Historie
Z roku 1260 pochází první písemná zmínka o Slavonicích. Založena ve 12. století, původně strážní osada, na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídni. Majitelé byli páni z Hradce. Ve 14. století proběhla velkolepá výstavba, díky které se stala osada městem. Vznikla dvě náměstí, Horní náměstí a náměstí Míru, které obklopovaly středověké měšťanské domy.
Během 16. století se významná část obyvatelstva města přiklonila k luteránské reformaci. Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. V letech 1680–1681 postihl Slavonice mor. 27. března 1750 vzplál ve městě požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval, ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760.
Po roce 1918 rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky, bylo většina obyvatelstva německého původu, proto se město snažilo propojit k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Z těchto důvodu musela být do města povolána čs. armáda, aby se Slavonice připojily k nově vzniklému státu.
Po Mnichovské dohodě bylo město v říjnu 1938 postoupeno Německu a stalo se součástí Německé říše. 9. května bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády.
