Železniční trať Ostrov - Jáchymov
Koncem devatenáctého století docházelo k velkému rozmachu průmyslu a spolu s tím také začaly stoupat nároky na dopravu. Musely tedy být rozšiřovány jak silniční, tak i železniční sítě. Začaly se hlavně budovat železniční tratě, protože přeprava po železnici byla levnější než po silnici.Tyto požadavky se projevily i v Ostrově. První trať procházející Ostrovem postavila společnost Buštěhradská dráha. V polovině roku 1868 získala společnost koncesi pro výstavbu tzv. České severozápadní dráhy – železniční tratě mezi Prahou a Chebem. Trať Chomutov - Cheb byla zprovozněna v roce 1871, jako poslední část a tím došlo k zprovoznění celé tratě. O připojení k této trati se začal ucházet také Jáchymov. Jáchymov byl jedním z významných měst v Čechách díky těžbě rudy a rozvinutým průmyslem především se Státní tabákovou továrnou a továrnou na výrobu uranových barev . Již v roce 1883 získalo Královské horské město provizorní koncesi na výstavbu lokální dráhy mezi Jáchymovem a Ostrovem, která by se napojila na hlavní spojení Buštěhradské dráhy Praha - Cheb. Koncesi získal Dr. Russ. O rok později zpracovala pražská firma Schmied § Halama předběžný projekt, ve kterém byly vypracované dvě varianty tratě končící v městě Jáchymov. První počítala s umístěním stanice v dolní části náměstí a druhá varianta v úbočí před údolím Klínoveckého potoka a tato varianta byla potom realizována.Projekt byl podroben revizi pod vedením Ing. Baziky. Výsledek byl vzhledem k velkému stoupání tratě zamítnut. Předpokládané náklady 407 000 zl. na výstavbu tratě byly hrazené z větší části (59,8 %) z úvěru u Zemské banky království českého, garantovaný usnesením českého zemského sněmu ze dne 12. dubna 1894. V září roku 1895 byla městu Jáchymov udělena koncese na výstavbu tratě. Podrobný projekt byl vypracovaný firmou E. Gross z Vídně, tato firma získala na začátku roku 1896 zakázku na výstavbu tratě s tím, že samotná výstavba začne 14. dubna 1896. Ve snaze postavit trať co nejlaciněji byla navržena jako pouliční adhesní parní dráha. Dne 25. září 1896 byla zahájena výstavba tunelu v úbočí Šibeničního vrchu. Vzhledem k blízkosti některých domů nebylo možné používat výbušniny a místo toho byl kámen odstraňován ručně. I přesto, že se pracovalo dvacet čtyři hodin denně, práce postupovaly pomalu, přibližně půl metru za den. Tunel dlouhý 18,3 metru byl proražen až 14. října 1896. V roce 1898 provedla firma František Kuliš z Nejdku vyzdívku klenby tunelu do hloubky pěti metrů z obou stran. Samotná trať byla postavena v rychlém tempu, aby byl splněn původní termín dokončení 15. září 1896, který se však dodržet nepodařilo. Na konci listopadu 1896 proběhla policejní technická kontrola. Hlavním nedostatkem byl maximální sklon 52,5 promile, což je o 5,6 promile více než podle projektu. Slavnostní otevření tratě se uskutečnilo 21. prosince 1896 za účasti ministra železnic s tím, že zjištěné nedostatky byly odstraněny až pár dní předtím. Dva dny nato byla zde zahájena pravidelná doprava, kterou zabezpečovaly Rakouské státní dráhy za paušální poplatek 3 300 K za km (27 000 K za rok). Až na začátku července následujícího roku se konala státní kolaudace tratě, při které opět zjistili mnoho závad a ještě rok trvalo jejich odstraňování. S maximálním sklonem přes 50 promile byla trať nejstrmější adhezní dráhou v Čechách. Nástupiště a vlastní stanice pro vlaky do Jáchymova byly v Ostrově umístěny před staniční budovou. Na1,3km od staniční budovy byla zastávka Ostrov. Nejdříve to byla dřevěná čekárna a od roku 1914 to byla již zděná budova s kanceláří, čekárnou a toaletami, která se dochovala dodnes. Na 3,1 km to byla zastávka Dolní Žďár, naproti statku, na druhé straně silnice. Před koncem obce Horní Žďár přecházela železniční trať na druhou stranu Jáchymovského potoka po dodnes zachovalém mostu. Za ním na 5,4 km byla vybudovaná zastávka s nákladištěm Horní Žďár s jednou dopravní, ale i manipulační a kusou kolejí. V roce 1923 byla na této zastávce zřízena výdejna jízdenek. Do dnešní doby se na místě bývalé zastávky dochovala přestavěná budova strážního domku. Za Horním Žďárem opustila trať cestu a stoupala po úbočí lesnatého kopce, přičemž v těchto místech dosahuje stoupání až 50 promile! Na km 8.0 v dolní části Jáchymova byla trojkolejná konečná stanice Jáchymov, kde bylo vybudováno vlakové depo. Ze stanice pokračovala traťová kolej v podobě vlečky do tabákové továrny, kam se přepravovalo především uhlí a surový tabák. V areálu tabákové továrny byla v roce 1908 zřízena krátká elektrická úzkorozchodná dráha o rozchodu 700 mm. Již od začátku provozu na trati docházelo kvůli nepříznivému sklonu k mnohým provozním problémům. Zejména v zimních měsících docházelo kvůli závějím k neprůjezdnosti trati a soupravy pak čekaly na záložní lokomotivu