Písmo
První písmo bylo slovanské
Historie slovanského písma se zrodila v pradávné minulosti v kolébce Vinčanskej civilizace, přes tisíciletí se šířilo písmo slovanskými kmeny po celé Evropě, přes přední Asii až do Indie. Slovanské písmo je důkazem nikým nanapodobniteľnej historické úlohy, kterou zahrává civilizace Slovenia, největšího národa Evropy, od úsvitu věků až dodnes.
Více zde: https://www.mikan.cz/news/prvni-pismo-bylo-slovanske1/
Více zde: https://www.mikan.cz/news/prvni-pismo-bylo-slovanske1/
Na začátku historie vstupuje do evropských dějin jako Vinčanská kultura. Začala se rozvíjet na středním Dunaji a podle archeologických, antropologických, etymologických, grafematických výzkumů o jejím slovanském charakteru nemusíme pochybovat. Množství dosud nalezených artefaktů této kultury ukazuje na rozsáhlé území. Slovanská historie se začala psát 8000 let před Kristem a písemná gramotnost uzřela světlo světa 6000 let před Kristem. O písemné gramotnosti Slovanů je podrobněji popisováno v almanachu „Země a věk“, který nedávno vyšel. Výzkum Vinčanské kultury jako první kultury známé v historii vůbec, umožnil uvažovat o Evropě jako o kolébce lidské civilizace. Nespočetné generace slovanského národa nesou svou identitu od své kolébky po současnost. Na své cestě historií ovlivňované klimatickými, demografickými a existenčními faktory migrovaly slovanské kmeny Evropou, ale i do Indie, Malé Asie, na ostrovy Egejského moře a do Afriky. Na své cestě zažívaly období rozkvětu i poroby. Mnohé kmeny cestu historií nepřežily. Mnohé byly pohlcené silnějším etnikem. Všechny však podléhaly formování vlivem prostředí, klimatických změn i genetického obohacování, ale i úpadku podle zákonů evoluce. Samy také ovlivňovaly jiná neslovanská etnika a zanechávaly genetické stopy. Zanechávaly ale i stopy etymologické daleko od dnešních slovanských území. Procházející tisíciletími diferencoval se národ Slovanů na mnoho kmenů a vývojem řečové, kulturní, zvykové a mentální odlišnosti na dnešní slovanské národy. Často si však nesl v sobě i vzájemnou nevraživost, která mnohokrát v historii vlivem politických srážek přerůstala až do vzájemného ničení. I když se dnes jednotlivé slovanské národy v mnohém liší, přece mají společnou duchovní podstatu ukrytou v slovanské mytologii. Mytologii vycházející z přírody, uctívání přírodních živlů, rituálních obřadů, světa magie a uctívání počáteční síly, jako tvůrce všeho. Mají společné předky, kteří uctívali společná slovanská božstva a měli společné dějiny. A nakonec mají společný genetický základ, odlišný od jiných etnik. Jsou tedy autochtonním evropským etnikem. Tím je zpochybněna současná teorie o příchodu Slovanů na svá území v 5. století našeho letopočtu. Pravda o historii Slovanů je dnes ukrytá pod nánosem uměle vytvořených teorií a ideologických spekulací. Dějiny Slovanů jsou rozkradené a přivlastněné jinými etniky. Nové objevy historických, archeologických, etymologických, grafematických vědách se však posouvají k bodu, kdy bude třeba přehodnotit dějiny slovanských národů a přepsat je. U ideologických odpůrců to vyvolává zděšení a přímo hysterické popírání účasti slovenského etnika na tvorbě evropských dějin. V chorobné touze ovládat Slovany se snaží zachovat deformovaný obraz o nich, jako o společenství neschopném samostatně o sobě rozhodovat. V minulosti se to dělo otevřeným etnickým útlakem. Dnes podle scénáře liberálního kosmopolitismu. Vraťme se ale k historii.
