Pramen Ondrášovka je známý již od 13. století, kdy byl objeven Zdeslavem ze Šternberka. O několik desítek let později nechal vodu prozkoumat Stephan ze Šternberka (1330 - 1357) a na základě výsledků ji označil za zdraví prospěšnou, a všem obyvatelům v okolí udělil právo tuto léčivou a chuťově výbornou vodu bezplatně čerpat.  Lidé si ji velmi brzy oblíbili a dávali jí přednost před ostatními nápoji. Nepili ji pouze pro uhašení žízně, ale i pro své zdraví a potěchu. U pramene se často zastavovali všichni, kteří cestovali po trase ze Šternberka do Opavy. Dlouho se této vodě říkalo „šternberská kyselka“. Blahodárné účinky minerální vody na místní obyvatelstvo, které překypovalo zdravím, veselostí a pracovitostí, nezůstaly samozřejmě bez ohlasu. Prvnímu chemickému rozboru byla kyselka podrobena ve Vídni roku 1771 Heinrichem Johanem von Crantzem. Na přelomu 18. a 19. století tu zásluhou knížete Lichtensteina vznikly malé lázně.

Pramen U korýtka se nachází v lesoparku pod parkovištěm v ulici Petruškova v Ostravě-Zábřehu v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Odry. V podstatě se jedná o dva zdroje vody, které přivádějí tekutinu až z vrcholku kopce Ondřejník. První pramen je neudržovaný a vyvěrá přirozeně ze svahu, zatímco voda z druhého mohutnějšího pramene teče z trubky umístěné v kamenné zídce a má upravené odtokové koryto v lichoběžníkovém profilu. Prameny dostaly název podle blízkého umělého koryta řeky Odry nebo tvaru korýtka pod studánkou či snad kvůli možnému místu korýtek pro napájení dobytka. V období 1. republiky bývala poblíž populární výletní restaurace, o 100 let později zdroj vody údajně využívají lidé bez domova, kteří v lese nedaleko studánky bydlí.

Studánka U Sochorka se nachází v ostravské městské části Stará Bělá na ulici Mitrovická, kolem níž protéká jeden z bezejmenných přítoků řeky Odry. Studánka byla do současné podoby upravena v roce 2006 a svůj název získala podle občana Sochorka, který dlouhou dobu bydlel v domě nad pramenem. Když byla porucha na vodovodním řádu, místní občané ke studánce chodili pro vodu, která v té době byla pitná. Studánka má podobu zídky ve tvaru U, z níž trčí trubka, zabezpečená ozdobnou mříží. Z potrubí mohutným proudem teče voda, která vzápětí padá do kruhové mísy a následně podzemním vedením odtéká do zmíněného přítoku Odry. U studánky nechybí lavičky pro posezení a odpočinek návštěvníků.

Václavův pramen se nachází v ostravské městské části Stará Bělá, na konci ulice se zvláštním názvem Na Mlýnoze. Voda pramení v lesíku, následně v podobě potůčku protéká dvěma jezírky a nakonec ústí do Starobělského potoka, což je jeden z přítoků řeky Odry. Pramen je také využíván pro zalévání zahrádek v okolí a je volně přístupný. Záhadou zůstává, po jakém Václavovi získal zdroj vody své jméno, ale s jistotou lze tvrdit, že určitě nejde o některého ze slavných králů z rodu Přemyslovců, tak jako v případě pramene v Karlových Varech.

Studánka Na Sovinci se nachází přímo u hlavní cesty z Výškovic do Staré Bělé, v ulici Proskovická. Kolemjdoucí ji tak prakticky nemůže přehlédnout, horší je to se zaparkováním auta, jelikož je silnice silně frekventovaná. Okolí pramene bylo upraveno někdy v 21. století, kdy zde pro pohodlí návštěvníků vznikly lavičky s krytým posezením a dlážděný chodník. Samotný zdroj vody byl sveden do trubky, zasazené do půlkruhové zídky. V roce 2014 měl pramen dostatečnou sílu, ale o pět let později z trubky voda přestala vytékat. Příčinu se bohužel nepodařilo zjistit.

