RILA A PIRIN 1984
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 50.
PUTOVÁNÍ PO NEJVYŠŠÍCH BULHARSKÝCH HORÁCH
ČERVEN 1984
РИЛА
RILA
Pohoří Rila je nejvyšším pohořím v Bulharsku a patří k nejkrásnějším. Vrchol Musaly (2 925 m) je ještě o 8 m vyšší než řecký Olymp. Rila má 44 vrcholů vyšších než 2 500 m. Pohoří má alpský charakter, je velmi členité a výrazně zde zapůsobila ledovcová činnost. Velehorský ráz připomíná Vysoké Tatry. Rila se dělí na 4 části: Střední, Východní, Severozápadní a Jihozápadní. Všechny části se od sebe liší. Jihozápadní jako jediná nemá alpský charakter.
Nejvyšší vrcholy jednotlivých částí: Východní Rila – Musala (2 925 m), Střední Rila – Černá Poljana (2 716 m), Severozápadní Rila – Maljovica (2 735 m), Jihozápadní Rila – Angelov vrch (2 643 m).
Trasa pochodu: Borovec (1 310 m) – lanovka – Jastrebec (2 350 m) – Musalenski ezera (jezera Musaly) – Ledenoto ezero (Ledové jezero – 2 709 m – 1. noc) – Musala (2 925 m) – Mariški čal (rozsocha) (2 765 m) – Ovčarec (2 768 m – 3. nejvyšší vrch Rily) – chata Grnčar (2 186 m) (2. noc) – Kovač (2 634 m) – Lopatiški vrah (2 530 m) – Vapa (2 532 m) – traverz Kanaraty – chata Rybni ezera (Rybí jezera – 2 230 m – 3. noc) – zaslon Kobilino branišče (2 145 m) – zaslon Strašnoto ezero (2 465 m) (4. noc) – chata Maljovica (2 042 m) – zaslon Orlovec - Zlja zub (Zlý zub) (2 678 m) – Rilská řeka – Rilský monastýr (Rilský klášter - 1 147 m – 5. noc). Délka trasy 52 km. 6. noc jsme strávili na hřišti v Simitli.
Borovec (1 310 m) – turistické, lázeňské a lyžařské středisko, které připomíná slovenskou Tatranskou Lomnici. Celý komplex je obklopen pěknými jehličnatými lesy. Na výchozí hřebenový bod Jastrebec (2 350 m) vede lanovka.
Ledenoto ezero (Ledové jezero) (2 709 m) – nejvýše položené jezero na Balkáně, ležící pod severových. srázem Musaly ve Východní Rile. Na okraji je kamenná útulna (zaslon).
Musala (2 925 m) – nejvyšší bulharská hora a zároveň nejvyšší hora Balkánu. Název pochází z doby, kdy Bulharsko spadalo pod Osmanskou říši – Mus Allah (Alláhova hora). Z nejbližšího střediska je přístup z Borovce (1 310 m), kde je možno použít lanovku na Jastrebec (2 350 m). V konečné fázi strmý výstup. Výhledy na velkou část Rily, na Pirin (směrem na jih) a na Vitošu (směrem na sever). Na vrcholu je umístěna meteorologická stanice. Nejvyšší naměřená teplota je 18, 7 stupňů, nejnižší –31, 2 stupňů.
Prvních 10 nejvyšších vrcholů Rily:
Musala 2 925 m, Malka Musala 2 902 m, Ovčarec 2 768 m, Goljam Kupen 2 731 m, Maljovica 2 729 m, Popova kapa 2 704 m, Malka Maljovica 2 698 m, Lopuški vrah 2 698 m, Lovnica 2 695 m, Kanarata 2 691 m.
Grnčar (2 185 m) – příjemná chata pod sedlem Grnčar na okraji stejnojmenného jezera. Nad chatou se pne vrchol Sucha vapa (2 639 m). Dřívější název chaty, který zřejmě přetrvává, je Boris Chadžisotirov. Chata má asi 65 míst.
