Znamení
Režisér Shyamalan si myslí, že pokračuje v kariéře hvězdného režiséra a sráží na kolena všechny kultovní, mrtvé i živé velikány režisérského řemesla. Pravda je taková, že zatím dokázal fascinovat jen neobvyklými tématy a metafyzickými pointami. V nejnovějším filmu šlape na paty celému Hitchcockovi a Spielbergovým Čelistem, když drze opakuje stejné filmové postupy a mechaniku strašení. Za nepřítele byla zvolena stará dobrá Invaze z Kosmu, realisticky podaná vyprávěcím stylem "tak by se to určitě stalo, kdyby se to stalo". Do centra děje vstupuje rodina ovdovělého farmáře a bývalého reverenda Hesse, který kromě kruhů na poli objeví velké zelené mužíčky v kukuřici. To, že Shyamalan v opojení vlastní osobou zapomíná na scenáristické díry, je jakýmsi vedlejším produktem jinak atmosférického filmu. Jde o atmosféru budovatelskou jako v Blízkých setkáních třetího druhu, kde jsou důležitější lidské osudy narušené Invazí, nikoliv jako ve filmech opilých destrukcí jako Den nezávislosti nebo Muži v černém II.
V druhém odstavci obvykle přichází na řadu děj. Ve Znameních jaksi není. Stominutový snímek ubíhá rychle jako jakýkoliv Hitchův situační film s minimální výpravou a omezeným počtem herců, přesto oba dosahují maximálního magnetismu skrz znalost diváků. Vtip je v tom, že nikdy nevíme, co se přesně může stát, proto si domýšlíme fantastické (a obvykle značně agresivní) pointy napínavých scén, kterých se bojíme, aby v klíčovém okamžiku režisér udělal "tůůůhle" a nechal nás nechápavě sedět a zírat. Jak je možné, že na Hesse nikdo nevybafl za rohem? Proč mu teď někdo neskočí na záda? Právě v tomto okamžiku se objeví odporná ruka a dopadne mu na záda! Ne. Někdo zaklepe na dveře! Ne. Rytmus strachu podtrhuje stylová symfonie James Newtona Howarda, skladatele čerpajícího z Bernarda Hermanna (Psycho se zřetelně odráží v počáteční skladbě). Shyamalan se zanořil do konstruování strachu v publiku, až jaksi pozapomněl na evidentní nesrovnalosti: mimozemská civilizace urazí milióny světelných let, její koráby obsadí vzdušný prostor nad zemí, a přesto se musí řídit navigačními značkami v obilí? Titíž high-tech vetřelci nejsou schopni otevřít dveře s klikou? Koráby visí nad všemi zeměmi, a přesto žádná armáda vojensky nezasáhne? Interesantní je zejména způsob, jak mimozemšťany porazit, který se co do odůvodnitelnosti může měřit s religionistickým finálem Války světů z roku 1954.
Komorní snímek předvádí málo efektů, vytvořených Lucasovou skupinou ILM, podle pravidla "co nedáme do triků, to dáme do Mela Gibsona". Gibsonovi zřetelně role otce rodiny a reverenda v jedné osobě nesedne nebo ho Shyamalan egocentricky navigoval skrz scény, stejně jako Joaquina Phoenixe. Phoenix v roli jednoduchého Hessova bratra s velkým úspěchem trumfuje Gibsona, režisér ho dokonce označil za "možná nejlepšího herce pod sluncem". Shyamalan sám sehrál roli Hessova souseda, ovšem zde učinil neodpustitelnou scenáristickou chybu: téměř doslova převzal silniční nehodu z roku 1999, která se stala Stephenovi Kingovi. Shyamalan pouze zaměnil pohlaví zraněného. Neorientuji se přesně v holywoodském právním systému, ale takový hyenismus by si zasloužil žalobu, i kdyby šlo jen o poctu filmaře spisovateli. Nechápejte, prosím, předchozí odstavec špatně: film je výborně zdirigovaný, jeho obrazová hudba funguje, jen působí nepřirozeně.
Shyamalan surfuje na vlně Nepřemožitelného a Šestého smyslu, ale jede vodorovně, nestoupá ani neklesá. Jeho hrdinové jsou průměrnější, lidštější, nehrdinštější, a tak nějak snadněji uchopitelní. Za konstantní úspěch může také podpora ze strany Shyamalanových idolů, jmenovitě Stevena Spielberga, jehož pravá ruka - Kathleen Kennedyová se stala producentkou filmu. Do dneška vydělala Znamení téměř sto milionů dolarů s původním šedesátimilionovým rozpočtem a pan režisér-scenárista-producent Shyamalan má volnou ruku pro další projekt. Ale my, co máme rádi napětí a dobré scénáře, stejně víme, že farmář Mel Gibson by vzal indiánskou sekyrku a šel emzákům rozbít palice. Nebo by na ně svedl řeku.
Znamení (Signs, USA 2002) Hrají: Mel Gibson, Joaquin Phoenix a další; Scénář: Night M. Shyamalan; Hudba: James Newton Howard; Kamera: Tak Fujimoto; Režie: Night M. Shyamalan; 110 minut, titulky