Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku byla naším cílem během čtyřdenního pobytu v Ostravici. Poslední zářijovou sobotu jednoho roku jsme naše auto nechali na parkovišti na Mariánském náměstí a vydali se k velkolepé barokní svatyni. Prošli jsme bránou do areálu a ocitli se tak v místech, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela, ale dalšího dne ji nalezli opět na původním místě a tak zde byla ponechána.

A tak od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo. My jsme zde však našli obrovský zděný chrám postavený v letech 1740 - 1777, do něhož byla slavná socha Panny Marie umístěna. Za branou jsme se zamířili doleva, neboť nás zaujala křížová cesta z roku 1877, vinoucí se podkovitě okolo kostela. Pěknou podívanou nám kazily pouze paneláky, tyčící se hned za plotem poutního areálu.

Postupně jsme se prošli podél čtrnácti zastavení, přičemž jsme v polovině narazili na pěknou kapli Nejsvětějšího Srdce Páně a Panny Marie zvanou Římská. Když jsme si ji prohlédli, přistoupili jsme blíže k presbytáři s dvojicí oken nad sebou na bočních stranách, abychom lépe viděli na kříž s Kristem v dolní středové části kněžiště. Nad ním jsme spatřili namalovaný obraz Panny Marie s děťátkem a poté jsme pokračovali v cestě podél kapliček.

Pochopitelně jsme shlédli také loď kostela prosvětlenou hned osmi okny vždy v páru nad sebou a s dvojící bočních vchodů. Poté jsme překvapivě nezabočili k hlavnímu vchodu, ale po schodech jsme sešli dolů na ulici a zamířili do historického středu města. Hned pod kostelem jsme si v suterénu domu pokojného stáří všimli pěkné lurdské kaple, kde jsme se na chvíli zastavili. Po chvilce jsme pokračovali dál, přešli přes frekventovanou dvouproudou silnici a podél Kauflandu jsme dorazili do ulice Hluboká.

Zde jsme byli uchváceni starým polodřevěnými kupeckým domy, které se nám velmi líbily. Náš cíl ale ležel o něco výše na Zámeckém náměstí, na němž jsme vyhledali informační centrum, kde jsme chtěli koupit turistickou známku baziliky. V sobotní dopoledne bylo však zavřeno a tak jsme zamířili na přilehlý zámek, který byl sice otevřen, ale dřevěné kolečko se zde neprodávalo. S nepořízenou a naštvaní kvůli zbytečné zacházce jsme se vrátili stejnou cestou zpět k bazilice Navštívení Panny Marie, jejíž dvě šedesátimetrové věže se tyčily k nebi, jehož se možná i dotýkaly.

Vystoupali jsme po schodech k přední části chrámu a prohlédli si galerii soch naproti hlavního vchodu. Našli jsme zde čtyři barokní plastiky z 18. století, kterými byl sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel, sv. Tadeáš, dále jsme shlédli sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1822 a našich národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1949. Kousek od vchodu jsme našli misijní kříž a pak jsme okolo dvou bavících se mužů polské národnosti vstoupili dovnitř.

Naši pozornost ihned upoutal hlouček lidí, postávajících pod kazatelnou a naslouchajících vyprávění faráře. I když mluvil polsky, něčemu jsme porozuměli a tak jsme se dozvěděli pár informací z historie poutního místa. Zároveň jsme si prohlíželi krásný interiér kostela. Po stranách chrámové lodi jsme postupně shlédli šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy od fulneckého malíře Eliáše Františka Ignáce Herberta a plastikami. Na jedné straně to byly oltáře zasvěcené sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska a na protilehlé straně pak oltáře zasvěcené sv. Michaelovi archandělovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha.