Chata Rybni ezera (Rybí jezera) (2 230 m) – leží poblíž stejnojmenných jezer v kotlovitém závěru, který tvoří masív Kanaraty (2 691 m), Josifice (2 697 m) a hřeben Koravice. Z dolního Rybího jezera vytéká Rilská řeka, protékající Rilským klášterem. Chata je otevřena celoročně.
Kobilino branišče (2 145 m) – travnaté sedlo, které tvoří hranici mezi Střední a Severozápadní Rilou. Stojí tu (v r. 1984) dřevěný zaslon pro 20 nocležníků.
Zaslon Strašnoto ezero (2 465 m) – kamenná stavba u stejnojmenného jezera. Kapacita je 20 nocležníků. Nad jezerem se vypínají srázy vrcholů Polova kapa (2 704 m – 6. nejvyšší vrch Rily) a Goljam Kupen (2 731 m – 4. nejvyšší vrch Rily). Okolí je velmi členité a scenéristicky působí divokým dojmem.
Chata Maljovica (2 042 m) – leží v poměrně široké dolině říčky Maljovice. Je velmi dobrou základnou pro turistické pochody, horolezecké výstupy a lyžování. Dolinu uzavírá z jihu věnec vrcholů Zlý zub (2 678 m), Orlovec (2 678 m), Jelení vrch (2 654 m) a Maljovica (2 729 m – 5. nejvyšší vrchol Rily). Výstupy na okolní vrcholy jsou poměrně náročné (na Zlý zub 2, 5 km, převýšení více než 630 m, doba výstupu 3 hod.).
Zaslon Orlovec (2 520 m) – vysoko položená oplechovaná stavba (velmi dobrá ochrana před blesky) pro 20 nocležníků (v r. 1984). Zaslon leží 1 km sev. pod Zlým zubem (2 678 m), výstup na vrchol trvá 30 min.
Rilský monastýr (1 147 m) je významná historická a kulturní památka Bulharska. Založení spadá do první pol. 14. stol. kdy jej založil vládce Chrelj. Z té doby se ale zachovala jen pětipatrová věž. V interiérech jsou zastoupeny bohaté fresky, ikony, řezbářské díla a rovněž bohatá knihovna. Památky pocházejí z 10., 12., 14. – 19. stol. Zvenku má stavba pevnostní charakter. Celý komplex je na seznamu památek UNESCO.
ПИРИН
PIRIN
Trasa pochodu: Sedlo Predel (1 140 m) – Sedelec (1 948 m) (7. noc) – Pirin (2 593 m) – Pleški vrah (2 546 m) – Dautovo ezero (8. noc) – Kameniški vrah (2 710 m) – Butin (2 688 m) – Suchodol (2 640 m) – Kamenitica (2 710 m) – Bajuvi dupki (2 820 m) – Banski Suchodol (2 884 m) – hřeben Končeto – sedlo pod Vichrenem – zaslon Eltepe (2 445 m) – chata Vichren (1 950 m) (9. noc) – Banderiški cirkus – Goljam Tipic (2 645 m) – Vinarska porta – Mozgoviška porta - Tevno ezero (2 515 m) (10. noc) – Kralevdvorska djasna porta – Železniški cirkus - Mitrovo ezero – Demirkapijská řeka – chata Pirin (1 640 m) – nákl. auto (20 km) - Melnik (370 m) (10. a 11. noc). Délka trasy 48 km.
Okolí Melniku – Roženský monastýr – Rožen – Karlanovo (10 km).
