšiřoval, čtyři dvorce již nestačily a po rekonstrukci stávajících jsme začali v v 70.letech pětku, šestku, sedmičku a osmičku.
Ano, slyšíte dobře, osmičku, na které nyní stojí tenisová hala. Počátkem 80. let jsme opět po jednání na MNV dostali příslib finanční podpory na výstavbu důstojnější klubovny, což jsme v akci Z zrealizovali v krátké době.
Ke konci tohoto období a po jednáních pánů Kroupy Václava a Kopčaje Gerharda na příslušných orgánech , hlavně MNV vybojovali příděl peněz ve výši 1 milionu Kčs na krytou halu. Splnil se tak sen, o kterém jsme si do té doby museli jen nechat zdát. Ti dva měli velikou zásluhu na tom, že jsme měli požehnání a hned jsme tedy stavbu rozjeli. Po sehnání dokumentace práce mohla začít.
Nechci vyjmenovávat každého, kdo přiložil více než ruku k dílu, ale musím zmínit J. Zieglera, truhláře, který postavil celé bednění pro konstrukci, Miloše Francla, na jehož bedrech ležela celá doprava a Jiřího Franka, který organizoval vysoušení betonové podlahy haly . To nám předvedli pracovníci Stavomatu a my museli několik dní naftovými hořáky ve dne v noci vyhánět vodu z haly. Vytápění běželo nepřetržitě několik dní, střídali jsme se po čtyřech hodinách a stálo nás to hromadu peněz a potu. Nakonec se jakž takž podařilo nalepit koberec a mohlo se hrát po celý rok.
 Ještě jednou všem děkuji, jsem rád, že jsme byli taková dobrá parta a vše jsme byli schopni zařídit ku prospěch našich hráčů a členů