Historie města
Kdy Veselí vzniklo, můžeme pouze hádat. Jisté je, že nejdříve zde byla vybudována tvrz na místě zvaném „Na Talíři“. Tu dnes připomíná zalesněný pahorek a obepínající příkop v severozápadní části města. Blízké okolí, na němž pravděpodobně stávaly stráže, se dodnes nazývá „Na Strážkách“. Pod tvrzí potom vznikla osada Veselí. Název prozrazuje, jak tu bývalo, když zde Rožmberkové pořádali různé kratochvíle a veselice. Mezimostská tvrz byla od veselské vzdálena jen několik metrů - stála při soutoku Lužnice a Nežárky. Její původní držitelé - páni z Mezimostí - se nazývali Jeníkové a nosili ve štítě chrta. Roku 1362 bylo Veselí Karlem IV. povýšeno na komorní město. V patnáctém století byla města několikrát vypálena a pleněna. Za vlády Petra Voka z Rožmberka nastal mohutný rozmach rybníkářství a města se zotavují z téměř půlstoletí husitských válek. Po bitvě na Bílé hoře a porážce českých stavů dostává Veselí císařskou milost a je mu odpuštěna rebelie za Českého povstání. Opět se zavádějí trhy a povoluje se vařit pivo. Protože bylo panství velice zpustošené, přišla bída a hlad, lidé odtud utíkali. Ve Veselí zůstalo z 97 usedlých jen 53, v Mezimostí z 38 jen 16. Významnou událostí pro Veselí byla návštěva císaře Karla VI. na veselské faře. Zdržel se zde při své cestě do Budějovic 21. srpna 1732 mezi 10. až 17. hodinou. Roku 1764 zažilo Veselí velký požár. Vyhořela radnice, městský archiv, pivovar a čtyři velké domy. V roce 1852 byly do města umístěny státní úřady. V červnu 1866 postihl město další velký požár. Dostal se i do Mezimostí, kde stačil strávit 35 domů. Mezimostí vzhledem k nepříznivější poloze zažilo více povodňových katastrof. Nejničivější povodeň v září 1890 strhla všechny mosty. Strategického významu dosáhlo Mezimostí až v 19. století, kdy se stalo jednou z nejvýznamnějších železničních stanic v zemi. To zapříčinilo, že na počátku 20. století bylo už početnější než Veselí. V minulosti bylo často jednáno o sloučení měst Veselí a Mezimostí. Avšak neústupní patrioti, a to jak „košťálníci“ (veselští), tak „chramošťáci“ (mezimostští) nechtěli vidět výhodnost spojení obou měst. Až v době fašistické okupace byla správa obou měst seznámena s tím, že ke sloučení dojde cestou nařizovací. Ministr vnitra ustanovil pro obec vzniklou sloučením Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou jednotný německý název „Frohenbruck“ a český úřední název Veselí nad Lužnicí, a to od 1. 1. 1943. V poválečných letech se mezimostští marně snažili opět rozdělit spojená města, a teprve čas prokázal prospěšnost sloučení.
