Mosty
Mosty. Ať chcete nebo ne, stojí za pozornost! Jakoby přestávaly existovat nejrůznější důležité věci.
Že jsou největší unikáty ve světě? Nejvyšší most na světě v Mexiku nebo bývalý nejvyšší most ve Francii? Nebo tak dlouhý most v Číně, že se celý nevejde na žádnou fotku, když má skoro 80 km? To je toho. Někdo je vždycky první.
U nás máme také unikáty!
Tak třeba most, který je na prodej, ale nikdo ho nechce. Nedávno o tom psali. Starobylá památka, užitečná za Rakouska-Uherska, ale dnes nikam nevede. Nikdo ho nechce, až soud posoudil, že patří státu. A ten ho chce prodat. Zatím se ale ještě neví kolik, že pak to za něj budou chtít? Tipuju, že to moc nebude. Není to jedinečná příležitost pro investici? Když si ho koupíte, můžete si dopřát spát pod vlastním mostem. Ale přece jen nějakou korunu budete muset vysolit, aby vám nějaký šutr nespadl na hlavu. Jelikož je most památka, tak z něj ale nesmíte udělat žádnou moderní obludu.
Kdo vůbec vymyslel, že když je něco památka (stát tak řekne), tak o tom nemůžete rozhodovat, i když je to vaše?!? Na to nejspíš přišel stát. Jenže stát jsme my, není to tak? Pochybuju, že bychom na to přišli všichni.
Když stát chce, aby nějaká památka byla udržovaná, ať si ji koupí, když má pro něj cenu. Nebo třeba Praha, když turisti jezdí na památky, ať se pěkně stará o své památky. Proč se má udržovat něco, co nikdo normální nechce?
Jakoby se pomyslné kyvadlo vychýlilo na druhou stranu, než bylo před několika desetiletími, jakoby náhodou zrovna ve městě Most. Staré město bylo srovnáno se zemí, aby se mohlo těžit víc a víc uhlí. Dalším přínosem bylo, že se zde mohly natáčet takřka reálné scény z filmů o druhé světové válce. Když chtěl režisér záběr, jak bomba vyhodí do vzduchu celý dům, stačilo zajet do Mostu, vybrat si a bum. Mimochodem, mnozí američtí filmaři, jejichž výbuchy často vypadají jako by si Barbie něžně pšoukla, by se mohli poučit.
Mimochodem, když už jsme u Mostu… V roce 1975 byl přestěhován kostel Nanebevzetí Panny Marie. 
Že zrovna soudruzi z celého starého města zachovali ausgerechnet kostel, to je záhada. Snad jen pro to, aby se mohli blýsknout světovým rekordem v přesunu nejtěžšího nákladu po kolejích (šoupli ho o 841m). Nebo jsou to první krůčky v poroučení větru dešti?
Kam se podělo velikášství z dřívější doby? Proč se od sametové revoluce stále mluví o ekonomice, jako o zaklínadlu? Snad už od nepaměti se ví, že spojení mezi zeměmi je pro obchod klíčové, ale dálnice D1 je po třiceti letech demokracie estrádní záležitostí. Asi za to nemůže demokracie, ale možná vřelý vztah mezi pražáky a brňáky. Škoda jen, že je to vizitka před celou Evropou, tedy spíš před těmi, co mají odvahu skrz naši zemi projet. Ale kdo koho nesnáší, že není ještě zdaleka hotov dálniční obchvat Prahy?
Jak by to asi u nás vypadalo, kdyby naší zemi dnes vládl Karel IV? Asi by neudělal nesmyslné rozdělní krajů, jako je Středočeský kraj, který nemá žádné centrum. Propojil by naši zem s Evropou pořádnými silnicemi a železnicemi a obchvat Prahy by pro něj byl maličkost. Jen si to představte! A jak by asi naložil s těmi, co nechtějí pracovat, chtějí dávky, nechtějí platit žádné daně? Možná, že by vydal nějakou brožurku nebo metodický pokyn. Ale možná by s nimi zatočil, že by nebylo ani moc potřeba zahraničních dělníků. A to nemluvím o zlodějích, mnohonásobných recidivistech. Ono se s jednou rukou blbě krade. Kdo vlastně má prospěch z toho, že nenapravitelní recidivisti se neustále z basy vrací mezi lidi a ne a ne se napravit?
Asi by jim Karel IV přistřihl křidélka a takový bezruký recidivista by už moc škody nenapáchal. Byl by to vlastně takový bezruč. Mohl by třeba na kraji Karlova mostu stát a klanět se turistům, aby si zasloužil jídlo. Unikátní most!