Dráhy
Už jste se také někdy chtěli vyhnout uzavírce, nebo nekonečnému čekání na silnici tím, že jste zvolili jiný typ dopravy. Jelikož kromě mála jedinců nejsme milionáři, ale obyčejní lidé, tak tou alternativou nebylo letadlo, ale železnice.
Už vcházíme do nádraží budovy a neochvějně směřujeme k okénku poklady. „Prosím!“ zazní ne moc milý hlas. „Dvakrát Praha zpáteční“, odpovídáme. „Neměli byste lepší zónou jízdenku?“ „Proč ne?“ rádi, když ušetříme, pomyslíme si. „Za pět minut vám jede vlak.“ Jako o závod běžíme na peron, sotva popadáme dech. Nastupujeme a náhle se dozvídáme od průvodčího: „My jsme expres, tahle jízdenka neplatí, musíte si cestu zaplatit znovu.“ Nijak neprotestuji, když je to tak. Dojíždíme trochu rozladěni do Prahy. Pak šup na metro-vše probíhá dobře. Pak návštěva lékařské fakulty a hle Noc vědců oslovila nejen nás, i stovky dalších zvědavců, se zpožděním se dostáváme na zastávku MHD. Ale jízdenka již neplatí, musíme tedy pěšky. Další část cesty MHD musíme zaplatit i cestu zpět vlakem.
Tak- vše bilancuji. Vše jsem zaplatila dvakrát a k tomu si dala i celkem dlouhý pochod po Motole. Kladu si otázku: „Má smysl věřit doporučením na dráze?“ odpověď zní jednoznačně: „Určitě ne!“ Příště se budu raději řídit zdravým selským rozumem.