Léto je v režii slunce, které stojí vysoko na obloze a zalévá svět příjemným světlem. Kdo je však bedlivý pozorovatel, všimne si, že pod účinkem zářivého slunce působí barvy spíše chladně. Něžná jarní zeleň stromů uvolnila místo zeleni podbarvené modrou. I červeň střech barví letní slunce domodra. A nad nimi svítí studená světlá modř oblohy. Barvy léta jsou chladné, měkké, jakoby zapudrované, ztlumené. A tak jsou k letnímu typu přiřazovány ženy, jejichž pleť má jemně namodralý,
chladný podtón. Pleť ženy letního typu je většinou velmí světlá, růžovobéžová nebo žlutavě béžová, na tvářích jemně růžová, případně pokropená pihami. Tento typ se snadno opaluje a pleť pak získá ořiškově hnědé zbarvení. Nenalíčená však "letní" žena působi většinou bezbarvě.
Vlasy letního typu žen jsou popelavě plavé. V dětství často bývají téměř bílé a teprve později ztmavnou a dostanou popelavou barvu, ať už světlejší, nebo tmavší. Může se z toho vyklubat i ona klasická myší hnědá. Na slunci vlasy opět výrazně vyšisují. Některé ženy tohoto typu
mívají vlasy středně až tmavě hnědé, dokonce i s narezlým podtónem.
Oči bývají převážně modré až šedomodré, zelené až šedozelené, často s šedým prstencem kolem zorničky. Duhovka je spíše zakalená než čirá a průsvitná jako u jarního typu. Bývají na ní hnědé nebo bílé tečky, především u šedých, šedohnědých a oříškově hnědých očí. Ženě letního typu sluší všechny chladné, pudrové barvy s modrým podtónem: namodralá růžová, chladná nebeská modř, vínově červená, modrozelená, pastelová zeleň nebo bílá barva přírodní vlny. "Letní" žena by si měla odříct čistě bílou, černou a nažloutlé hnědé tóny. Může klidně nosit syté barvy, avšak měla by dbát na to, aby byly pečlivě sladěné. Známé "letní" ženy: monacká kněžna Gracia Patricia, Ursula Andressová, Cathérine Deneuveová. Nakonec několík slov o charakteru ženy letního typu: spojuje v sobě klasický styl a polohu dámy se sympatickým zevnějškem. Je vyrovnaná a mírná a projevuje vřelý zájem o problémy svých bližních. Příroda ji obdařila organizačním talentem.
|