Kmeny, které jako první kolem roku 4500 před Kristem začaly šířit civilizační prvky Vinčanské kultury obývaly severní část Apeninského poloostrova. Zde zanechaly etymologické a genetické stopy. Na základě etymologických a grafematických poznatků vidíme, že výrazným způsobem ovlivňovaly kulturu jižně žijících latinských a řeckých kmenů. Podle genetických stop můžeme sledovat potomky Etrusků až do současnosti. Z mladšího historického období, 3800 let před Kristem, předpokládáme migraci Chetitů do Malé Asie nebo jejich asimilaci slovanským etnikem. Jejich řeč považuje dešifrovatel chetitského písma Bedřich Hrozný za staroslovanštinu a jejich první hyeroglifické písmo je totožné se znaky z kolébky Slovanů. Měli bychom se zamyslet i nad dějinami Sumerů, které pokládáme za objevitele písma. Texty jejich hliněných tabulek s mladšími znaky klínového písma říkají, že přišli z lesů „severu“. Znaky jejich staršího hyeroglifického písma ukazují na slovanskou kulturu. Grafenické stopy slovanské kultury nacházíme v Minojské kultuře na Krétě a Kypru, ale i ve staré Fenicii. Ve sledovaném období totiž nastává náhlé ochlazení, což může být příčinou migrace i slovanského kmene Árijců ze severozápadní Evropy do Indie. Indičtí historici kladou období rozmachu vyspělé arabské kultury do období první vlny Árijské migrace. Druhá migrační vlna Árijců o tisíc let později už nachází arabskou kulturu bez života. V tomto období zaniká i Vinčanská kultura. Její civilizační prvky se však šíří dále. Z Karpatské oblasti se části kmene Vandalů přesouvají na sever. Genetické stopy, etymologické a grafenické stopy nacházíme v jižní Skandinávii dodnes. V uvedené souvislosti kladu otázku, zda je udržitelná teorie o indoevropských národech. Vše svědčí pro to, že je to umělá konstrukce vytvořená na zakrytí slovanské historie. Jestli indický kmen Drávitů po příchodu do Evropy učil Slovany měděné metalurgii, jak vysvětlíme, že Slované vyráběli měděné výrobky o 2000 let dříve? A proč dnešní historiografie mlčí? Má to svůj účel. Ona totiž zná jen keltské a germánské kmeny. Někdo to tak prostě určil. Jinak vážený německý filosof pan Herber jednoduše seřadil evropské kmeny bez jakéhokoli odůvodnění a přiřadil jim etnicitu. Na Slovany už potom mnoho nezbylo. Nemohli jsme tedy tvořit dějiny, protože je tvořili Kelti a Germáni. Je to logické? Ne?
Po vzniku Římské říše se slovanské kmeny octly v přímém sousedství nebo jako římští občané jejich provincií. Navzdory tomu, že římští historici poznali slovanské kmeny, dnešní historiografie je k tomu nevšímavá. Přitom antičtí autoři Herodotos a Aristoteles už 500 let před Kristem popisují oblast středního Dunaje, který protéká zemí Skytů. 150 let před Kristem mluví římský historik Strabon o Kvádech a Sarmatech. V 1. století po Kristovi píše Plýnius st. o Markomanech a Moravanech. A nejblíže k Panonii žijí Venédi. Navzdory tomu ale stále ve školách učíme, že Slované sem přišli v pátém století po Kristovi. Asi si skutečně myslíme, že jsme moudřejší než Plýnius, který tehdy žil. Byzantský historik Jordán v roce 500 po Kristovi píše: „Venédi mají množství kmenů a každý má své jméno. Ale všichni se považují za Venédy – Sloveny.“ 100 let před Jordánem se bojové družiny kmenových svazů - slovanských Vandalů vydávají na jih a v roce 406 zpustoší římskou hranici na Rýně. Současně Vizigóti pustoší Řím. Po zničení Říma se jméno Vandal stává synonymem ničení až dodnes. Druhá skupina Vandalů vyplení africké Kartágo. V 5. století znovu překračují slovanští jezdci Dunaj a porážejí Byzantskou armádu. Něco tu nehraje? Ano, protože pan Herber zařadil Vandaly mezi Germány. Nikoho nezajímá, že jsou to geneticky Slované. Jejich řeč byla podobná východoslovenskému nářečí, z části ukrajinštině, běloruštině a jejich písmo má původ v kolébce Slovanů. A my stále hovoříme k mladé generaci o Slovanech přicházejících v polovině předminulého tisíciletí do Evropy umazaných z Pripjaťských močálů. Jak bychom mohli rozvrátit Řím? Tak je to přece napsané. A jaké etnikum tu žilo v neolitu a v době bronzové? Nuže, pomůžeme si Lužickou kulturou, Púchovskou kulturou a Kulturou lidí popelnicových polí a nemáme problém s etnicitou. Poznatky z historie Slovanů zpravidla čerpáme ze středověkých kronik, jejichž věrohodnost je sporná. Úplně nepochopitelná je situace při archeologických nálezech. Na východě Slovenska u Spišského Čtvrtku se nachází lokalita Myší Hůrka. Je tu odkryté pravěké sídliště minojského typu s nejstarším zděným opevněním a kamennými strážními věžemi ve střední Evropě. Pravoúhle uspořádané uice, uprostřed se nachází citadela – sídlo vládců. Stáří tohoto prastarého osídlení je 3500 let.
