Psaní do šuplíku
Svatý grál – tajemný artefakt, který má mít obrovskou magickou moc. Hledali ho mnozí, ale dosud je ztracen v mlhách dávných mýtů. Při pátrání po této mystické relikvii však některé stopy vedou až do Čech ! Je možné, že u nás kdysi vládla dynastie grálu a na českém trůnu seděli hned dva zasvěcenci. Je možné, že byl bájný artefakt skutečně ukrytý v Čechách?
Některé legendy označují Čechy za zemi grálu. Jedním z důvodů je geografický tvar české kotliny, která je obklopena horami a připomíná mísu – jednu z podob svatého grálu. Současný britský znalec tajných nauk Christopher McIntosch se dokonce v souvislosti s jedním mýtem domnívá, že kotlinu vytvořil pád Kamene světla, který vyrazil archanděl Michael Luciferovi z koruny, když ho srazil z nebe. Úlomek kamene se prý zaryl do vyšehradské skály a dodal českým zemím magickou moc. Pád kamene měl navíc nad českým územím vyvolat déšť, jenž dopadl na zemi v podobě proslulých českých drahokamů, známých jako vltavíny. Ty jsou dávány do souvislosti s podobou grálu – smaragdem z Luciferovy koruny.
Existují však i další pověsti, které spojují Čechy s grálem. Proslulý anglický astrolog a mág John Dee (1527 - 1609) prý při pátrání v Glastonbury nachází dopis, v němž anglický teolog John Wycliffe (1320 - 1384) líčí vidění z roku 1361. V něm se mu má zjevit král Rybář a pravit, že rytíř Sir Lancelot při hledání grálu dorazil do Čech, kde vzácný artefakt nalezl a stal se tu králem! Český kazatel Jan Milíč z Kroměříže (1320 - 1374) je také přesvědčen, že putování za grálem přivádí Lancelota až do Čech.
Přemyslovci – dynastie grálu?
V některých legendách o grálu se traduje, že tento posvátný artefakt již od počátku věků střeží dynastie grálu, která je někdy odvozována od Josefa Arimatejského, jindy dokonce od krále Šalamouna. A po několik staletí prý tato dynastie mohla vládnout v Čechách! Je o tom přesvědčeno i několik současných psychotroniků.
Dynastie grálu u nás vzniká díky franským králům z rodu Merovejců, jejichž rod má pocházet od Josefa Arimatejského. Hlavní zásluhu má údajně král Dagobert I. (asi 603 - 639), který vyslal na Moravu skupinu obchodníků a s ní člena merovejského rodu, který byl nositelem vědomí grálu. Jmenoval se zřejmě Samuel, což potom Slované zjednodušili na Sámo. Jeho vnuk údajně v Čechách zakládá novou větev dynastie grálu, jež u Merovejců vymřela. Tímto vnukem je podle některých Přemysl Oráč, bájný zakladatel rodu Přemyslovců! A právě v tomto knížecím a posléze královském rodě prý přichází na svět několik zasvěcenců grálu, především kníže Václav (907 - 935) a císař Karel IV. (1316 - 1378). Svatý Václav má být navíc podle jedné legendy kdysi vyvolen za krále grálu.
Krev Svatého Václava
Grál má prý tu neobvyklou schopnost, že se na jeho povrchu objevuje nápis se jménem toho, kdo má grálu vládnout. A jednou je na něm údajně přečteno právě jméno knížete Václava. V některých pověstech se píše, že Václav byl vyvolen za posledního krále grálu. Na konci vlády krále Parsifala byl prý svolán sněm, při němž se na grálu objevuje nápis: „Leží země na západě, tvarem srdci podobná, její kníže Václav k vládě v říši grálu ctnosti má.“ Dvě stovky rytířů se podle pověsti ihned vydávají na cestu, aby Václava přivedli. Před svátkem sv. Michaela přijíždějí do Prahy, ale kníže je u bratra v Boleslavi. Spěchají tam, ale přijíždějí pozdě. Václav už leží mrtev před vraty kostela. „Poslům grálu slza kane, na kolena padají. Poznávají, že se krutě končí jejich poslání. K mučedníku přistupuje jeden z grálu družiny. Do přilby krev zachycuje, krále pozdrav jediný…“ líčí pověst.
Je to konec legendy?
Tryzna za mrtvého krále se koná na hradě grálu, kam je také přivezena Václavova krev. Když je pak nalita do svatého poháru, stane se cosi nečekaného: „S Václavovou krev se Páně zasnoubila v plameni, obojí se v svaté ráně k spáse světa promění… Hasne grál a výš se zvedá. Mizí v oblak zahalen. Už jej oko marně hledá. Prchl jako luzný sen,“ píše se v pověsti. Zmizel snad se smrtí sv. Václava grál ze světa jednou provždy? Ani po smrti knížete Václava však mystérium grálu z Čech nezmizelo a po staletích prý ožilo v jednom z jeho potomků, českém králi a římském císaři Karlovi IV., jemuž tekla v žilách krev Přemyslovců. Právě on nechává v srdci Čech postavit stavbu, dodnes považovanou za hrad grálu – kdysi nedobytný Karlštejn.
Byl uložen na Karlštejně?
Na podobnost Karlštejna s hradem grálu poukazuje rakouský filozof Rudolf Steiner (1861 - 1925) nebo německý literární historik Friedrich von Schlegel (1772 - 1829), který tvrdí, že shoda v popisu chrámu grálu a karlštejnské kaple sv. Kříže je přímo neuvěřitelná!
Prý zde probíhaly obřady podobné průvodům v legendách, v nichž byl nesen svatý grál. Musíme hledat místo, kde byl pohár uchováván a kde byl cíl průvodu. Je tedy nutné se dozvědět, kdo se směl rituálu zúčastnit a pít z poháru. Musíme neustále hledat.
Přetrvalo snad mystérium svatého grálu v Čechách dodnes?
*************
Pokaždé, když někde zahlédnu jméno Artuš, připadá mi – k takovému králi – nepřiměřeně měkké a nezvyklé. A když jsem se dozvěděl, že v originále je to Arthur, divím se dvojnásob. Artur i Arthur jsou přece normální česká jména, jak se tam dostalo to š?
„Pochází pravděpodobně z keltského výrazu pro medvěda (arth). Případně se může vykládat i jako ‚vznešený‘. Podle českého kalendáře má svátek 26. listopadu. Staročeskou podobou jména Artur je Artuš“
Anglická Wikipedie je u Arthura o něco podrobnější:
„from Medieval Latin Arthurus, probably from Welsh arth ('bear'), from Proto-Celtic *artos ('bear'). Other suggestions include Old Welsh arth ('bear') and ur ('man'), or a Latinized (Romano-British) name.“
Ale počeštění pochopitelně nevysvětlí.
Když se zamyslím nad možnostmi, nejspíš se k nám artušovské legendy mohly dostat v latinské podobě (Geoffrey z Monmouthu své Dějiny napsal latinsky), nemůže jít o nějakou zdrobnělinu z Arturus? Z -us by se mohlo stát -uš a zkrácení Arturuš na Artuš také…