Vražné - rodný dům J.G. Mendela a muzeum Kravařska
Johann Gregor Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích a uměl německý i český jazyk. Po absolvování základní školy v Hynčicích navštěvoval mladý Johann piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci a právě zde se poprvé setkal s výzkumem šlechtění zvířat a rostlin. V roce 1843 přišel do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor.
Vražné jsme navštívili na začátku jednodenního výletu, jenž jsme podnikli v horký červnový den, který jsme převážně strávili v Novém Jičíně a okolí. Když jsme do této malé obce přijeli, tak jsme se nejdříve zastavili u malé kapličky sv. Panny Marie a po její obhlídce jsme odjeli k nedalekému statku. Auto jsme nechali na parkovišti u muzea a vydali se na nádvoří rozsáhlého rolnického statku, který byl v roce 1966 zapsán jako kulturní památka.
Na statku se narodil roku 1822 Johann Gregor Mendel, přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti, který později působil v augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde učinil také své slavné objevy v oboru genetiky. V roce 2007 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí, byla v něm otevřena nová expozice muzea a bylo možné zde také přespat, jenže zatímco o první jmenované jsme zájem měli velký, o druhé v žádném případě.
Přišli jsme na nádvoří a rozhlédli se kolem sebe. Hledali jsme totiž pokladnu a na jedněch dveřích jsme tento nápis skutečně našli. Byly ale zavřené a na nádvoří kromě nás nikdo nebyl. Chvíli jsme čekali a když už jsme si pomysleli, že odjedeme s nepořízenou a muzeum neuvidíme, z jiných dveří vyšla na nádvoří paní a zamířila k nám. Nebyla to však žádná průvodkyně či alespoň pokladní, nýbrž uklízečka. Docela nás překvapila, když nám otevřela dveře a zavedla nás k pokladně.
Pak nám prodala vstupenky, turistickou známku a získali jsme u ní rovněž razítko do památníku. Vzápětí nás opustili děti, kteří šli namísto nasávání informací odlovit kešku a tak jsme se do muzea vydali jen my dospělí. Od naší neobvyklé průvodkyně jsme se dozvěděli, že nás čekají expozice věnované životu a dílu J. G. Mendela, přibližující současnost a historii genetiky a také výstava věcí zobrazující život venkovského regionu Moravské Kravařsko.
Po schodišti jsme vystoupali do prvního patra domu, kde jsme si nejprve prohlédli exponáty zobrazující venkovský život Moravského Kravařska. Viděli jsme zde staré šicí stroje, ruční pračku, nářadí zemědělců a řemeslníků, nádobí a další předměty potřebné v kuchyni, dřevěnou postel s nočníkem, rámeček na vyšívání, dětské hračky či kachlová kamna. Na informačním panelu jsme si přečetli fakta o obci Vražné a prohlédli si černobílé fotografie s místními obyvateli.
Prohlédli jsme si také pokoje, v nichž bylo možné se ubytovat, což nás však nechalo chladnými. Navíc nás řada postelí vedle sebe nijak nenadchla, stejně jako patrové palandy, z nichž by nám ani jedno neposkytlo dostatek soukromí či pohodlí. Nicméně nám bylo jasné, že takové ubytování nebude jistě stát mnoho peněz, což jsme však nezjišťovali. Dlouho jsme se zde tedy nezdržovali a s naší průvodkyní jsme pokračovali v prohlídce krásného statku.
Z místa eventuálního odpočinku jsme zamířili po dalších schodech do komorního prostředí expozice věnované postavě Mendela, který se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců a uměl německý i český jazyk. Průvodkyně nám o něm řekla pár informací, ze kterých nás jako obyvatele hanácké metropole zaujalo, že v letech 1840 až 1843 studoval na filozofické fakultě univerzity v Olomouci a právě zde se poprvé setkal s výzkumem šlechtění zvířat a rostlin.
