Východočeské městečko Brandýs nad Orlicí jsme navštívili v rámci dvou jednodenních výletů, během kterých jsme ve městě poznali spoustu památek a zajímavostí. Při procházce tímto malým východočeským městečkem jsme zavítali také na náměstí Komenského, které tvoří historický střed Brandýsa nad Orlicí a kam jsme došli pěšky po prohlídce zříceniny hradu a Nového zámku.

Radnice a pamětní síň J. A. Komenského

Jako první jsme si prohlédli krásnou budovu radnice, ve které se nachází Pamětní síň Jana Amose Komenského. I když jsme zde byli v sobotu, bylo zavřeno a vůbec celé městečko na nás působilo ospale a jakoby na něj všichni zapomněli. Dovnitř jsme se tedy nedostali a neviděli jsme tedy expozici o životě a díle J. A. Komenského, které vzniklo v Brandýse nad Orlicí při jeho pobytu ve městě v letech 1622 až 1625. Napsal tady několik spisů, zejména slavný Labyrint světa a ráj srdce. Dozvěděli jsme se, že pamětní síň zde byla otevřena roku 1957, přičemž samotná radnice byla postavena v secesním slohu roku 1901 a nahradila starší stavbu z roku 1776. Všimli jsme si, že uprostřed budovy vystupoval rizalit, do něhož byl umístěn vchod do radnice. U dveří jsme pak viděli dva sloupy po stranách a nad vchodem malý balkonek, jenž zřejmě kdysi sloužil k projevům politiků. Na balkonek se vcházelo dveřmi z radnice, které byly také po stranách ozdobeny sloupy, jenž byly nad vchodem zakončeny do oblouku. Nad balkonem jsme spatřili nápis radnice a celý rizalit byl zakončen secesním štítem. Na střeše jsme si všimli věžičky se zvonem a otočnou korouhví.

Dřevěný altánek

Od radnice jsme šli do středu náměstí, kde jsme našli dřevěný altánek. Zaujalo nás, že zde kdysi bývala litinová kašna ze slévárny ve Slaném, ale po válce byla odstraněna. Zjistili jsme, že samotný dřevěný hudební pavilónek byl postaven roku 1910 a sloužíval o nedělích jako místo pro vojenskou kapelu dragounského pluku z Vysokého Mýta. Roku 2001 byl rekonstruován a posunut na nové místo, kvůli nové úpravě průjezdní komunikace.

Mariánský sloup se sochou Panny Marie

Pokračovali jsme v chůzi na druhou stranu náměstí, kde stál zajímavý Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1798. Sloup byl postaven na náklady Johanky a Václava Kellerových proto, aby ochraňoval město před epidemiemi, hlavně moru, a živelnými pohromami. Zjistili jsme, že se jedná o dílo kameníka Františka Mělnického a sochaře Pavla Mělnického z Vamberka. Před námi se tyčil jónský válcový sloup, zdobený závitnicemi pod římsou s hladkým válcovým dříkem. Na čtyřbokém pískovcovém podstavci sloupu jsme našli sotva čitelný nápis a vzadu letopočet 1798, kdy byl sloup postaven. Dále jsme si přečetli, že původní socha Panny Marie roku 1811 kvůli silné vichřici spadla a rozbila se. Po dlouhých patnácti letech byla obnovena. Poslední renovace pak proběhla v roce 2001.

Starý zámek

Když jsme si mariánský sloup prohlédli, upoutala nás pamětní deska na jednom z domů v rohu náměstí. Nápis na ní hlásal, že zde stával starý zámek, v němž se narodil Karel Starší ze Žerotína 14.září 1564. Na desce byl zároveň datum jejího vzniku, a to 22.srpna 1897. Zjistili jsme, že starý zámek si nechal v letech 1553 - 1558 v podhradí hradu Brandýs nad Orlicí postavit Bohuš Kostka z Postupic. Nepřekvapilo nás, že tak učinil kvůli pohodlnějšímu bydlení. Panství odkoupila roku 1558 vdova Libuše z Lomnice, která jej roku 1559 odkázala svému synovi Janovi staršímu ze Žerotína. Jak jsme si již přečetli, tomu se zde dne 14. září 1564 narodil syn a pozdější významný moravský šlechtic období renesance, Karel starší ze Žerotína. Zaujalo nás, že v roce 1624 zde Karel starší hostil Jana Amose Komenského, jenž tu napsal díla Labyrint světa a ráj srdce a Hlubina bezpečnosti. V roce 1636 Karel zemřel a význam zámku upadl, takže jej roku 1644 získala Marie Zárubová z Hustířan a roku 1652 Jan Fridrich z Trautmannsdorfu. Dějiny o dalším osudu zámku mlčí, ale přečetli jsme si alespoň jak vypadal. Starý zámek byla prý rozsáhlá renesanční stavba se sedmnácti pokoji, čtyřmi komorami a náležely k němu konírny a zahrada s letohrádkem, rozprostírající se směrem k řece Orlici. Dnes jsme na místě zámku našli měšťanské domy, které jsme si také prohlédli a na jednom z nich jsme našli další pamětní desku. Ta nám oznamovala, že zde žil v letech 1894 - 1920 Hanuš Wihan, který byl významným českým violoncellistou a hudebním pedagogem.

Plastika Den co den

Pak jsme se přesunuli zpět na druhou stranu náměstí a kousek od radnice jsme si v krátkosti prohlédli zajímavé dílo s názvem Den co den z roku 2003. Zjistili jsme, že autorem plastiky je Lukáš Rittsteim, který ji věnoval městu. To bylo vše, co jsme na náměstí v Brandýse nad Orlicí zajímavého našli. Následně jsme okolo našeho zaparkovaného auto prošli pod železničním mostem, prohlédli si zezadu Nový zámek a vydali se do přírody směrem ke koupališti, kde jsme našli několik dalších zajímavostí. O nich se pochopitelně více dozvíte v mých dalších článcích.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brandys_nad_Orlici_-_namesti_Komenskeho/

Historie čerpána z těchto webových stránek :

http://www.mesto-brandys.cz/pametni-sin-j-a-komenskeho/d-1057

http://www.castles.cz/brandys-nad-orlici-stary-zamek/

Brandýs nad Orlicí je držitelem turistické zámky č.1140.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brandys-nad-orlici-c1140