Starý Ostrov před válkou
Vydáváme se na chvíli proti proudu času, do předválečného Ostrova – ještě Schlackenwerthu. A to konkrétně do Jáchymovské ulice, původně zvané Příkopy či Na Příkopech, která sleduje obrys města, tedy asi i hradebních příkopů a do krátké uličky Šlikovské, od zámku branou na náměstí. Řada domů, které tam většinou ještě nějaký čas po roce 1945 stály, vzala za své. Domy byly zbourány, zřejmě pro špatný, již neobyvatelný stav. Svědčí o nich jen několik proluk a něco málo zachovaných stavebních dokladů. Orientaci poskytuje katastrální mapa, na které jsou místa domů označena a staré fotografie. O těch, kdo tu žili, pak ve strojopise vypovídají Vzpomínky (Erinnerungen) ostrovského autora Karla Foha, sepsané v roku 1993. Je to neocenitelný doklad o předválečné minulosti města a o jeho obyvatelích. Asi už jediný a poslední.
Šlikova ulice
Dům č.p. 268 - Majitel domu byl cukrář Franz Thona. V přízemí byla cukrárna s krámem a kavárna Maxe Eberta, který byl manželem dcery pana Thona. Cukrárnu později převzali cukrář Luderer, potom cukrář Häckl a kavárnu Siegl z Jáchymova. Ke konci byl v prodejně cukrárny textilní sklad. V domě bydleli mimo rodiny Thonovy a Ebertovy ještě rodina Hippmannova. Dům byl v 80. letech zbourán pro nevyhovující podmínky k bydlení.
Dům č.p. 106 – Dům patřil správě státních lesů a statků v Ostrově. Byl to řeznický domek. Byla zde i udírna se studní a uvnitř malé uzenářství. Podle vyprávění byl u příležitosti císařské návštěvy r. 1866 v Ostrově ve výloze plakát se slovy: Jak ty jsi největší mezi knížaty, je tento vuřt velikánem mezi vuřty. Bylo to napsáno na velikém vuřtu. Později prodával Hans Stark v tomto domečku svoje pražské párky. Domeček byl ještě před válkou zbourán.
Dům č.p. 212 – Majitelem tohoto domu byl Franz Ottlilienfeld, nazývaný Gottl Franz. Měl v přízemí malý krám s kořalkou a výčep. Obchod vedl až do zbourání domu ve 40.letech 20. století.
Jáchymovská ulice
Dům č.p. 218 - Majitelem byl starý Seidler, elektrikář. V domě bydlel také elektrikář Oskar Seltner, zaměstnaný u města. Jeho syn Oskar byl holičem.Dům by zbourán v 70. letech.
Dům č.p. 217 – Dům patřil nejprve sedláku Karlu Müllerovi, potom jeho dcerám Emilii Ruhsové a Valerii Heitzerové s rodinami. V přízemí bydlela rodina Heitzer. V I. patře rodina Adolfa Ruhse. Až do své smrti bydlel sedlák Müller ve svém domě. Dům patřil dříve sestrám Miebesovým. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 216 – Majitelem tohoto rohového domu byl holič pan Englert. Synové Hans a Franz byli také kadeřníci. V přízemí bylo holičství, v I. patře byty. Dům později koupil malíř porcelánu Gustav Schnaider a zřídil zde speciální obchod sporcelánem. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 215 – Dům patřil kupci Heinrichu Eckhardtovi a jeho paní. Eckhardtovi byli přední, vážení občané. V přízemí krásného velkého rohového domu byl obchod se smíšeným zbožím a trafika. Ve velkém vedlejším skladě byly uloženy oleje a tuky. Vpravo od skladu byla velká obytná místnost. Později se před dům postavila čerpací stanice. Ve dvoře se nacházelo skladiště benzínu a prodejna. Nemovitost musela rodina Eckhardtova prodat, obchod předali kupci Hansi Buriánovi. V malém krámě (oleje, tuky) otevřel holič Lienert svoje holičství. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 214 – Majitelem tohoto rohového domu byl starý mistr malířský Franz Schötner. Jeho syn Franz byl také malíř a obchod později převzal. K nemovitosti patřilo malé hospodářství. Vedle domu vedla cesta do polí. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 213 – Dům patřil obuvníkovi Starkovi. Dílna byla v přízemí. V domě bydlela také rodina Zebischova. Vedle Starkova domu stály stodoly, které při jednom požáru mu padly za oběť. Dům byl zbourán ve 60. letech 20. století.
Dům č.p. 209 – Dům patřil správě státních lesů a statků. Bydlel zde panský kočí Endt a jeho rodina. Dům byl zbourán ve 40. letech 20. století.
Dům č.p. 208 – Majitelem tohoto volně stojícího domu byl sedlák Schlosser s rodinou.Jeho syn Eduard později hospodářství převzal. U domu bylo hřiště německé mládeže. Dům byl zbourán ve 70. letech.
