Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prof. Petr Čornej míří do Kokonína

27. 9. 2021

screenshot_20210924152416.png

 
600 let Tábora: Odkaz husitství pro 21.století
 
Pořádá družstvo Fontes Rerum
23.9.2021 Novotného lávka 5, Praha 1
RaptorTV.cz živě
Diskutují:
- Tomáš Butta, 8.biskup, patriarcha Církve československé husitské
- Petr Čornej, profesor Husitské teologické fakulty UK, historik a spisovatel
- Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře
Moderuje Jan Mládek, člen družstva Fontes Rerum
 

screenshot_20210924152424.png

 
www.facebook.com/RaptorTV.cz/videos/1098933204182712

 

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

 Narodil se v roce 1951 v Praze. Po maturitě na Střední vzdělávací škole v Praze (1969) vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – čeština (absolutorium 1974). V roce 1975 obdržel titul PhDr. na základě práce Proměny feudální třídy v Čechách v pobělohorských konfiskacích, v roce 1986 obhájil v Ústavu československých a světových dějin ČSAV disertaci Obzory husitského člověka ve světle soudobých vyprávěcích pramenů a získal titul CSc. V roce 1993 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně na základě knihy Lipanská křižovatka. V roce 2000 byl jmenován profesorem českých dějin a následujícího roku získal titul DrSc. na podkladě díla Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437.

Postupně pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV (1974–1990), na katedře českých a slovenských dějin Filozofické fakulty UK (1991–1992), jako vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze (1992–1999), ve funkci statutárního zástupce ředitele Ústavu pro českou literaturu AV ČR (1999–2001) a na Literární akademii (2002–2013), přičemž dále přednášel na Pedagogické fakultě UK (do roku 2005), respektive působil jako výzkumný pracovník Ústavu českých dějin na Filozofické fakultě UK (2005–2011). V současnosti je vědeckým pracovníkem mezioborového grantu excelence Kulturní kódy a jejich proměny v husitském období, jehož úkoly plní v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dva semestry působil jako hostující profesor na Varšavské univerzitě. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých monografií, popularizačních prací i učebních textů. Předmětem jeho odborného zájmu jsou dějiny a historiografie pozdního středověku, zejména husitství.

 

Výběrová bibliografie:

     

       Monografie
  • Rozhled, názory a postoje husitské inteligence v zrcadle dějepisectví 15. století, Praha 1986.
  • Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice, Praha 1987, 2. vyd. 2003.
  • Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy, Praha 1992.
  • Lipanské ozvěny, Praha – Jinočany 1995.
  • Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437, Praha – Litomyšl 2000, 2. vyd. 2010.
  • Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526, Praha – Litomyšl 2007 (spolu s Milenou Bartlovou).
  • 30. 7. 1419 – první pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta, Praha 2010.
  • Světla a stíny husitství. Události, osobnosti, texty, tradice. Výbor z úvah a studií, Praha 2011.


       Články a studie (výběr od roku 2010)
  • Prachatice, Zlatá Koruna (a Praha) v roce 1420, in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, edd. Dana Dvořáčková-Malá – Petr Charvát – Bohumír Němec – Radka Lomičková – Jan Zdichynec, České Budějovice 2010, s. 137–166.
  • „Tábor je náš program…“ Masarykova návštěva v Táboře 25. března 1920, Táborský archiv 15, 2011, s. 31–56.
  • Když František potkal Hynka, in: Dagmar Hájková – Luboš Velek a kol., Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha 2011, s. 55–82.
  • Přibyslav – město Žižkovo?, in: Milan Hlavačka – Antoine Marès – Magdaléna Pokorná a kol., Paměť míst, událostí a osobností. Historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 442–462.
  • Od husitské revoluce k stavovskému státu, in: Husité. Na cestě za poznáním husitského středověku: slova, obrazy, věci, ed. Zdeněk Vybíral, Tábor 2011, s. 63–75.
  • Husitství: katastrofa, nebo východisko z pozdně středověké krize?, in: Miroslav Bárta – Martin Kovář a kol., Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností, Praha 2011, s. 319–344.
  • Národnostní poměry ve městech na přelomu 14. a 15. století, in: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, edd. František Šmahel – Lenka Bobková, Praha 2012, s. 675–678.
  • Zikmundův boj o otcovu korunu, in: tamtéž, s. 732–746.
  • Bojiště slávy a porážek, in: tamtéž, s. 747–752.
  • Vzbúřenie, búře, búřka a husitská revoluce, in: Heresis seminaria. Pojmy a koncepty v bádání o husitství, edd. Pavlína Rychterová – Pavel Soukup, Praha 2013, s. 111–137.
  • Disputace M. Jakoubka ze Stříbra a anonymního jezuitského kazatele barokního věku, in: Pět hvězd nad českým královstvím. Svatý Jan Nepomucký a katolická reformace, edd. Václav Chroust – Zdeňka Buršíková – Karel Viták, Klatovy 2013 (= Barokní jezuitské Klatovy 2013), s. 31–48 (spolu s Ivanou Čornejovou).
  • Král Václav IV. a jeho dva Janové, Jan z Jenštejna a Jan Nepomucký, in: tamtéž, s. 31–48.
  • Vnímání husitství v české moderní a postmoderní společnosti, Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 53, 2013, č. 1, s. 25–34.
  • Lipanská křižovatka, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 4, s. 30–31.


tabor-je-nas-program-2.jpg


masaryk-v-tabore.jpeg


zizka-kniha.png