Naši pozornost ovšem nejvíce upoutal hlavní oltář vystavěný v letech 1792 - 1794 se sochou Panny Marie Frýdecké. Vedle něj jsme pak našli kapli sv. Jana Nepomuckého z roku 1795 a na druhé straně kapli Povýšení sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova. Dále jsme si zde prohlédli soubor zpovědnic z roku 1823, cykly obrazů ze života Panny Marie a s evangelijními výjevy od novojičínského malíře Antonína Bergera z roku 1838.

Na hudební kůru jsme zahlédli varhany v barokní skříni z roku 1763 a rodový znak Pražmů z Bílkova, kterým bylo zlaté jelení paroží v modrém poli. Po stranách hlavního vchodu jsme obdivovali obrazy Panny Marie Růžencové a Panny Marie Karmelské z druhé poloviny 17. století, které sem byly přineseny ze zbořené kaple Zvěstování Panny Marie, která stála od roku 1645 na frýdeckém náměstí. Během obhlídky jsme narazili také na dveře do krypty, ale byly zavřené a tak jsme měli smůlu.

Dovnitř jsme se chtěli moc a moc podívat, jelikož bychom zde našli mnichy zdejší farnosti a mumifikované ostatky poutníků z 18. století, kteří tragicky utonuli v rozvodněné řece Ostravici během mariánské pouti na legendami opředené místo. Škoda, ale nedalo se nic dělat a tak jsme baziliku opustili a vrátili se k našemu autu, odpočívajícímu na sídlišti. Vzápětí jsme odjeli do nedalekého Lískovce za další církevní památkou a zároveň poutní místo, o které pojednává další můj článek.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Frydek-Mistek_-_Bazilika_Navstiveni_Panny_Marie/

Historie :

Na frýdeckém návrší Vápenky byla u silnice vedoucí do Lískovce na náklady vrchnosti roku 1665 vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci. Jejím autorem je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Místo začalo brzy oplývat zázračnou pověstí. Podle některých zpráv se o mariánských svátcích objevovalo kolem sochy nadpřirozené světlo. Především po údajném uzdravení jisté šlechtičny z Tovarová, sem začala přicházet ve větším počtu pravidelná procesí poutníků z Hané, hlavně z Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic. Panně Marii Frýdecké se tak začalo přezdívat „hanácká Panna Maria“. 

Roku 1706 nechal frýdecký arcikněz a farář Heřman Leopold Kalinovský vystavět na Vápenkách prostornou dřevěnou kapli a zázračnou sochu umístit na její hlavní oltář. Kaple měla ještě tři boční oltáře zasvěcené Janu Nepomuckému (tehdy ještě nebyl svatořečen), sv. Josefu a sv. Rodině. O mariánských svátcích pak místní duchovní sloužili v kapli a jejím bezprostředním okolí mše pro poutníky. K dalším zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707.

Při tehdejší průtrži mračen strhnul silný vítr dřevěnou kapli na Vápenkách a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. „Samotná socha, postavená na sloupu, však zůstala nedotčena a ani v nejmenším poškozena“, informuje nás o události dobový pramen. Kaple byla znovu obnovena. Stala se dějištěm vleklého a smutného sporu mezi frýdeckým arciknězem a farářem Václavem Tadeášem Faldynou a držitelem frýdeckého panství Františkem Vilémem Pražmou z Bílkova. Hrabě Pražma totiž zamýšlel svěřit duchovní správu poutního místa do rukou minoritů z Opavy, později se uvažovalo rovněž o povolání řádu servitů do Frýdku. K výstavbě zamýšleného kláštera na Vápenkách však nikdy nedošlo a poutní místo zůstalo natrvalo ve správě frýdeckých farářů. 

Jelikož počet mariánských ctitelů na frýdeckých poutích každoročně narůstal, vybízela neúnosná situace k výstavbě chrámu, který by nahradil nedostačující kapli. Vratislavská konzistoř však zvolila zdrženlivější postoj a roku 1735 ustanovila zvláštní duchovní komisi, která měla prozkoumat pravost zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Frýdecké. Závěry komise vyzněly kladně a stavbě chrámu již nestálo nic v cestě.

