Jdi na obsah Jdi na menu
 


2022-11-02, Zoo a botanický park Ostrava

Setkání Genofondové skupiny
zápis z jednání
Zoologická zahrada a botanický park Ostrava, 2. 11. 2022
Počet účastníků: 12

Program jednání:
Připomenutí dílčích úkolů
Hodnocení stavu druhů vybraných pro ex situ kultivaci v BZ

  1. Vlajkové druhy
  2. Druhy z 1. etapy
  3. Další druhy
  4. Volná diskuse

rg.png

1. Připomenutí dílčích úkolů (P. Sekerka)

  • Leták o činnosti Genofondové skupiny
  • Měli bychom letáček dokončit. Bude to skládací leták s informacemi o vlajkových druzích. Můžeme jako základ použít text Vlajkové druhy pro konzervaci v botanických zahradách ČR, který vyšel ve Zpravodaji 2020.
  • Prezentace práce Genofondové skupiny
  • V předávání informací veřejnosti jsou ještě hodně rezervy. Snaha o ochranu druhů by se dala více prezentovat jak fyzicky v zahradách, tak i na webu a na sociálních sítích. AOPK by mohla psát na cedule o rostlinách v kterých zahradách probíhá záchranný program.
  • Národní sbírky
  • Budou vyhlášeny na příští valné hromadě. Jmenovat je bude prezident podmínečně na 3 roky. Pokud sbírky do 3 let splní podmínky, budou definitivně potvrzeny.
  • Celoevropská setkání
  • Na konec listopadu se chystá meeting European Botanic Gardens Consortium.
  • Kolem 1. prosince se bude konat on-line meeting ohledně připravovaného mezinárodního Index Seminum, který má sloužit ke snazšímu vyřizování administrativy pro výměnu semen.
  • Zpracování metodik pěstování zájmových druhů
  • Bude potřeba vytvořit pro jednotlivé druhy metodiku, ideálně jako stručný a praktický návod. Něco má již připravené Jana Navrátilová, čeká se, jestli dostane grant od MŽP. Metodiky ale budeme potřebovat bez ohledu na to, zda na ně dostaneme peníze. Protokolování je samozřejmě při větším počtu druhů těžké stíhat.
  • Získávání finančních zdrojů
  • Situace se zlepšuje, je možno žádat o TAČR, financování je ale maximálně na 5 let. 
  • Spolupráce s dalšími organizacemi
  • Podařilo se dobře rozvinout spolupráci s AOPK a s MŽP. Zlepšují se i vztahy s ČSOP. Je dobré sledovat postupy zoologických zahrad a inspirovat se jimi. Co se týče mezinárodní spolupráce, je pro zahrady dobré zažádat o akreditaci BGCI (mimo jiné to zvýší kredit v očích dalších institucí). Příhraniční zahrady mohou snadněji uspět v žádosti o finance, pokud se pokusí o přeshraniční spolupráci. 
  • Regionální hledisko ochrany
  • Jedna zahrada by měla pěstovat vždy 1 populaci zájmového druhu, aby nedocházelo k nežádoucímu křížení. Zároveň je důležité nezahltit všechny zahrady tou samou populací, aby bylo místo na populace další.
  • Ve středu 9. listopadu proběhne v Troji koordinační setkání pro skupinu zabývající se pražskými druhy, BZ PřF UK má také zájem o spolupráci.
  • Magistrát osévá zelené plochy pražskou travní směsí z Toulcova dvora a Malešic. Průhonice by také mohly k těmto účelům nabídnout velké plochy, je potřeba se zeptat na možnost spolupráce.
  • Troja se zaměřuje na pražské druhy. Vznikly nové biotopy na stráni: 2 mokřady, slanisko (i s panonskými druhy), slatiniště, hadcová skalka (Slavkovský les, Dolní Kralovice, Mohelno), skalka pro dolní Povltaví, vápencová skalka s včelníkem, opuková bílá stráň. Vše lemuje žulový val, připomínající starou úvozovou cestu, kolem které jsou C1 rostliny, které nemají vazbu na přítomné biotopy, a zvonička pro druhy, které v ČR vyhynuly. Příští rok se expozice bude otevírat. V druhé polovině příštího roku by se tam mohlo konat zasedání.

2. Hodnocení stavu druhů vybraných pro ex situ kultivaci v BZ (V. Rybka)
Vlajkové druhy:

Dianthus arenarius subsp. bohemicus (1)
Daří se dobře, je minimálně v 6 zahradách.