Pohoří Pirin je druhé nejvyšší v Bulharsku. Jeho délka je 80 km a šířka 30 – 40 km. Leží ještě jižněji než Rila, od níž je odděleno sedlem Predel (1 140 m). Nejvyšším vrcholem je Vichren (2 914 m). Pohoří Pirin má 60 vrcholů přesahující 2 500 m. Horstvo se dělí na 3 části: Severní, Střední a Jižní Pirin. Severní část má alpský charakter a je nejpřitažlivější. Jeho délka je 40 km, zaujímá ¾ horstva, má nejvyšší vrcholy (Vichren 2 914 m), hluboké závěry dolin (cirky) a četná jezera. Střední Pirin má plochu pouze 7 % horstva. Tato část již nemá alpský charakter. Nejvyšším vrcholem je Orelek (2 099 m). Jižní Pirin je zaoblený, bezlesý a nejvyšším vrcholem je Svestnik (1 975 m). Pirin má více než 150 jezer. Hranice lesa je na 2 250 m.
Sedlo Predel (1 140 m) – důležité sedlo na silnici Simitli – Razlog, dělí od sebe Rilu (na severu) a Pirin (na jihu). Svým charakterem je podobné některým sedlům ve Slovenském rudohoří.
Vrcholy Pirinu přesahující 2 800 m:
Vichren 2 914 m, Kutelo 2 908 m, Banski Suchodol 2 884 m, Poležan 2 851 m, Kamenica 2 822 m, Malak Poležan 2822 m, Bajuvi dupki 2 820 m.
Sedelec (1 948 m) – plochý vrchol v podobě mírné rozsochy, první v dlouhém a členitém hřebenu pohoří Pirin. Reliéf je podobný východní části Nízkých Tater. Dobré místo na přespání, ale prakticky bez solidního přístupu.
Dautovo ezero – leží asi 500 m pod sev. úbočím hlavního hřebene zhruba mezi vrcholy Kameniški vrah (2 593 m) a Dautov vrah (2 597 m). Místo je vhodné na přespání – rovina vedle porostu kosodřeviny. Vodu z jezera lze použít přinejmenším alespoň k mytí.
Končeto (asi 2 810 m) – velmi úzký exponovaný skalnatý hřeben (sedlo) mezi vrcholy Banski Suchodol (2 884 m) a Kutelem (2 908 m) v hlavním hřebenu Pirinu. Severovýchodní srázy mají spád několik set metrů. Obtížností je místo mírně podobné Ostrému Roháči v Západních Tatrách.
Vichren (2 914 m) – nejvyšší vrchol Pirinu a 3. nejvyšší vrchol Balkánu. Hranici 2 900 m dosahuje již jen sesterský vrchol Kutelo (2 908 m). Povrch je tvořen z žuly a ve vyšších partiích z mramoru. Východní srázy jsou strmé a tur. nepřístupné. Předevšímz chaty Vichren (1 950 m) působí majestátním dojmem.
Chata Vichren (1 950 m) je nejvýše položenou chatou v Pirinu postavenou nad řekou Bandericou. Ze západu se nad chatou pne masív Vichrenu a z východu Todorin vrch (2 746m). Chata je dobrým východiskem na vrchol Vichrenu (2, 5 hod.), k Banderišským jezerům (1 hod.), k chatě Demjanica (1 895 m – 4 hod.), na Todorin vrch (4 hod.), k Vasilišským jezerům (3, 5hod.) a na hřeben Končeto (3 hod.). Chata je dostupná po silničce autem.
Tevno ezero (2 515 m) – leží v plochém a poměrně širokém závěru Mozgovice obklopeno věncem vrcholů Valjaviški Čukar (2 644 m), Momin dvor (2 725 m), Kralev dvor (2 680 m), Malka Kamenica (2 760 m) a Kamenica (2 822 m - 5. nejvyšší vrchol). Poblíž břehu je postavena kamenná tur. chata stejného názvu.
Chata Pirin (1 640 m) – nachází se poblíž soutoku tří říček Krajní, Střední a Třetí (Demirkapijské) 20 km SV od Melniku. Chata leží ještě v úrovni lesa (smrkové porosty). Cesta do Melniku je natažená, hodně kopíruje vrstevnici. Výlety z chaty lze uskutečnit např. k Popovu jezeru (asi 2 200 m – 4 hod.), na vrchol Kamenice (2 822 m – 3 hod.) a do údolí Krajní a Střední řeky.
