Germáni
Germáni
Germánské kmeny patřily mezi indoevropské skupiny kmenů, které sídlily v severní, západní a střední Evropě. Většinou používaly názvy svých kmenů a souhrnný název Germáni jen zřídka. Někteří jazykovědci se domnívají, že název je dokonce keltského původu. První zmínka o germánských kmenech na našem území se vyskytuje v římské literatuře- keltští Bójové zvítězili nad germánskými Kimbry, někde v severním sousedství Boiohema (cca 113 př. n. l.).
Germáni se dobývali na keltské území poměrně dlouho. Vše ale probíhalo bez krveprolévání a násilí v podobě nepokojů. Vzájemné soužití totiž přinášelo užitek oběma stranám. V době, kdy se Germáni probíjeli na keltské území, byli Keltové na vrcholu slávy, a tedy mohli bez problémů Germány zastavit. Byli také nižší kulturní skupinou, a tak mnoho zvyků a jazykových výrazů převzali od Keltů. Germáni předčili Kelty svým počtem, nikoliv silou.
Mezi germánské kmeny, které pronikly na území našeho státu, patří Markomané. Ti se přesunuli z Pomoraví do Čech na konci starého letopočtu, setrvali tu až do konce 4. st. n. l. Někteří historici tvrdí, že vlastně nikdy neodešli, ale byli převzetí jinými přesídlenci. Markomané patřili k Svébům, skupině východoevropských Germánů. Společně pak bojovali na území dnešní Francie proti Římanům. Roku 58 př. n. l. zaútočili pod vedením Arivista na Césarovy linie, ale byli poraženi a nuceni ustupovat k východu, proto se dostali až na naše území.
Archeologové se odnepaměti dohadují, jestli zbraně a hrnce nalezené na našem území patří k "starým Čechům" nebo "starým Němcům". Neověřitelné důkazy samozřejmě nahrávaly k tomu, aby byly využity pro silná slova na obou stranách, ale v dnešní době, kdy už archeologie disponuje dokonalejšími metodami a technikou, je takových neověřitelných
důkazů čím dál méně. Germáni nevyhnali všechno keltské obyvatelstvo, usedlejší část, která bydlela v odlehlých oblastech, zůstala. K postupnému míšení kmenů docházelo i při příchodu Slovanů. Vedle Markomanů obývali ještě Lygiové- Horní Slezsko, Silingové (větev vandalská) za Krkonošemi, Burgundové na Odře a Vartě, Gotové na dolní Visle, Semnoni v Lužicích a Brambořích, Hermunduři v Sasích a za nimi Langobardové, pak Nariskové za Šumavou.
Dalším germánským kmenem, který pronikl na naše území, byli Kvádové. Podobně jako Markomani museli utéct před římskými jednotkami na východ. Usadili se na území dnešní jižní Moravy, jihozápadního Slovenska a Horního Rakouska. Na Moravě se Kvádové etnicky "smíchali" s kmenem Kotiků, který tam stále žil.