i několik hodin. Na trati došlo i k haváriím (vykolejením) vlaků, což je zachyceno na dobových fotografiích. V roce 1901 se začalo v Jáchymově rozvíjet lázeňství a tím narůstal počet cestujících. K výraznému nárůstu došlo zejména výstavbou velkého lázeňského domu „Radium- Palác“, který stál naproti nádraží a lázeňští hosté používali k příjezdu a odjezdu toto vlakové spojení. V roce 1912 měl jízdní řád místní železnice šest smíšených vlaků druhé a třetí třídy. Cesta z Ostrova do Jáchymova trvala za optimálních podmínek asi 40 minut. Ve dvacátých letech 20. století se tato náročná trať začala používat ke zkouškám nových motorových vozů vyráběných v ČSR. Vlastních dvou motorových vozů typu M 120.2 se trať dočkala až během roku 1928, ale časté poruchy způsobovaly, že musely být nahrazené původními parními lokomotivami. Ztřeštěný kozlík (Tola Boskerl) – tak přejmenovali naši ostrovští předchůdci – trochu posměšně a trochu přátelsky – lokomotivu vláčku, který dopravoval pasažéry a náklady z Ostrova do Jáchymova a naopak. Asi proto, že šlo opravdu o velikou až opravdu ztřeštěnou odvahu k zdolání tak velikého převýšení tratě – na 8 km více než 300 m (40 – 50promile).V roce 1928 bylo přepraveno na 300 000 cestujících, ale značné stoupání nedovolovalo rozšířit soupravy vlaků o další vozy, a tak se po trati, místy rychlostí jen 10 km/h, pohyboval vlak jen se 4 vozy (služební + 3 osobní). V jízdním řádu 1929/1930 jezdilo na trati šest párů vlaků, které byly zredukovány během roku 1930 na dva páry smíšených vlaků a jeden nákladní. Další postupný útlum dopravy vyvrcholil 15. 2. 1934 úplným zastavením dopravy na této trati. Přeprava zboží byla prováděna nákladním automobilem ČSD a jen těžké zásilky se dále přepravovaly po trati. Osobní dopravu však obnovily až říšsko německé dráhy (DR) v roce 1941, avšak jen do května 1945. Tehdejší ČSD se po válce přikláněly ke zrušení tratě a osobní dopravu neobnovily. Osobní doprava byla na této trati sice obnovena 7. října 1946, avšak ne nadlouho. V Jáchymově a v blízkém okolí vypukla „uranová horečka“ a nově ustanovený národní podnik Jáchymovské doly převzal objekty bývalé tabákové továrny, odkud se uranová ruda začala odvážet. Na její přepravu se brzy začala používat trať do Ostrova a ve Vykmanově byla zřízena vlečka do úpravny rud. Na trať vycházelo jedenáct párů osobních vlaků doplněných třemi páry nákladních a šesti vlečkových vlaků. Obrovské zatížení rudné dopravy však trvalo jen několik let, ložisko bylo rychle vyčerpáno. Osudnou ranou se pro místní dráhu stala souběžná silniční komunikace, která vedla mezi Ostrovem a Horním Žďárem. Ta v poválečném období přestala postačovat stoupajícím nárokům a musela být zrekonstruovaná. Rekonstrukci a rozšíření cesty bránila právě těsná blízkost drážního tělesa, proto bylo vládním usnesením nařízeno zrušení provozu na této trati a její fyzickou likvidaci v úseku Dolní Žďár – Jáchymov. Dne 3. srpna 1957 vyjely poslední pravidelné vlaky a linka byla uzavřena. Zbytek tratě sloužil nejprve jako vlečka pro doly, později pro strojírenský závod ŠKODA Ostrov. V roce 1960 byla v Dolním Žďáru otevřena továrna na výrobu trolejbusů Škoda Ostrov s tím, že výrobky byly expedovány po vlečce – části původní místní tratě. V roce 2004 byla ukončená výroba trolejbusů v továrně Škoda Ostrov a poslední trolejbus typu Škoda 15 TrM určený pro České Budějovice byl odvezený 22. července tohoto roku. Nový majitel areálu bývalé továrny už neměl zájem o přepravu po vlečce, a proto od 1. srpna 2009 začala demontáž vlečky firmami Viamont DSP a TSS. Během roku 2007 nechalo město Ostrov zpracovat projekt přeměny nevyužívaného tělesa bývalé trati v úseku Horní Žďár – Jáchymov na cyklostezku o délce 2,6 km. O tři roky později vstoupila města Ostrov a Jáchymov do česko – saského projektu „Zařízení a infrastruktura cestovního ruchu v oblasti Centrálního Krušnohoří – 2 etapa“, na základě kterého podala žádost o dotaci na výstavbu cyklostezky. Na konci následujícího roku byla podepsaná smlouva o čerpání dotace a už na jaře následujícího roku začala výstavba cyklostezky, která byla slavnostně odevzdána do provozu 1.října 2013. Druhá část cyklostezky od železniční stanice Ostrov vedoucí podél starého města k zastávce autobusů „Ostrov , jídelna“ byla dokončena následujícího roku.
Poslední kapitolou příběhu této tratě je obnovení ostrovské staniční budovy(2017), této zajímavé památky našeho města v původní podobě. Uvnitř této budovy jsou také informace o historii této tratě.
Použitá literatura a obrazové materiály:
Dějiny města Ostrova – zpracoval kolektiv autorů za redakce L. Zemana
Publikace L.Čada a kolektiv „Místní dráha Ostrov – Jáchymov“ z roku 1996
Soukromý archiv a internetové stránky
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Železniční trať Ostrov - Jáchymov
