Během krásné dovolené v Českém krasu jsme navštívili také malebnou obec Karlštejn, kam jsme přišli pěšky ze Zadní Třebáně, kde jsme byli ubytováni. Nejprve jsme zašli na hrad a potom jsme zavítali do přilehlého muzea voskových figurín. Odtud jsme kráčeli dlouhou ulicí dolů až k řece Berounce a cestou jsme se zastavili na oběd. Po jídle za překvapivě slušnou cenu jsme přišli na karlštejnské náměstí, kde nás na první pohled upoutala růžová budova z 18. století, jenž dříve sloužila jako fara.

Reklamní tabule prozrazovaly, že obydlí duchovního vystřídalo muzeum betlémů, které zde vzniklo roku 1995. Krásnou branou s volutovým štítem jsme vešli na nádvoří a u vchodu nás zaujala vitrínka se suvenýry plná dřevěných koleček. Vzápětí jsme vstoupili do nejstaršího domu v podhradí Karlštejna a v pokladně si koupili několik turistických známek, včetně té s číslem 1770. Také jsme zde získali razítko do památníku a pak se hodná paní pokladní změnila v milou průvodkyni, když nám pověděla několik informací o betlémech.

Následně jsme si sami prošli expozici v přízemí se spoustou betlémů z různých koutů naší republiky a rozličných materiálů. Viděli jsme spoustu klasických českých betlémů vyřezaných ze dřeva, ale také z cukru, perníku nebo chleba. Byl zde dřevěný betlém z Příbrami s původní kulisou nebo betlém plzeňský, v němž byli jako tři králové netradičně znázorněni čeští panovníci z nejslavnějšího období království čili Karel IV., svatý Václav a husitský král Jiřík z Poděbrad.

Dále se zde nacházel pěkný betlém kutnohorského řezbáře Františka Charváta z třicátých let dvacátého století s andělíčkem, kde na místě obvyklého nápisu v latině bylo česky napsáno Sláva na výsostech Bohu. Z Broumovska pak pocházely dva velké skříňové betlémy z 19. století, umístěné do skříňky z doby empíru a biedermeieru. V expozici jsme dále našli bohatý betlém z Králík či malý skříňkový betlém z Olešnice v Orlických horách s velkým množstvím bílých oveček.

Největším betlémem v přízemí byl ten krušnohorský s dvaceti postavami o výšce 10 až 18 cm a s patnácti zvířátky, mezi nimiž nechyběl obrovitý slon a velbloud s nákladem dárků pro Ježíška. Celá scenérie byla mistrovsky zakomponována do kašírované krajiny s krásnou jeskyní, nad níž se tyčily čtyři palmy vysoké téměř jeden metr. Nejstarší betlém pocházel z 18. století, sestávající ze sedmnácti figur o velikosti okolo dvaceti centimetrů. K našemu překvapení jsme v něm uviděli židovského velekněze při obřízce Ježíška a několik krásných troubících andílků.

Málem se nám podařilo přehlédnout nejmenší betlém ve sbírce, čemuž se nelze divit, když byl uložen v lískovém oříšku. Zajímavé byly pohyblivé exponáty, ale žádnou minci jsme do stroje nehodili. Některé betlémy byly docela malé, jiné větší, z nichž nás zaujal třeba ten ve tvaru jehlanu s několika patry jako na dortu. Část sbírky byla umístěna na stěnu, kde betlémy visely jako obrazy, jiné stály na historickém nábytku. Na malované truhle jsme našli perníkovou chaloupku jako doplněk k vánoční výzdobě, vedle pak stála krásná selská skříň, o kousek dál postýlka s panenkou a plyšákem a na stěně byla zavěšena pěkná police se džbánky.

Výzdobu v  několika místnostech přízemí pak doplňovaly obrazy, podmalby na skle a dřevořezby. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se do pokladny, kde se nás opět ujala průvodkyně. Paní nás zavedla do dvoupatrového sklepení pod domem, hlubokého až patnáct metrů, které jsme si pak prošli opět sami. Pikantní na tom bylo, že každý z nás měl v ruce jednu svíčku a za svitu mihotavého plamene jsme pomalu objevovali temná zákoutí vrchního patra sklepa.

