9. července - Petrohrad - Výlet do Petrodvorce
Ráno jsme vstávali už v 8 hodin. To sice není nějak brzo, ale zrovna ten den jsme byli tak unavení, že bychom dokázali spát i celý týden :D Jenže nás čekala loď objednaná na 12 hodin - na jiné straně města. Už si připadám jako blázen, jak pořád jezdíme tam a zpátky. Navíc jsme dnes museli opustit hotel a na výlet do Petrodvorce jsme s sebou fakt nechtěli tahat všechna zavazadla. Chtěli jsme je teda odnést aspoň do úschovny na nádraží. Ale do háje... Nešel internet. Přišla mi sms "zastavujeme vám internet, protože máte kredit v mínusu". No super. Snažila jsem se ho zaplatit online kartou, ale nebralo to ani jednu z těch tří, které s sebou máme. Ještě že jsem si připravila nějaké mapy města. A než jsme vyšli, ještě se ukázalo, že ty uzbekistánské třešně umyté v kohoutkové vodě nebyly až tak dobrý nápad. Přeci jen tady jsou úplně jiné mikroorganismy než u nás. Ještě že existují probiotika.
Vyrazili jsme z hotelu hledat nejbližší pobočku operátora, naštěstí byla hned z metra. Dobili jsme kredit, vyrazili na nádraží. Adama hned brala hlídka v metru. Stojí tam vždy několik strážníků a namátkově vybírají lidi na kontrolu, jestli nemají třeba zbraně. Poprvé ho brali včera, teď znovu. Prošel v pohodě dojeli jsme na nádraží a nechali tam batohy.
Mířili jsme k přístavu, kde měla stát naše loď. Po cestě jsme viděli poprvé některé notoricky známé památky, nejkrásnější byla asi Ermitáž. Přístav jsme našli, dala jsem si kukuřici a Adam hotdog a počkali jsme na loď. Ozval se silný hrom začalo pršet. Naštěstí už loď přijížděla. Tomuhle typu se tady říká Meteor, nebo taky Hydrofoil. A Meteor to není jen tak pro nic za nic. Tahle loď si to opravdu fičí pořádnou rychlostí. Sledovali jsme jak si prořezává cestu řekou Něvou a všechny ostatní lodě nechává daleko za sebou. Těšili jsme se na ni. Sotva jsme nasedli, venku se spustila pořádná bouřka. Opravdu jsme byli rádi, že jsou Meteory uzavřené.
Po půl hodině jsme dojeli do Petrodvorce ve Finském zálivu a vystoupili. Bylo už naštěstí po bouřce a jen trochu pršelo. Nasadili jsme pláštěnky. Ty jsme na sobě měli i když už pršet přestalo, protože tam příšerně foukalo od severu. Vyrazili jsme na prohlídku. Procházeli jsme se nádherným parkem, obdivovali obří zámek s nádhernou výzdobou. Já jsem sice nikdy nebyla úplně nadšenec do historie, ale tohle dostalo i mě. Adam nevěděl, co dřív fotit nebo točit. Jen kdyby tam nebylo tolik turistů :( Všude byla spousta racků, holubů, předražených stánků s hamburgery.. Ale i soch, stromů, fontán, zámečků.. Snad půl hodiny jsme strávili u fontány, která stříkala cíleně tam, kde byli lidé :D Všichni byli mokří a zmrzlí, ale ani já jsem neodolala a běhal kolem fontány ve snaze vyhnout se vodě :D Fakt to nešlo, musela tam být všude nějaká čidla. Prošli jsme se ještě po pobřeží a aspoň ruku jsem si namočila v moři. Před odjezdem jsme si ještě dali hamburgery. Ale to není úplně jednoduché, když já maso nechci :D opravdu tam nic bez něj nebylo, a tak jsem se s obsluhou domluvila, že dají všechno maso Adamovi a já si vezmu jen hromadu zeleniny. Byli ochotní, a najedli jsme se oba. Pak už zbývalo jen dojít zpět k Meteoru. Adam po cestě zpět usnul (nechápu! :D ) a já jsem řešila hotel. Z lodi jsme přešli na metro Adama opět už potřetí brali na kontrolu zavazadel :D
Vypadalo to, že se snad už konečně ubytujeme dobře. Paní mi volala. Ukázalo se, že náš objednaný pokoj není volný. Říkala jsem si, že to už snad ani není možné. Paní nám ale naštěstí nabídla, že má ještě byt, který asi pronajímá studentům, a že nás tam tu jednu noc nechá a druhou už budeme v hotelu. Souhlasili jsme a odvedla nás tam. Byt byl strašně starý, docela špinavý a ne moc útulný. Byl tam ve vedlejším pokoji ještě jiný pár, oba byli rusové. Ten den jsme je ještě neviděli. Vyprali jsme si oblečení a šli na jídlo. Hledali jsme správnou restauraci pěkně dlouho. Všude samé italské, japonské, čínské.... Chtěli jsme ruská jídla! :D Našli jsme nakonec obchoďák, ve kterém bylo nahoře spousta restaurací, tak jak to známe i z ČR. A mezi nimi i pravá ruská jídla. Cpali jsme se bliny, čeburikem, borščem, zapíjeli to kvasem. Kromě toho jsme si dali i nějaké korejské jídla. Byla sranda se snažit je vyslovit, když byla napsaná azbukou a přitom korejsky :D Šla mi z toho hlava kolem. Adam mě pak ještě celou dobu fotil a natáčel, jak jím. Strašně se smál mým výrazům při žvýkání a pouštěl si pozpátku videa, jak si dávám jídlo do pusy. Má z toho srandu doteď :D
Po dobré večeři jsme si ještě zašli nakoupit jídlo na zítra. Adam byl zase celý unešený z místní nabídky piv. Tady seženete aspoň polovinu českých piv. Říkal, že tady si dá radši ruské, ale je to fajn vidět tady Kozla, Staropramen atd. Mají tu i pivo s názvem "Českoe pivo". Vybral si pivo "Baltika", já jsem si vybrala nějaké finské chipsy a šli jsme. Paní u pokladny nás ještě zastavovala a ptala se, kolik nám je, že si kupujeme pivo :D
Šli jsme zpět do bytu. Byl už tam i ten druhý pár, ale pořád jsme se míjeli. Když jsem jednou vešla do našeho pokoje, Adam mi takovým zklamaným hlasem řekl "Už jsem chtěl říct, že je ta druhá paní pěkná, ale zjistil jsem, že to byl jen tvůj odraz v zrcadle". Tak nevím, jestli mi to mělo lichotit, nebo jsem se měla zlobit :D Šli jsme spát, a spali jsme jako zabití :)