Minuartia smejkalii (1)
Povedlo se velké posílení přírodních populací, je podchycená v botanických zahradách. Zato asi zatím nikde není M. caespitosa. Byla by také vhodná pro pěstování. Vysemeňuje se na hrubý substrát (bylo by dobré to dát do metodiky).

Adenophora liliifolia (2)
Program koordinuje Jarmila Kostiuková. Lokality nejsou oplocené, může na ně zvěř. Nefunguje moc obnova ze semen. Kultivace je snadná. Některé populace zatím nejsou pokryté, např. Karlické údolí (o některou populaci se hlásí BZ PřF UK). Není nikde prezentovaná veřejnosti jako druh řešený záchranným programem.

Dracocephalum austriacum (2)
V přírodě na tom není ideálně. Staré lokality ve Středohoří a na jižní Moravě (Zázmoníky)se nepodařilo podchytit a už zanikly. Rostliny z některé ze zaniklých lokalit má možná Tomáš Peš. Pokud by se měl druh vracet na Zázvoníky, tak lépe z Rakouska, protože tamní populace jsou nejblíže. V BZ vesměs tvoří semena (s výjimkou Troji). Bylo by dobré, aby každá populace byla pěstována ve dvou zahradách, aby byla záloha. Rostliny se dobře daří na skalce, příliš nejdou v květináčích. Kdo dostal směs, mohl by si doplnit očíslované rostliny, aby se maximálně zachovala diverzita. Jednou za čas je dobré dosbírat semena z přírody a obohatit kulturu, aby nedocházelo k driftu. Semena by se také možná dala zamrazit do semenné banky léčivek.

Gladiolus palustris (2)
Snadno se pěstuje, je dobře zmapovaný. Moravské populace potřebují posílit. Třeboň si vezme populaci z Dúbravy. Polabská populace je na tom dobře. Několik jedinců je v Bílých Karpatech.

Sorbus sudetica (2)
S KRNAP máme dobře domluvené rozpěstování.
Nuphar pumila (2-3)
Existují 4 populace, všechny jsou v kultuře. Kříží se s N. lutea, je proto v případě pěstování obou druhů potřeba mít izolační klece. Populace se hodně zmenšují, třeboňská už v přírodě pravděpodobně není (v zahradě ano). Nedělá mu dobře teplo, v teplých letech trpí. Lépe se daří ve vyšších polohách, např. Bečov. Bude potřeba hledat možnosti umístění v dalších zahradách. Je na tom nejhůř z vlajkových druhů. V Průhonicích, v Plzni i v Třeboni celkem jde.

 

Druhy z 1. etapy:
Ligularia sibirica
Populace z Baroňáku je ve 2 zahradách, bělská je také v několika BZ, populaci z Olšiny ještě dosbíráme. Lépe se daří v chladnějších podmínkách, chutná plžům.
Crepis pannonica
Roste už jen u Rousínova. Dříve tam byly větší desítky rostlin, dnes už jen jednotlivci. Mají ji v Brně, spolupracují s Jaroslavem Podhorným. Zdeněk Kaplan zajistil rostliny pro Průhonice. Pěstuje se také v Troji, v Plzni a Na Slupi.
Antennaria dioica
Petr Vít (AOPK) přinesl vytipované lokality. Příští rok bude vyhlášena jako rostlina roku. ČSB plánuje revidovat výskyty.
Prunus fruticosa
Průhonice podali žádost o TAČR na klonový archiv.
Ligularia sibirica
Už je pěstovaná v zahradách.
Salvia aethiopis
Již také v několika zahradách.
Artemisia pancicii
Množit jde jen vegetativně. Byla by dobrá spolupráce s Rakouskem. V kultuře je jen jedna ze tří populací. Je možné, že některé populace už zanikly nebo zanikají. V Pouzdřanech je zatím rostlin dost.
Cladium mariscus
Rostliny se dobře pěstují, ale jsou velké, takže rozpěstovávání je náročné na prostor. Na lokalitách se zatím drží.
Iris arenaria
V Průhonicích se moc nedaří, je krátkověký. Nejspíš chce chudý substrát. V kultuře rostou oddenky směrem nahoru, ne pod drnem jako v přírodě. V květináči v pařeništi se daří dobře. Na písku jde lépe než na skalce.
Ranunculus lingua
Je potřeba zjistit, jestli jsou rostliny v zahradách lokalitní.
Další druhy:

Pulsatilla patens
Je nově vysazený na tajné pražské lokalitě, v Českém krasu a v Českém středohoří. Záchranný program se dobře rozjíždí.. Bečov bude mít krušnohorskou populaci. Nejspíš se ochotně kříží, takže se dá pěstovat buď jako jediný koniklec v zahradě, nebo v izolačních klecích. V rámci rodu jde o hůře pěstovatelný druh, ale zatím se daří celkem dobře.
Sedum villosum
Většina populací je v kultuře, ale božidarskou populaci možná nikdo nemá. Je trochu náročnější na péči.
Angelica palustris
Z moravské přírody mizí, má problém s bobry a slimáky. V kultuře jde dobře, ale chutná plžům. Je to monokarpická rostlina, musí se pořád přesévat. Je v semenných bankách.
Carex pseudobrizoides
Má 2 populace: Krušné hory a Pardubicko. Populace z Krušných hor je jen v Troji.
Drosera intermedia
Pěstuje se dobře. Kromě Třeboně by mohl vypomoct ještě někdo další. Je otázka, jestli blízké populace nebrat jako jednu metapopulaci. Možná bude TAČR na metodiku.
Cirsium brachycephalum
Ošklivý pcháč, který není vděčný pro veřejnost. Obě větší populace máme pokryté.

Drosera anglica
Je těžší na pěstování, záleží ovšem na populaci.
Groenlandia densa
Vysychá rybník, ve kterém se vyskytuje, ale z té populace je v kultuře.

Hierochloë repens
Je v kultuře. (BZ PřF UK - zjistíme, zda máme rostliny ze sběrů V. Rybky.)
Mentha pulegium
Je pokrytá.
Potentilla sterilis
Populace z Kosíře je v Troji. Nevíme, jestli přežívá na jižní Moravě.
Salix bicolor
Je na více místech. Neví se, jestli ještě existují samci, u nás rozhodně ne.
Salix myrtilloides
V kultuře je zatím jen z lokality ve Slavkovském lese. Chtělo by to posbírat další.
Pseudognaphalium luteoalbum
Hodně se plevelí. Jak se jednou vysadí v zahradě, tak už se nedá změnit populace. Je důležité ho zavádět s rozmyslem. Pozor by se mělo dávat obecně na výsadbu anemogamů, např. Plantago arenaria.
Scilla bifolia
Lokalitních rostlin je v BZ málo. Něco mají Průhonice a Plzeň. Měli bychom udělat nové sběry.
Scorzonera parviflora
Populace z jižní Moravy a Soosu jsou obě v kultuře, pěstují se snadno.
Senecio doria
Populace do 10 kusů. Byly nasbírány rostliny z lokality Trkmanec. Druh míří k vymření, je potřeba zabojovat.
Schoenus ferrugineus
Populace z Mělníku a Všetat se hodně geneticky liší. Ve Všetatech zbývá asi 12 rostlin, lokalita je skoro pryč. Je náročnější na pěstování, protože se kříží se se S. nigricans, je anemogamní. Dá se po dobu kvetení pěstovat ve stanu z bytelné netkané textilie.
Tripolium pannonicum subsp. pannonicum
Snadno se pěstuje, je dobře prosbírané, máme ho pokryté.

 

3. Volná diskuse
Juniperus
T. Vencálek: Jalovce z Posázaví jsou už namnožené a vrací se na lokality. Pražské V. Rybka už také namnožil.
Taxus
V. Rybka: Tisy na Sázavě jsou nejspíš do značné míry čisté. Vrací se do přírody za zahrad. Chtělo by to podchytit původní stromy, dokud se dají identifikovat – alespoň ty domažlické, křivoklátské a možná něco ze severních Čech a od Vírské přehrady. V BZ v Edinburghu vyřezali staré tisy bez původu, teď mají každou řadu tisů z jiné lokality.
Rubus
T. Peš má 40 ostružiníků.
Taraxacum
V. Rybka začíná s pampeliškami. U některých druhů už je v ČR jen posledních pár rostlin. Sbírá je J. Zámečník, posílá je i do Plzně. Při pěstování je potřeba používat izolační klece kvůli šíření semen. Jsou apomiktické, takže s opylovači není problém.
V průhonickém arboretu jsou pampelišky pro studijní účely.
Pampelišky se dobře hodí pro popularizaci, protože je na nich vidět evoluce v přímém přenosu – rychle vznikají a zanikají druhy.
Hodně ohrožené jsou T. erythrosmermum a palustris. T. bessarabicum je už jen na 2 lokalitách, z toho jedna je určitě v kultuře, dá se poskytnout. V Čechách už nejspíš není. T. serrotinum – nevíme, jestli je v kultuře. V. Rybka má povolení ke sběru.

 

Zapsala: Anna Procházková