K realizaci mohutného a prostorného kostela podle projektu Bartoloměje Wittwera z dolnoslezské Nisy se odhodlali frýdecký arcikněz a farář Kryštof Jan Paška a vdova pro Františku Vilému Pražmovi, Karolína Františka Terezie, bez jejíhož štědrého finančního přispění by stavba nikdy nezačala. Základní kámen byl položen 4. října 1740. Výstavbu protahovaly probíhající slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Stavební kámen byl dovážen z nedaleké Lipiny a rovněž z kopce Štandl za Místkem. Dne 13. května 1759 byl chrám Navštívení Panny Marie vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století. 

Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 široký a 22,75 vysoký. Na jeho výstavbě a výzdobě interiéru se podíleli přední slezští a moravští umělci. Po stranách chrámové lodi je šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy (od fulneckého malíře Eliáše Františka Ignáce Herberta) a plastikami. Oltáře jsou zasvěceny sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska (na pravé straně směrem od hlavního oltáře), na protilehlé straně pak sv. Michaelovi archandělovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha.

Za hlavním oltářem s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké, vystavěném v letech 1792–1794, se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Po pravé straně presbytáře je kaple Povýšení sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova. Z interiéru chrámu zaujme ještě soubor zpovědnic z roku 1823, cykly obrazů ze života Panny Marie a s evangelijními výjevy od novojičínského malíře Antonína Bergera z roku 1838 či varhany v barokní skříni z roku 1763. Na varhaním kůru je umístěn rodový znak Pražmů z Bílkova – zlaté jelení paroží v modrém poli. Po stranách hlavního vchodu se nacházejí obrazy Panny Marie Růžencové a Panny Marie Karmelské z druhé poloviny 17. století, které pocházejí ze zbořené kaple Zvěstování Panny Marie, která stála od roku 1645 na frýdeckém náměstí. 

Neodmyslitelnou součástí frýdeckého poutního chrámu je rozlehlá krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v rozvodněné řece Ostravici. Odpočívají zde také někteří kněží působící v poutním chrámě ve druhé polovině 18. století. V polovině 20. století sem byly přeneseny kosterní pozůstatky Pražmů z Bílkova z jejich původní hrobky pod kaplí Povýšení sv. Kříže. Frýdecký rodák Josef Lang pro kryptu zhotovil lunetové obrazy zachycující významné momenty z dějin poutního chrámu. V roce 2007 byly v Dytrychově zvonařské dílně v Brodku u Přerova ulity dva nové zvony, Panna Maria (850 kg) a Josef (490 kg), které byly slavnostně posvěceny 5. dubna 2008 ostravsko-opavským biskupem Lobkowiczem a zavěšeny v levé věži. 

Obnovené nádvoří před poutním chrámem zdobí čtyři barokní plastiky z 18. století (sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel, sv. Tadeáš), dále sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1822 a našich národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1949. V 70. letech 19. století bylo okolo poutního chrámu vystavěno 14 kaplí křížové cesty, které byly posvěceny v roce 1877. Výjevy jednotlivých zastavení jsou dílem mnichovské dílny. Uprostřed areálu byla postavena kruhová kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaná rovněž Římská. 

Věhlasné pouti k Panně Marii Frýdecké přečkaly staletí. Kromě tří hlavních poutí o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a Narození Panny Marie se zde konají každou první sobotu v měsíci diecézní pouti za nová kněžská a řeholní povolání. Pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu mariánského poutního místa byl chrám povýšen 30. srpna 1999 papežem Janem Pavlem II. na tzv. menší papežskou baziliku a zařadil se tak do skupiny nejvýznamnějších katolických chrámů na celém světě. 

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/index.php?OID=2317

Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku - Místku je držitelem turistické známky č.1815.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bazilika-navstiveni-panny-marie-ve-frydku-mistku-c1815