"Oni Sanba"

(Japonsko)

Narodila se v roce 1897 ve městě Kunitomi v prefektuře Mijazaki a vystudovala lékařskou univerzitu v Tokiu. Jejím manželem se stal Takeshi Ishikawa, manželství však zůstalo bezdětné. Pracovala v porodnici v Kotobuki jako porodní asistentka a postupně se vypracovala až na pozici ředitelky celé nemocnice.

Psala se zrovna 40. léta 20. století a porodní oddělení bylo plné nechtěných dětí nebo dětí, jejichž rodiče měli značné finanční problémy. Ishikawaová se rozhodla tento problém řešit po svém. Záměrně tyto novorozence "odstřihla" od jakékoliv lékařské péče a nechávala je pomalu umírat. Některé z nich zavraždila vlastníma rukama. Mnoho z lékařů a zdravotních sester kvůli tomu dalo výpověď. Vše došlo až tak daleko, že si Ishikawaová a její manžel od rodičů zavražděných dětí nechávali za tyto vraždy vyplácet nemalé částky, což obhajovali tím, že je to pořád levnější, než kolik by stála péče o dítě. Na vraždách se podílel i doktor Shiro Nakayama, který pomáhal falšovat úmrtní listy novorozenců. Děsivé je, že se Ishikawaová s ničím netajila a celá nemocnice věděla o její "speciální péči" o některé novorozence. Nikdo nikdy nic neudělal...

Největší problém byl patrně v tehdejším japonském zákonu, který vraždu dítěte vnímal pouze jako ublížení na těle s následkem smrti, za což samozřejmě hrozil jen minimální trest. Navíc podle japonských tradic mají malé děti jen minimální práva.

Vražedné běsnění Ishikawaové tak bylo nakonec odhaleno pouhou náhodou, když 12. ledna 1948 dva policisté našli poblíž nemocnice těla pěti novorozenců. Pitva prokázala, že ani jedno z dětí rozhodně nezemřelo z přirozených příčin. Stačilo, aby policie položila pár otázek nemocničnímu personálu a bylo jasné, kdo je za smrt dětí zodpovědný. Ishikawaová a její manžel byli zatčeni 15. ledna 1948. Ishikawaová se svými činy nijak netajila ani před policií, ale odmítala jakoukoliv zodpovědnost a veškerou vinu svalovala na rodiče dětí, kteří se o ně nemohli postarat. Děsivé je to, že si tímto tvrzením naklonila veřejnost...

Policie mezitím pokračovala v pátrání po dalších tělech. V márnici pohřebního ústavu bylo nalezeno 40 těl malých dětí, dalších 30 mrtvých novorozenců bylo nalezeno v místním chrámu. Nikdy se nepodařilo zjistit, jaký byl skutečný počet obětí. Nejrealističtější odhad hovoří o 103 mrtvých dětech. Počet obětí se však mohl vyšplhat až k hrůzostrašnému číslu 169...

Soud její činy ohodnotil jako pouhé zabití z nedbalosti a odsoudil Miyuki Ishikawaovou k 8 letům ve vězení. Její manžel a doktor Nakayama byli odsouzeni na 4 roky. Manželé se proti rozsudku odvolali a v roce 1952 jim odvolací soud vyhověl. Ishikawaové byl rozsudek snížen na 4 roky a jejímu manželovi na pouhé 2 roky... Po skončení tohoto směšného trestu byla Ishikawaová propuštěna. Její další osud je neznámý. Právě kvůli tomuto případu se v Japonsku začalo uvažovat o zlegalizování interrupcí pro rodičky z chudších poměrů. Zákon byl nakonec schválen již 24. června 1949.

Zdroje: wikipedia.org, absolutecrime.com