Poté jsme se již sami vydali na další obhlídku expozic a v první místnosti jsme se seznámili s průběhem jeho života od narození až do smrti v brněnském klášteře na začátku roku 1884. Následně jsme se přesunuli do vedlejší místnosti, v níž jsme se seznámili s tím, jak Mendelův objev ovlivnil pěstění plodin v budoucnosti. Dočetli jsme se, že se v roce 1920 zjistilo, že většina vlastností je řízena desítkami genů a vlastnost pak vznikne složením účinku jednotlivých genů.
Ve třetí místnosti jsme si pak prohlédli obiloviny, vypěstované metodou křížení mezi sebou a dozvěděli se další informace o tomto objevu a jeho uvedení do praxe. Následně jsme místnosti muzea opustili a sešli zpátky dolů. Z okna jsme na nádvoří uviděli naše děti, kteří na nás netrpělivě čekali, ale naše exkurze ještě nekončila. V přízemí jsme se šli podívat do velkého společenského sálu s televizí, který by byl ideálním místem pro svatby či nějaké oslavy. Potom jsme vyšli ven a zamířili jsme do bývalé stodoly.
Děti se k nám přidali a tak jsme si všichni společně prohlédli zemědělské stroje a nástroje. Viděli jsme zde třeba mlátičku, orací pluh, necky, truhlice, džbery a další věci, používané v minulosti při práci na polích a ve stodolách. Tím definitivně naše exkurze v rodném Mendelově domě skončila a tak jsme se s naší netradiční průvodkyní rozloučili a statek jsme opustili. Vrátili jsme se k autu na parkovišti, kterým jsme odjeli do Nového Jičína za dalšími památkami. O nich se dozvíte v mých jiných článcích, tak si je také určitě někdy přečtěte.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Vrazne_-_rodny_dum_J.G._Mendela/
Historie :
Dne 13. června 1965 byla z iniciativy Moravského zemského muzea v Brně otevřena v rodném domě Johanna Gregora Mendela v Hynčicích malá expozice Památníku zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela. Provozovatelem památníku bylo od roku 1965 do roku 2005 Okresní vlastivědné muzeum Novojičínska. Po rozsáhlé rekonstrukci dokončené roku 2007 se v současnosti v Rodném domě J. G. Mendela nachází muzejní expozice věnovaná životu a dílu zakladatele genetiky a hloubavého vědce. V muzeu jsou též exponáty zobrazující venkovský život tohoto regionu - Moravského Kravařska.
Johann Gregor Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích a uměl německý i český jazyk. Po absolvování základní školy v Hynčicích navštěvoval mladý Johann piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci a právě zde se poprvé setkal s výzkumem šlechtění zvířat a rostlin. V roce 1843 přišel do augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor.
Ve svých 28 letech suploval na gymnáziu ve Znojmě a pak se přihlásil k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni. U zkoušek celkově neuspěl, paradoxně díky neúspěchu v přírodopisu. V roce 1853 ukončil studium na univerzitě ve Vídni, aniž by se mu z důvodu náhlé těžké nemoci podařilo složit profesorské zkoušky a odešel zpět do Brna. Později byl zvolen opatem augustiniánského kláštera a v této funkci představoval významnou osobnost v tehdejším rakousko-uherském císařství. K této vysoké funkci postupně přibíral další a byl nucen svou pokusnou činnost stále více zanedbávat. Ke studiu dědičnosti jej přivedla snaha pomoci mnichům kláštera při křížení různých plodin.
Jako fyzik hledal jednoduchá a jasná pravidla, která by bylo možno vyjádřit matematicky. Mendel se rozhodl sledovat vlastnosti, které se vyskytují jen ve dvou odlišných stavech, své výsledky uveřejnil v roce 1865. Pochopení se jim dostalo až v roce 1900, kdy byly znovu objeveny. Posledních deset let života spotřeboval Mendel hodně času a energie ve sporu s rakouskou vládou kvůli neoprávněně zvýšené dani z klášterního majetku. V roce 1883 Mendel vážně onemocněl, 6. ledna 1884 v klášteře zemřel a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů.
Historie čerpána z webu
http://www.mendel-rodnydum.vrazne.cz/
Rodný dům J.G. Mendela Vražné je držitelem turistické známky č.1506.
