Schlackenwerth - Ostrov

Výzkum pravěkého osídlení na Ostrovsku

O pravěkém osídlení okolí Ostrova toho dosud moc známo není. Výzkum se prakticky prováděl pouze sběrem a nahodilými nálezy. Jeden z těchto nahodilých nálezů se uskutečnil v roce 1944 na pozemku katastru 2246, nacházejícím se východním směrem od rybníka Růžek. Naleziště vzniklo v kráteru vyvrženého explozí jedné z bomb, odhozené spojenci, vracejícími se z bombardování Německa přes naše území.

Pod vedením Paul von Webera z Karlových Varů a majitele pivovaru Siegfrieda von Webera z Ostrova, bylo místo nálezu prohlédnuto a prozkoumáno 13. a 16. října 1944. V okruhu 30 metrů kolem kráteru, jehož průměr byl 10 metrů, ležely vyvržené kusy hlíny, v nichž se nacházely četné střepy. Většina střepů je zařazena ke střední době bronzové a starší době železné. Některé střepy bychom mohli zařadit do mladší doby kamenné (šňůrová keramika), jiné k únětické kultuře, zatímco převážnou část střepového materiálu pak k mladší době lužické a knovízské kultury. Některé rytím zdobené střepy členíme ke kultuře bylanské. Z kusů zeminy pochází též kamenné kladivo (zřejmě sekeromlat), jenž vykazuje na pohled kosočtverečný tvar a mohlo by být připsáno severní kultuře.

Na okraji kráteru byl proveden řez půdou, který vykázal následující vrstvy (shora):

• 30 cm humus
• 45 cm kulturní vrstva
• 75 cm vrstva jílu
• písek

Kulturní vrstva skrývala lužické, případně knovízské střepy a dva úlomky z víka raně gotické nádoby. Také na jiném místě, na okraji kráteru, jsou střepy ve stejně silné kulturní vrstvě, které nikde nevykazují známky jámy nebo kopání. Na louce se v době výzkumu nacházelo odvodňovací zařízení, při jehož výstavbě nebyly pozorovány žádné nálezy. Část objevu byla předána ostrovskému muzeu, zatímco většina pak skončila v muzeu karlovarském.

Průzkum každopádně vedl k významnému závěru, že toto dosud beználezové území bylo osídleno v různých předhistorických obdobích. V Ostrově jde prakticky o jediné naleziště, kde se prováděl výzkum v kulturní vrstvě. Jelikož se nenašly žádné stopy po osídlení, je pravděpodobné, že se toto nacházelo někde v okolí.

Osídlení se mohlo nacházet na některé z teras zalesněného svahu směrem ke kótě 499, nebo přímo na ní. Mohlo by jít o strategické místo s výhledem do širokého okolí. Pod svahem se odedávna nacházelo podmáčené údolí, nevhodné pro osídlení. Naleziště v katastru 2246 by též mohlo patřit k některému z malých hradišť, která byla budována u pravěkých stezek a sloužila jako strážiště. V případě doložení osídlení patřícího k tomuto nálezu, by se dalo předpokládat spojení s hradištěm na Liščím vrchu u Velichova a hradištěm Jazyk u Radošova. Obě tato hradiště jsou z mladší doby bronzové a byla založena ve 13. - 9. století př. n. l..                                                                                                   

Hradiště Liščí vrch (Thebisberg) je rozsáhlé, výšinné, opevněné hradiště. Bylo osídleno lidem chebské skupiny popelnicových polí knovízské kultury a spolu se sousedním hradištěm Jazyk v Radošově zřejmě uzavíralo východní hranici chebské a karlovarské sídelní oblasti.                            Hradiště jsou vzájemně vzdálena 650 metrů vzdušnou čarou a jejich osídlení jednou komunitou větší sídelní aglomerace zatím nebyla prokázána. Lokalita hradiště nebyla nikdy systematicky zkoumána, pouze se zde od roku 1955 prováděl povrchový sběr. Byly zde nalezeny keramické střepy z mladší a pozdní doby bronzové a střední (800 – 950 př. n. l.) a mladší doby hradištní (950 – 1200 př. n. l.).

V lokalitě hradiště Jazyk (Stengelberg) se v 50. letech prováděl povrchový sběr, kdy byl nalezen pravěký keramický materiál. V roce 1971 se zde uskutečnil zjišťovací výzkum, během kterého byla v mělkém vnitřním příkopu akropole položena jediná zjišťovací sonda o rozměrech 1x1 metr. V sondě se nalezlo množství archeologického materiálu datovaného do mladší doby bronzové, zastoupeného 21 fragmenty atypických keramických nádob, mazanice a minimálně jednoho střepu řazeného do doby popelnicových polí Knovízské kultury. Vzdušnou čarou naleziště v katastru 2246 od Liščího vrchu 4 km a od Jazyku 4,6 km.

Dalším předpokládaným pravěkým osídlením okolí Ostrova je kóta 435 za „Výškovou budovou“, kde byl v roce 1970 nalezen žárový hrob, patřící do chebské skupiny kultury popelnicových polí. Lid této kultury pohřbíval své mrtvé výlučně žehem a jejich popel ukládal většinou na hřbitovech v pohřebních nádobách. Byl zde proveden pouze povrchový průzkum sběrem. Keramika ze sběrů má hrobový charakter,  antropologický rozbor však u spálených kůstek ze sběrů nepotvrdil homiditu.Sběr ale nevylučuje, že lokalita může být výšinným sídlištěm kultury popelnicových polí, nebo pohřebištěm. To by ale měl prokázat  plošný  výzkum. Vzdálenost od katastru 2246 je 1,5 km.                                                              

Zkoumalo se také návrší po pravé straně silnice na Karlovy Vary nad kótou 424. Průzkum se zde prováděl v roce 1976 a nebylo nic nalezeno. Z této oblasti by měly pocházet zlomky hradištní keramiky z doby bronzové. Zmiňované návrší je jedním ze SZ výběžků Doupovských hor a je výraznou (i když nevysokou) strategickou polohou ovládající údolí okolo Ostrova.

Jak již je zřejmé z výše uvedeného popisu nálezů, nenašly se ještě v okolí Ostrova žádné stopy po pravěkém sídlišti. V době bronzové lidé většinou obývali území s kvalitní půdou pro zemědělství, která zde nebyla, a proto se tu provozovalo především pastevectví. Byla osídlena výše položená místa a pahorkatiny, které umožňovaly chov větších stád dobytka. Jelikož se tito pastevci stěhovali za pastvinami, stavěli si jen jednoduchá a lehká obydlí, jejichž zbytky se nedochovaly. Až v mladší době bronzové s příchodem zemědělského lidu významné kultury Lužické, nazývaným též lidem popelnicových polí došlo k výstavbě nového typu sídlišť. Byla to již dobře opevněná hradiště umístěná na strategicky výhodných místech, jako jsou například zmiňovaná hradiště Liščí vrch u Velichova a hradiště Jazyk u Radošova.

Z výše uvedeného textu se dá předpokládat, že popsané nálezy patří k dosud neprokázaným pravěkým sídlištím, nebo souvisely s hradišti ve Velichově a Radošově. Myslím, že okolí Ostrova by mohlo být zajímavou lokalitou pro archeologický výzkum, který by mohl potvrdit zdejší pravěké osídlení.

                                                                                                  Zpracoval  Jiří Lázinka