Dům č.p. 206 – Majitelem domu byl venkovský listonoš Franz Hippmann a paní rozená Englertová. Jako listonoš na venkově, musel Franz Hippmann každodenně, za každého počasí absolvovat dlouhé trasy v příslušném obvodu do okolních obcí (Borek, Květnová, Vykmanov atd.), které příslušely k ostrovskému obvodu, a to pěšky tam i zpět. Franz Hippmann byl také dobrý muzikant u hasičů, hornista. V domě bydlela také rodina pokrývače Fügerta s dětmi a sestra Franze Hippmanna Lina. Dům byl zbourán ve 60. letech.
Dům č.p. 203 – Nejprve byl majitelem sedlářský mistr Rudolf Leger s rodinou. Sedlářství bylo v přízemí. Později převzal dům řeznický mistr Lorenz. V krámě prodával své prvotřídní uzeniny (sardelové mazací vuřty). V domě také bydlela rodina Pachmannova a obuvník Franz Sandner se ženou. Dům byl zbourán ve 60. letech.
Dům č.p. 202 – Rohový dům, hospodářství.Majitelé byli staří Göhlerovi a jejich děti.Starý Göhler byl mnoho let nosičem „nebes“ při procesích. Starý selský dům měl ještě jeden vchod na dřevěnou závoru (horní a dolní díl rozdělený). Mezi Göhlerovou usedlostí a domem č.201 vedl zvláštní průjezd na louku domu č.p.201, kterou za malý obnos pronajímala paní Moisesová pro bělení prádla. Někdy se zde zkracovala cesta k železniční zastávce do Jáchymova. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 201 – Rohový selský dům, který náležel Pauline Moisesové a jejímu synovi Karlovi. Byla to stará usedlost. Oba pracovali na malém hospodářství. Příchod k domu byl ze zadní strany vedle stájí, které příslušely zadní částí ke Göhlerově domu. Dům byl zbourán v 60. letech.
Dům č.p. 200 – Selské stavení. Majitelem byl Wenzel Dengler (Franz Karl), v domě žil s paní a dvěma syny. Ernst, převzal později hospodářství a také nákladní auto, se kterým provozoval taxislužbu. Druhý syn byl úředníkem. Dům byl prostorný, vpravo stáje a seníky, vlevo byt. Starý Franz Karl byl mnoho let vedoucím hasičského spolku Nr.č.56 a spolku veteránů. Dům byl zbourán ve 60. letech.
Dům č.p. 199 – Rohový dům, hospodářská usedlost. Patřil manželům Moisesovým. Měli děti Paula, Hanse, Hedvigu a Leni. Paul převzal hospodářství, Hans navštěvoval obchodní akademii v Karlových Varech, byl úředníkem v porcelánce, absolvoval potom, když byl nezaměstnaný učitelský ústav v Chomutově a byl učitelem. Josef Moises byl sedlák. Hospodářské budovy ležely vedle cesty k sirotčinci. Moises byl dříve obuvníkem. Dům byl zbourán ve 60. letech.
Domy č.p. 198 – u Hönl zámečníka, č.p. 197 – u Grimmů a č.p. 196 v roce 1912 vyhořely. Pouze dům č.p. 196 byl znovu postaven.
Dům č.p. 274 – Velké zahradnictví. Dům patřil zahradníkovi Leovi Eberlovi, který měl pět dětí. Zahradníky byli synové Hans a Leo. Vzkvétající zahradnictví zásobovalo kromě lázeňských domů v Karlových Varech také Radium Palác v Jáchymově. Později převzal Hans otcovo zahradnictví. Leo dostal nově zřízené zahradnictví a k tomu nový obytný dům ve středu pozemku. V prvním patře domu bydlela mnoho let rodina Köhlerova ze čtyřmi dětmi. Na vjezdu do zahradnictví stála široká brána a vedle něj stála stodola, ve které skladovali umělé hnojivo. Dříve patřil dům městskému sekretáři Breitenfeldovi. Po válce vedl zahradnictví pan Vaníček.
Dům č.p. 194 – Pěkný obytný dům. Majitelem byl Karl Strunz se ženou a dcerou Hermínou. Provozovali malé zahradnictví a rybářství. Dcera Hermína se vdala za Gustla Reichenauera, grafika a návrháře v porcelánce. Gustl zpracoval nástěnnou mapu Krušnohoří. Společně s výtvarníkem Arturem Von Scheibenhofem byl uměleckým poradcem oslav 600 let města. Karl Strunz byl básník a satirik a měl vedoucí postavení v divadelním spolku. V domě také bydleli Dorschner Wenzel se ženou a třemi dětmi. Dorschner a jeho tři synové byli zaměstnáni v Teeragu. U Strunzova domu přehrazoval městský příkop ulici. Od předměstí byl městský příkop otevřený a ke každému domovnímu vchodu vedla malá lávka.
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Starý Ostrov před válkou