Nedaleko Holíče, na slovensko-moravském pomezí byl objeven rondel, větší jak jeho mladší bratr v Stonehenge. Jeho věk je podle geologických vrstev určen na 3500 let. Tuto vzácnou historickou památku se podařilo zachránit doslova ze lžíce bagru. Mohutné, až 8 metrů vysoké stély jsou hustě pokryté kresbami a znaky. Tyto znaky jsou shodné se znaky lokality Vinča. Je to praslovanské písmo. Unikátem je historicky prvé zobrazení slovanského boha Peruna s jeho pověstným kladivem.
Nedaleko Kremnice se nachází Velestúr – vrch nazvaný podle slovanského boha Velese. Ne jeho úpatí je nápis vyrytý do kamene. Ještě i dnes se najde dost „odborníků“, kteří tento nápis zpochybňují. Navzdory všem spekulacím se nedá popřít, že nápis ze znaků totožných se znaky vinčanského písma je psaný staroslovanským runovým písmem. Nápis je starý 3500 let.
Pod vrcholem Smrečníku – v Kremnických vrších našel slovenský učitel tento náhrobní kámen:
Tři lokality z území Slovenska stejného stáří, se stejnými znaky písma. Ještě stále nám to nic neříká? Ještě stále budeme naši historii přenechávat jiným? Ještě stále budeme ve školách učit, že území Slovenska v tomto období byl hustý prales, kde žili lidé bez identity zahalení v kožišinách a žijící podzemnicích (primitivní obydlí částečně zahloubené do země – pozn. RSP) a přikrývající se chvojím? Kdy se už konečně probudíme a začneme s úctou hledět na odkaz předků! Kráčejíc dějinami Slovanů je třeba zastavit se u důležité události. Přibližně 60 let po návratu Slovanů z římského a byzantského tažení vytváří legendární sjednotitel Slovanů Sámo volný kmenový svaz. V roce 623 vzniká Sámova říše. Je to symbolické datum. Je to první nám známé sjednocení Slovanů. Sámo sjednotil kmeny s rozdílnými názvy pod původní historický název Sloveni. Po roce 833 vládce říše Slovenů, v dějepise zapsané jako velká Morava, král Svatopluk, sjednocuje v téměř všechny známé evropské kmeny Slovanů do největší středoevropské říše. O něco později se východní slovanské kmeny sjednocují do státního útvaru Kyjevská Rus s hlavním městem Slovenk, dnes Nižný Novgorod. Na Balkáně vzniká poměrně stabilní Bulharská říše. I když se sjednocování dělo prostředky středověku – mečem, slovem, diplomacií a náboženským nátlakem, přece to symbolizovalo politickou a územní jednotu Slovanů. V současném globalizovaném světě vlivem ekonomického a liberalizačního společenského tlaku jsou slovanské národy přinucené k ochraně své identity. I když stav současné civilizace navozuje pocit bezmocnosti, mnozí věří, že obroda lidstva je v rukou Slovanů. Pokud jsme někdy až nekriticky uctiví k mozkovému potenciálu vědců z atlanticko-západoevropského prostoru a dálného východu, např. v elektronickém a informačním průmyslu, ohlédněme se na chvíli na své dějiny. Uvidíme, že na začátku těchto procesů byl nějaký Srb Tesla, že poprvé zazněla z éteru nějakého Slováka Murgaše. Slyší mě někdo, že nějaký Slovák Štefánik, zakladatel moderní meteorologie, chtěl na přenos zpráv použít vynález Murgašovy bezdrátové telegrafie, že moderní fotografie je vynálezem nějakého Slováka Pecvala, že teorie relativity by nebyla vznikla podle vyjádření samotného Einsteina, kdyby po jeho boku nestála jeho první žena Mileva Marič, mimořádně nadaná srbská fyzička, že radiaci objevila Polka Sklodowska, že chemické prvky do systému seřadil Rus Mendělejev a pokračovat bychom mohli dále.
Buďme hrdi na svou historii. Vždyť jsme na tento svět přinesli gramotnost a po celá tisíciletí jsme obohacovali evropskou civilizaci
Staroslovanské runové písmo
****************
Hlaholice a Cyrilice
*********
Etruské písmo
**********************
Hieroglifické písmo Chetitů
*******************
Turdas,(Tardaria) Rumunsko. Kultura Lepenskij Vir
*******************
Fénické písmo
*************
Pečetidla harappské rodů. Kultura Harappa
***************