Pochod přes pohoří Pirin, začínající v sedle Predel, jsme zakončovali 5. dnem u chaty Pirin, která ale byla v té době uzavřena. Jak se dostaneme do Melniku, jsme zatím nevěděli. K chatě ale zespodu dorazilo nákl. auto s lesními dělníky, se kterými jsme si domluvili zpáteční cestu. Po necelých 3 hod., které jsme věnovali odpočinku, se dělníci vraceli. Uvelebili jsme se na korbě a jelo se. A byla to jízda smrti. Během jízdy jsme mnohokrát pomysleli na to, že skončíme s rozhrkaným náklaďákem ve srázech a stržích, které kamenitou cestu, plnou výmolů, lemovaly. Na korbě jsme i s krosnami skákali jak na pérové matraci. Ale nakonec jsme šťastně dojeli do vyhřátého Melniku. Trojice dělníků ještě mířila někam k řeckým hranicím. Za svezení jsme nabízeli něco peněz, ale nevzali nic. Klobouk dolů.
Pozn.: Výškový a teplotní rozdíl byl ten den úctyhodný: Ráno chata Tevno ezero 2 515 m mínus 3 stupně - odpoledne Melnik 370 m plus 30 stupńů.
Melnik (370 m) – městečko je umístěno mezi velkými pískovcovými skálami a je na hranici subtropického pásu. Domky jsou na sebe nalepeny a působí mnohdy bizarním dojmem. Město je z velké části restaurované a nejstarší domky jsou historickými památkami. V okolí se pěstuje proslulé víno, které je uchováváno ve vinných sklepích, vytesaných do pískovcových skal.
Roženský monastýr leží necelé 3 km vých. od Melniku v hornaté krajině. Klášter byl postaven poč. 13. stol., byl mnohokrát dobýván a ničili jej časté požáry. Uvnitř je kostel Narození P. Marie ze 13.- 14. stol. s bohatými freskami, ikonami a vyřezávaným oltářem.
Na našem dlouhém putování jsme prošli prakticky všechny hlavní části Rily a Pirinu. Poznali jsme mnohá malebná místa, kde stačilo namířit fotoaparát téměř kamkoliv a vždycky vyšel celkem zajímavý snímek. Byla i místa nebezpečná, jako sešup ze sedla mezi Orlovcem a Zlým zubem do doliny Rilské řeky. Také jsme prošli namáhavými a zdlouhavými úseky, jako byl výstup na Sedelec v Pirinu, na který jsme se usilovně prodírali kosodřevinou. Místem odpočinkovým bylo městečko Melnik v závěru naší expedice. A poznali jsme také místa s názvy úsměvnými, jako např. Kobylino branišče, Bajuvi dupki nebo Banderiški cirkus. A se zajímavým přístupem v bulharské dopravě jsme se setkali v Simitli, odkud jsme se hodlali přesunout do sedla Predel. Nikdo z řidičů autobusů nám nezastavil, takže nám nezbylo nic jiného, než se přesunout do výchozího místa Blagoevgradu. Dokumentační materiál v podobě diapozitivů se naštěstí zachoval, takže při dnešní technice převedení do digitální podoby nebylo tak obtížné.
FOTOGALERIE PUTOVÁNÍ PO RILE A PIRINU
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj!
Tak tahle stránka mě fakt potěšila. Starý zrnitý fotky z Praktik a Zenitů, igelitový přístřechy, krosny, co tak úžasně tlačily do zad a nádherný dobrodružství. Kolik takových škatulí s obrázky je po vlastech českých... Fajn, že jste si dali práci to vystavit. Taky jsme tam jezdili. Rád bych se tam ještě vypravil. I když, kdoví, jestli to je rozumné. Určitě to už nebude jako tenkrát...
Taky přijďte zavzpomínat:
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/ind-pl.html
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/ind-pz.html
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/indhr.html
(Rilu jsem se dosud nepřinutil naskenovat).
Mějte se krásně a vandrujte!
jó, staré vandry...
Netopejr, 3. 3. 2008 16:37