Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. 12. 2018

Respondent č. 3: LAURA

1. Osobní údaje

Pohlaví: žena

Jméno: Laura,

Věk: 3 roky, rok narození 2015

2. Diagnóza

Opožděný psychomotorický vývoj (nejvíce postižené dolní končetiny)

3. Stručná charakteristika

Laura je tříletá holčička s opožděným psychomotorickým vývojem. Laura měla nejvíce postižené dolní končetiny, nemluvila a ani moc nekomunikovala s okolím. V té době byla Laura schopna opřít se o natažené horní končetiny vleže na břichu, plazila se a udržela se ve vzpřímeném kleku. Také zvládla šikmý sed na boku a sed v kleku na patách, do kterých se dostala sama. Pokud měla oporu rukou, vytáhla se do stoje. Laura doma pravidelně cvičila s maminkou Vojtovu metodu a bodovou techniku s prvky doktorky Kleplové, dle instrukcí její fyzioterapeutky.

4. Rodinná anamnéza

Laurinka žije v úplné rodině na vesnici v domě s maminkou, tatínkem a mladší sestrou. Sestra nemá žádné zdravotní problémy. V rodině nebyla zjištěna žádná vážná onemocnění.

5. Školní anamnéza

Laurinka chodí do mateřské školy na 2 hodiny se svou asistentkou.

6. Hipoterapie

Dosažené Lauřiny pohybové schopnosti a její nízký věk dávaly naději na dobrou prognózu zlepšení jejího stavu, proto se fyzioterapeutický tým rozhodl pro intenzivní hipoterapii se třemi návštěvami týdně. Terapie byla zahájena v září 2017 na koni jménem Guliver, což je plnokrevný hnědák s klidnějším pohybem hřbetu. Laura nejprve jezdila prvních 10 minut v poloze vleže na bříšku s oporou o předloktí pro stimulaci svalového korzetu trupu a pánve. Dalších 10 minut již byla schopna udržet celkem korektní sed pozadu s dlaněmi opřenými o záď koně. Tato poloha je jednodušší než sed

popředu, a také se lépe buduje vzpřímení. Samostatný sed Lauru velice motivoval, podobně jako všechny malé klienty. Užívala si rozhled a na všechny kolem se usmívala.

V říjnu byla schopna sedět na koni pozadu s oporou o dlaně již od počátku terapie. Ke konci bývala unavená, proto si vždy mohla na závěr dostatečně odpočinout a protáhnout se na stojícím koni. Laura se s Guliverem ráda mazlí, pokaždé se na její tváři objeví široký úsměv, když svými dlaněmi intenzivně hladí koně po jeho zádi.

V dubnu 2017 začala Laura mluvit jednoduchými slůvky jako je „máma a bába.“ Při intenzivní komunikaci vyžadovala plně soustředěnou účast a chtěla, aby jí ostatní vnímali a rozuměli. Ověřovala si, zda okolí ví, o čem „mluví“. Laura má pro hipoterapii velkou motivaci, když je doma a povídá si s rodiči o koních, začne se houpat na kolínkách.

Během následujícího června se sed pozadu výrazně zlepšoval. Laura byla schopna zvládnout tuto polohu s krásně rovnými zády. Demonstrovala také menší závislost na mamince, protože zvládla celou terapii bez jejího doprovodu. Doma se začala šplhat po nábytku a projevovala silnou motivaci do stoje. Celkově byla aktivnější a veselejší dítě.

Po prázdninách v září 2017 si Laura sice opět vyžadovala přítomnost maminky u terapie, ale fyzicky opět poskočila dopředu. Zvládla několik kroků kolem nábytku s držením za obě ruce. Do lezení se jí sice moc nechtělo, ale přesuny z jednotlivých poloh byly ladnější a funkčnější.

V listopadu rodiče vynechali na doporučení jejich fyzioterapeutky Vojtovu metodu ze cvičebního plánu, protože Lauru byla již obtížné udržet ve správné poloze při tomto náročném cvičení. Ve svém rehabilitačním plánu pokračují s „bodovou technikou“ a hipoterapií dvakrát týdně.

7. Zhodnocení

Laura využívá hipoterapii dodnes a dělá pokroky, i když už ne tak velké jako na jejím začátku. Udrží se bez problému v těžišti koně a zvládá dobře klidnější pohyb koňského hřbetu. Samostatný sed pozadu je mnohem stabilnější, Laura se snaží více komunikovat (především vlastní znakovou řečí), nejen s maminkou, ale s celým hipoterapeutickým týmem. Na každou terapii se těší a pohyb na koňském hřbetu si velmi užívá.

Laura se svým zpožděným psychomotorickým vývojem na hipoterapii nejprve začala pracovat na zlepšení svalové síly v dolních končetinách a také na svalech zádových pro zlepšení sedu. V řádu několika měsíců se dostavil pokrok v samotném stoji, kdy se končetiny a svaly zad přizpůsobily na zvýšenou svalovou práci. V rámci hipoterapie došlo i ke zlepšení mluvení a artikulace.