Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cornelius Gerhardus van Rooyen

article preview

(JAR)

 

Životopis

Cornelius Gerhardus van Rooyen (známější jako Gert Van Rooyen) se narodil 11. dubna 1938. O jeho dětství či dospívání není nic známo. Co ovšem známo je, jsou jeho záznamy v trestním rejstříku. První problém se zákonem měl Van Rooyen v roce 1954, kdy ukradl auto, aby se dostal z Kapského Města do Pretorie, kde žila jeho umírající matka. Za tuto krádež byl poslán do školy pro problémové žáky. Už o rok později však končí rovnou v polepšovně kvůli další krádeži auta a pušky. V roce 1960 je znovu odsouzen, tentokrát za krádež náhradních součástek do motoru a několika šatů. Po svém propuštění se oženil se ženou jménem Aletta, se kterou zplodil 6 dětí - 3 syny a 3 dcery. Mezitím založil se svými bratry stavební firmu. Ta údajně měla značné finanční problémy, ale samotný Van Rooyen se vždy na veřejnosti honosil množstvím peněz ve své peněžence.

Již tehdy se začnou objevovat první náznaky Van Rooyenovy pedofilie. Svým návštěvám se velice často chlubil svými sexuálními dobrodružstvími s 5letými děvčaty. Sousedé si nemohli nevšimnout jak na ulici oslovuje malé holčičky, které obtěžoval svým pohvizdováním a řečmi, jak moc jsou sexy. Na druhou stranu byl Van Rooyen bohabojný člověk, který o sobě velmi často mluvil jako o kazateli slova Božího. Van Rooyen se sice navenek chlubil svým bohatstvím, ale čas od času neplatil lidem, kteří se starali o jeho velký dům v Pretorii. Jeden z jeho zaměstnanců uvedl, že mu jednou Van Rooyen řekl, že mu nezaplatí pokud mu nepřivede nějakou mladou holku na hraní.

V roce 1979 Van Rooyen unesl dvě děvčata ve věku 10 a 13 let a odvezl je k přehradě v Hartbeespoortu. Tam obě dívky opakovaně bil do obličeje a přinutil je, aby se svlékly. Zbytek dne je pak sexuálně obtěžoval. Obě dívky druhý den propustil, ale jejich rodiče mezitím informovali policii. Van Rooyen byl za únos a sexuální napadení odsouzen ke 4 letům vězení. Už po 3 letech však byl podmínečně propuštěn.

V srpnu 1983 se s Van Rooyenem rozvádí jeho manželka. V roce 1988 se jeho novou přítelkyní stane Francina Johanna Hermina Haarhoffová, známější jako Joey Haarhoffová. Podle výpovědí jejích známých se Haarhoffová drasticky změnila poté, co Van Rooyena poznala: "Byla do něj až po uši zamilovaná. Vždy udělala vše, co po ní chtěl. Stala se z ní jen jeho poslušná loutka." Haarhoffová právě na van Rooyenův popud velmi často obvolávala dětské domovy s nabídkou, že malým děvčatům poskytnou dočasný domov na víkendy, prázdniny či svátky. A tak v roce 1989, i přes Van Rooyenovu pedofilní minulost, svolil dětský domov v Orange Free State, aby jedna 14letá dívka strávila vánoční svátky ve Van Rooyenově domě. Dvojice rovněž několikrát požádala o adopci, ale vždy byli odmítnuti.

 

Série útoků

1. srpna 1988 - V nákupním středisku ve městě Randburg zmizí 14letá Tracy-Lee Scott-Crossleyová. Naposled je viděna, jak nastupuje do Volkswagenu Beetle před nákupním centrem.

22. prosince 1988 - Ve městě Pietermaritzburg zmizí 12letá Fiona Harveyová. Svědci viděli jak nastupuje do bílé dodávky Ford s logem Van Rooyenovy stavební firmy.

7. června 1989 - Od tohoto dne je pohřešována 12letá Joan Hornová z Pretorie.

Červenec 1989 - Ve městě Durban je z nákupního centra unesena 16letá Janet Delportová. O něco později je nalezena, jak zmateně bloumá po okolí. Dívka sice neutrpěla žádné zranění, ale policii dokázala sdělit pouze to, že byla unesena jakousi ženou, která zřejmě měla blond paruku. Podle vyšetřovatelů je pravděpodobné, že Janet byla propuštěna, protože již byla příliš "stará".

Srpen 1989 - Ve městě Alberton zmizí 9letá Rosa Pielová.