Studánka Pod Myslivnou se nachází v lesoparku na okraji ostravské městské části Poruba, který se stal oblíbeným místem místních obyvatel k procházkám v přírodě. Své jméno získala podle nedaleké hospůdky Myslivna, kde se v průběhu roku konají různé akce, například Halloween či Pohádkový les. Místní organizace dobrovolníků před časem pramen čisté vody upravila, když okolo něj vybudovala zídku ve tvaru podkovy, položila na ni dřevěnou stříšku a přidala lavičky pro posezení okolojdoucích. V takovém stavu studánku mohli návštěvnici vídat v období zhruba od roku 2013 do 2020, ale pak díky poklesu spodní vody vyschla a stříška s lavičkami zmizela. Na místě tak zůstala pouze kamenná zídka bez vody, která se tak vlastně stala jakýmsi pomníkem, připomínající kdysi příjemné místo k zastavení a odpočinku.

Odra je bezesporu jednou z nejvýznamnějších evropských řek. Nejenže je páteřní řekou Slezska, ale stará se o odvodnění značné části střední a severní kontinentální Evropy. Její pramen se nachází jen pár desítek metrů od vrcholu nejvyšší hory Oderských vrchů, kterým je Fidlův kopec u obce Kozlov. Řeka Odra v České republice měří 112 km, ale celkově je 854 km dlouhá. V lidských dějinách se Odra objevuje již dávno. Už v roce 892 se ve Fuldských letopisech zmiňuje kronikář o tom, jak kníže Svatopluk poslal poselstvo lodí po Odře. Ještě starší záznam z počátku 9. století uvádí, že se dávní Slované dělili na žijící v Čechách a na Odře. Samotný pramen Odry byl ještě tajemnější....

Studánka Čerlinka se nachází v lužním lese nedaleko litovelského cukrovaru a návštěvník se k ní dostane polní cestou. Na první pohled se může zdát, že je prameniště nedostupné, ale kromě nějakého měsíce v zimě je branka do areálu otevřená. Studánka je v podstatě pramenem potoka Čerlinka, z něhož dnes čerpá vodu velká vodárna, která jí zásobuje město Litovel a celé okolí. Přesto si můžete vodu stále natočit do vlastních nádob, stejně jako poutníci, kteří sem přicházeli v minulosti. Studánka byla totiž odedávna známá jako poutní místo, kam lidé chodívali obvykle 8. září na svátek Narození Panny Marie. V 19. století zde nechala paní Šustrová vsadit dřevěnou káď a nad ní keramickou sošku. V dobách největší slávy se sem sjížděly povozy s poutníky z okolí i větších dálek. 

Lázně Skalka jsou proslavené tím, že využívají místní minerální alkalicko-sirnatou vodu s unikátním chemickým složením. Voda totiž obsahuje vysoký podíl chloridu draselného, který nemohou nabídnout žádné české lázně a podobné se nachází pouze v Itálii či Rakousku. Voda z pramenů neustále vyvěrá, jelikož se hlavní prameniště nachází na tektonicky porušeném podkladu. Životodárná tekutina se používá hlavně při pitných kůrách nalačno, ale také při koupelích, které mají kladný vliv na kloubní onemocnění, hlavně revmatického charakteru. Sirné vody jsou také vhodné pro inhalace, kterými se léčí nemocné průdušky nebo pro balneoterapii. Minerální prameny jsou pojmenovány Cyril a Metoděj, Jan, Julinka a Svatopluk, a i když se všechny čtyři nachází těsně vedle sebe, každý z nich má jiné poměry chemických látek a tím pádem odlišné léčebné účinky. 

Sirková studánka byla vybudována nad pohodlnou lesní cestou, jenž je označena modrou turistickou značkou, a která spojuje zříceninu hradu Křídlo a rozcestí Stiborovy boudy nad Rusavou. Studánka se skládá ze dvou částí nad sebou, přičemž je od sebe dělí jen pár metrů. Oba prameny tvoří kamenná zídka, ale jen ze spodní trčí trubka s ventilem, kde si můžete načerpat vodu. Pramen nevykazuje chemické znečištění nad rámec normy pro pitnou vodu a mikrobiologický rozbor, pokud byl někdy udělán, je také v pořádku. Pramen ale není pravidelně sledován a může dojít ke krátkodobému znečištění vlivem mimořádné srážkové situaci. Hrníčky na zídce naznačují, že by voda měla být pitná po většinu roku.