Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. 1. 2020

Plavení dřeva po Bystřici

Dřevo vždy bylo pro naše předky důležitým materiálem. Hlavně jako topivo, v průmyslové výrobě, stavebnictví, výrobě nábytku a v dalších oborech. S technickým vývojem rostla i spotřeba dřeva.  Bylo třeba vyřešit dopravu dřeva z lesa na místo určení. Stahování dřeva bylo vzhledem ke konfiguraci terénu a nedostatku komunikací v létě většinou špatně proveditelné. V Ostrově sloužila pro přepravu vodní cesta, která byla až dvacetkrát  levnější než přeprava koňskými  povozy. Kácet les  byla dříve namáhavá a nebezpečná práce, zvláště proto, že pily se začalo používat až od poloviny 18 století. Před používáním pily se splavovaly celé klády, někdy svázané do menších vorů.  Až při používání pily se pokácené dřevo, určené k plavení mohlo rozřezat na kusy dlouhé 1,27 m. Tato délka byla plavební mírou. Všechno dřevo nařezané na polena se z lesa stahovalo na saních do překladišť přímo u řeky Bystřice, kde bylo narovnané do takzvaných šráků ( 1 šrák = 7,25 plm ) až do doby určené k plavení. S plavením se začínalo na přelomu března a dubna. V tomto období už bylo, díky tání sněhu, v řece dostatek vody. Plavení trvalo 8 až 14 dní. Dozorem nad technickou stránkou byl pověřen dozorce, který v době plavení dozíral i v noci, zejména zda neklesla voda nebo po deštích příliš nestoupla a zda nedošlo k ucpání řeky. Plavbu dřeva zajišťovali plavci vyzbrojení tyčemi dlouhými 150 cm zakončenými háky a bodci. Složištěm byla louka u vodního příkopu, používaná jako sklad panského dřeva. Z řeky Bystřice se dřevo přepravovalo vodním příkopem do panského skladu. Zde se dřevo znovu skládalo do šráků, aby byla možná kontrola množství přivezeného dřeva. Panský sklad hlídal hlídač se psem, aby se zamezilo rozkrádání. Dřevo zde bylo uskladněno až do příchodu sněhu. Ze skladu se přepravovalo sáněmi taženými voly nebo koňmi. Rozvoz musel být ukončen do konce února kalendářního roku. Plavení dřeva skončilo pravděpodobně někdy na přelomu 18 a 19. století, kdy došlo k rozvoji těžby uhlí a dřevo se již používalo k topení a k výrobě dřevěného uhlí pro průmysl méně. Uhlí bylo levnější. Komunikace byly již kvalitnější, takže přeprava dřeva už nebyla takovým problémem.

                                                                                                                                                                 Napsal Jiří Lázinka

 

 

Náhledy fotografií ze složky Plavení dřeva po Bystřici