Našli jsme zde výstavu o dějinách vinařství na Karlštejně, zahrnující starý stůl s dřevěným džbánem, malé soudky i velké sudy a další věci spojené s vínem. Podařilo se nám také najít schody do nižšího patra, kam jsme ale jenom nahlédli, protože podle pověsti sklepením dodnes bloudí bílá paní. Měla to být jedna z dvanáct bílých panen aneb zavražděných služebných hradní paní, která nebohé dívky v šestnáctém století brutálně mučila. Když byly sadistické sklony manželky purkrabího paní Kateřiny Bechyňové z Lažan konečně odhaleny, byla odsouzena k uvěznění ve věži Mihulka na Pražském hradě, kde zemřela hlady roku 1534.

Naštěstí jsme žádnou bílou paní nepotkali a po několika minutách jsme v pořádku sklepení opustili. Vrátili jsme svíčky a po schodech jsme vystoupali až do podkroví, kde jsme na půdě našli loutkový královský betlém, od něhož nás dělily přepážky v provedení gotických oken. Přes ně jsme na ploše 80 metrů čtverečních shlédli tento obrovský betlém s několikametrovou kulisou hradu Karlštejna a přilehlého okolí. Nechyběl pochopitelně ani kostelík svatého Palmácia, který jsme později viděli naživo, s půlmetrovými loutkami v historických kostýmech.

S obdivem jsme sledovali pohyblivé figury, třeba vinaře, vezoucího z karlštejnských vinic Ježíškovi obří hrozen, Buška z Velhartic ochutnávajícího zdejší víno, Mistra Theodorika malujícího Madonu nebo rytířský souboj na počest dámy kynoucí hrdinům z hradního okna. Dále jsme spatřili deset nejznámějších českých panovníků, přinášejících Ježíškovi dary typické pro jejich osobnost a dobu. Karel IV. mu daroval hrad Karlštejn, Rudolf II. astronomický přístroj, Marie Terezie šperky a T.G. Masaryk mapu České republiky.

V betlému probíhaly také různé historické události, pověsti i smyšlené příběhy a vyprávění karlštejnské pohádky, které jsme s potěšením sledovali a přitom poslouchali hudbu ze Smetanovy Mé vlasti. Úžasnou podívanou pak ukončilo závěrečné vyzvánění zvonů, po němž jsme se zase vrátili do pokladny v přízemí. Poděkovali jsme paní za ochotu a průvodcovské služby a vyšli ven na nádvoří. Vzápětí jsme zamířili do stodoly, v níž se nacházela alchymistická dílna s pecí, ohništěm, křivulemi, džbány, demižony a dalšími potřebami mágů, které zde zastupovaly velké figuríny.

Když jsme do mincovníku vhodili desetikorunu, vše se dalo do pohybu a tak jsme sledovali jak předchůdci lékárníků v potemnělém interiéru předváděli své řemeslo císaři Rudolfu II. Po chvilce se figuríny zastavily a nám nezbývalo, než zajímavé muzeum betlémů opustit. Vyšli jsme ven na náměstí a o pár metrů níže jsme narazili na muzeum obchodu. Chvíli jsme váhali, ale nakonec jsme vešli i do něj a vůbec jsme peněz za vstupné nelitovali, neboť se nám exponáty ze starých koloniálů a obchodů moc líbily. O tomto muzeu však již pojednává jiný můj článek nebo si můžete přečíst obsáhlý cestopis Jak jsme ze Zadní Třebáně táhli na Karlštejn v sekci Velké povídání o výletech, čehož rozhodně nebudete litovat.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Karlstejn_-_muzeum_betlemu/

Historie :

Muzeum betlémů bylo otevřeno v roce 1995 v bývalé barokní faře na karlštejnském náměstí. V přízemí budovy je k vidění kvalitní kolekce českých historických betlémů vyřezávaných ze dřeva, doplněná betlémy z dobových raritních materiálů na příklad z vosku, cukru nebo chleba. Lákadlem pro děti je několik mechanických betlémů, které si samy spouštějí. Na půdě návštěvníky čeká Karlštejnský královský betlém, největší loutkový betlém v České republice rozkládající se na 80 m2.

V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá výstava o dějinách vinařství na Karlštejně a výstavní síň Sklep. Ve stodole čeká na návštěvníky překvapení v podobě pohyblivé alchymistické dílny z doby panování Rudolfa II. Několik alchymistů zde v potemnělém interiéru panovníkovi předvádí své pokusy a návštěvníci jim při jejich práci mohou nakukovat přes rameno.

Historie čerpána z webu

http://www.muzeumbetlemu.cz/

Muzeum betlémů Karlštejn je držitelem turistické známky č.1770.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/muzeum-betlemu-karlstejn-c1770