22. září 1989 - V Kempton Parku zmizí hned dvě dívky, 11letá Odette Boucherová a 12letá Anne-Mari Wapenaarová. O týden později dostane matka Anne-Mari dopis od své dcery, ve kterém jí píše, že společně s Odette a nějakými chlapci utekla z domu a že jsou momentálně ve městě Durban. Odettina matka dostane podobný dopis ještě asi o týden později. Rukopis v dopisech sice odpovídá rukopisům obou dívek, ale policie se domnívá, že obě dívky byly k jejich sepsání donuceny.

3. listopadu 1989 - Zmizí neteř Van Rooyenovy přítelkyně, Yolanda Wesselsová (13 let).

11. ledna 1990 - Haarhoffová unese na Church Sqaure v Pretorii 16letou Joan Booysenovou. Tu si zřejmě vyhlédla proto, že díky své drobné postavě vypadala mnohem mladší. Dívku pak odvezla do domu Van Rooyena na Malherbe Street. Dívka byla spoutána a omámena drogami. Van Rooyen ji svlékl a několik hodin ji znásilňoval. Poté Joan zamkl do skříně. Dívce se však naštěstí podařilo utéct a o všem informovat policii. Policisté začali nonstop sledovat Van Rooyenův dům. 15. ledna 1990 přijeli k domu Van Rooyen s Haarhofovou ve firemní dodávce Ford. Policisté věděli, že přesně taková dodávka byla spatřena při únosu Fiony Harveyové a rozhodli se dvojici okamžitě zatknout. Bohužel, Van Rooyen měl jiné plány. Když viděl, že se k dodávce blíží policie, vytáhl pistoli a nejprve zastřelil Haarhoffovou a pak obrátil zbraň proti sobě. Oba byli na místě mrtví.

Policie následně převrátila celý dům naruby ve snaze nalézt stopy po pohřešovaných dívkách. Pod kobercem v garáži byl nalezen lístek s adresou a telefonním číslem unesené Odette Boucherové. O kus dál byl nalezen její školní odznak a její žlutá taška. Na dalším lístku byla nalezena adresa Anne-Mari Wapenaarové. V domě byly nalezeny i její klíče od domu, stejně jako obálky a dopisní papír. Ty byly totožné s těmi, které byly použity při psaní dopisu její matce. Policie ve snaze najít těla pohřešovaných dívek doslova celý dům zbourala, ale bez úspěchu. Na zahradě domu byly sice nalezeny kosti, ale ty nebyly lidské.

V červnu 1990 byl v knihovně ve městě Midrand nalezen vzkaz psaný evidentně dětským rukopisem. Stálo v něm: "Jsem Anne-Mari. Moje kamarádka a já jsme s našimi únosci v (následovala adresa, kterou policie nezveřejnila). Kamarádka zkusila zavolat telefonem pomoc, ale nepovedlo se jí to." Jeden ze zaměstnanců knihovny uvedl, že těsně před nálezem vzkazu viděl v knihovně asi 12letou černovlasou dívku, která byla na první pohled velmi vystrašená. Podle názoru policejního grafologa písmo ze vzkazu jasně odpovídalo rukopisu Anne-Mari Wapenaarové. Policie okamžitě vyrazila na adresu uvedenou ve vzkazu, ale nenalezla nic, co by objasnilo osud Anne-Mari Wapenaarové a Odette Boucherové. Jde ale o jediný důkaz, že obě dívky byly možná naživu ještě po smrti Van Rooyena a Haarhoffové. To policii přivedlo k myšlence, kterou se zabývala již několikrát předtím: že Van Rooyen mohl být členem organizované skupiny pedofilů. O tom však neexistují jakékoliv důkazy.

Všeobecně se má za to, že všechny dívky unesla Haarhoffová a poslušně je přivezla Van Rooyenovi do jeho domu. Co se pak s dívkami stalo, je dodnes nejasné, protože i přes značnou policejní snahu se stále nepodařilo najít tělo ani jedné z dívek. A na závěr si dovolím poznámku. Zdá se, že dva Van Rooyenovi synové se evidentně vydali ve stopách svého otce. Alespoň co se týče jejich kriminálních záznamů. Flippie Van Rooyen byl dokonce odsouzen k trestu smrti za vraždu 15leté dívky ze Zimbabwe. Trest mu byl nakonec snížen na doživotí a v roce 2008 byl podmínečně propuštěn. Gerhard Van Rooyen byl pro změnu odsouzen na 15 let za krádeže a podvody.

 

Zdroje: wikipedia.org, iol.co.za

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 6
Celkem: 1057239
Měsíc: 12642
Den: 338