Bukovec - přírodní rezervace a rašeliniště
Rašeliniště a přírodní rezervace Bukovec se nachází u hraničního potoka Oleška a tato oblast byla vyhlášena jako přírodní rezervace v roce 1988. Zaujímá rozlohu 7,34 ha a v nadmořské výšce 495 - 526 metrů chrání mokřadní podhorské louky s řadou lučních společenstev.
Rašeliniště a přírodní rezervaci Bukovec jsme poznali během zimní dovolené v Beskydech. Auto jsme nechali u hraničního přechodu s Polskem, i když jsme mohli ještě jet dál po úzké asfaltové silničce až na malé parkoviště u začátku rezervace. Šedý povrch však byl pokrytý sněhovou vrstvou a tak jsme si naše putování raději prodloužili o půl kilometru po svých.
Vyrazili jsme po zelené značce a po 200 metrech stoupání jsme přišli k malé osadě Za Kempou, kde jsme zabočili doleva. Po asfaltce jsme pokračovali dalšího půl kilometru až na zmíněné odpočívadlo pro plechové miláčky, kde jsme narazili na rozcestník. Ten nás informoval o tom, že jsme urazili polovinu požadované vzdálenosti a že se právě nacházíme ve výšce 500 metrů nad mořem.
Zelená trasa dále běžela směrem na Soušský vrch a Hrčavu, zatímco my jsme následovali značení naučné stezky. Asfaltovou silnici jsme vyměnili za podmáčenou louku a míjeli jednu ceduli naučné stezky za druhou, ze kterých jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací.
U jedné z nich synek získal potřebné informace k Earth kešce a poté další naše kroky vedly po okraji lesa. Pod nohami nám křupal led pokrývající rašeliniště, takže jsme šli velmi pomalu, neboť jsme pro naše nohy hledali vždy nejbezpečnější místečko.
Minuli jsme několik tabulí s varovným nápisem Pozor státní hranice a konečně jsme přišli k potoku, u něhož se nachází nejvýchodnější místo České Republiky. O něm se více dozvíte v mém dalším článku. Po půl hodině jsme se pak stejnou cestou vrátili zpátky k autu, kterým jsme odjeli do Dolní Lomné, kde jsme byli ubytováni v krásném penzionu Rzehaczek.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bukovec_-_prirodni_rezervace_a_raseliniste/
Historie :
Rašeliniště a přírodní rezervace Bukovec se nachází u hraničního potoka Oleška a tato oblast byla vyhlášena jako přírodní rezervace v roce 1988. Zaujímá rozlohu 7,34 ha a v nadmořské výšce 495 - 526 metrů chrání mokřadní podhorské louky s řadou lučních společenstev.
V této oblasti dochoval původní ráz krajiny, kterou jen nepatrně narušilo zemědělství. V lokalitě rostou různé travní porosty, které nahrazují původní olšiny a na loukách s rašelinovým podkladem se daří hydrofilním rostlinám se zastoupením rostlin ovsíkových luk. Nejcennější rostlinou zdejší lokality je kriticky ohrožený starček horský a byly tu objeveny vzácné druhy mechů jako baňatka Mildeova, trsenka kopinatá a kostrbatec větevnatý.
Tuto lokalitu objevil v letech 1958 - 1962 ostravský botanik Zdeněk Kilián a pro ochranu přírody byla tato lokalita znovuobjevena v 70. letech 20. století, čímž byla zachráněna před odvodněním a melioracemi, které se prováděly v období zemědělské velkovýroby.
Rašeliniště dnes zarůstá, takže bychom zde v létě našli zbytky vlhkomilných lučních společenstev. Roste zde třeba třeslice prostřední, len počistiv, vítod obecný, kokrhel menší či violka psí a v nejvíce zamokřených částech lokality se vyskytují společenstva rašelinných luk s řadou ohrožených a chráněných druhů rostlin. Roste zde také vstavač májový z čeledi orchidejí a pro zachování jejich výskytu je nutno louky pravidelně kosit. V jižní části rezervace roste smrkový les a v podrostu se pak vyskytuje žebrovice různolistá a hořec tolitový.
Při entomologických sběrech byly zjištěny dva zajímavé druhy dvoukřídlého hmyzu. Byla zde nalezena mrvatka, což je vzácný druh vázaný na zachovalé slatinné a rašelinné louky a překvapivě i teplomilná zelenuška, která byla vůbec poprvé objevena na severní Moravě a Slezsku.
Historie čerpána z webu
Přírodní rezervace Bukovec je držitelem turistické známky č.1882.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nejvychodnejsi-bod-ceske-republiky-bukovec-c1882
