Díl druhý - Říše Světla

Na Zemi kolem roku 5000 před n.l. postupně vyrostla duchovní centra odkud se do tehdejších národů i civilizací šířila vzdělanost i kultura.

Babylon, Minojská říše, Starověký Egypt, ale hlavním centrem všeho  byla Atlantis, ležící na místě kde dnes zůstavají již pouze osamocené ostrovy. Azory, Madeira či Kanárské souostroví.

Stvořitelé na Atlantis povolali učitele ze Siria, Lemurie i Plejád, spolu s civilizací Hyperborejců.

Na svou roli se Hyperborejci připravovali dlouho a pečlivě.. jejich rodná planeta se nachází v systému Polaris, hvězd, které odedávna nazýváme Polárka a je pro nás symbolem severu. To také stojí za pověstí, že říše Hyperborejců je tam kde sídlí severní vítr, neboli Bóra.

Na zemi inkarnovalo se svolením Stvořitelů i mnoho Orionských duší, prozatím však nevíme mnoho o tom, co vše bylo vyšším cílem tohoto kroku (viz 1.díl) . Pro mnohé duše jistě nová šance k nápravě, pro další však jen další možnost k šíření temné Hadí magie vesmírem.

Hyperborejci učili lidi i v duchovní oblasti. S pomocí Stvořitelů vytvořili Mysteria Gemini, vycházející z učení daleké Lemurie. Mysteria Gemini, měla lidi postupně přivést na stezku Osvícení.

Atlantis byla megapole tehdejší Země, v době největšího rozvoje v ní žilo na 800 tisíc obyvatel, z nichž takřka polovina byli lidé z jiných světů. Bylo to město plné zeleně, jezer a vodních kanálů. Každá civilizace sem přinesla něco svého, co zamýšlela zanechat lidem. Lemurie své propojení s říší krystalů, Sirius svět pyramid. Nade všemi však stáli Hyperborejci. Pokud však chceme znát  jejich skutečné jméno, jde o národ jménem Kanai.

V prvé řadě si však lidé museli zpracovat to co nesli v sobě, svou svobodnou vůli a z toho jdoucí odpovědnost. Každý člověk si nese svou své Světlo i svou Temnotu, jedna bez druhé být nemůže, ale žádná nemůže také dominovat, neboť jen vzájemná harmonie je Cesta. Je ovšem třeba vnímat Temnotu jako realitu, která pouze dočasně ztratila své Světlo a právě ona cesta od Temnoty do Světla, je zdrojem vývoje a cesty vpřed, tím co dává vše do pohybu. Tam, kde bylo velké Světlo, byla i hluboká Temnota, neboť rovnováha je základ všeho.

To že zpočátku se lidé nechají unést mnohem lákavější stezkou Temnoty, stvořitelé očekávali, ale věřili lidem, že dříve nebo později pochopí a vrátí se na cestu, kterou jim vytvořili. Lidé museli poznat svůj pád, aby si dokázali vážit svého vzestupu. S pádem do Temnoty se začaly šířit Hadí energie, které v sobě přinesly některé Orionské duše. Zasáhly nakonec i učení Gemini.

A nakonec Atlantis ovládly takřka zcela. Nebylo již čisté mysterium Gemini, ale velmi temný řád, který se dodnes nazývá Mágové Bílého kruhu. A s ním je spojeno to nejtemnější, co lidskými dějinami prošlo.

Učitelé, kteří provázeli lidstvo prvotní Atlantis, z atlantské pevniny odcházejí. Zaseli semínka, které musí teprve vyklíčit, ..vyklíčit až bude ten správný čas. Oni sami sice v tuhle chvíli odcházejí, ale ví, že přijde opět čas jejich návratu, neboť jejich poslání ještě neskončilo.

Cesta Učitelů je dodnes patrná, především díky jejím zastavením. Je to cesta trvající stovky let, která vytváří tam, kam Temné hadí energie doposud nedorazily, další a další zárodky vzdělanosti a pokroku, často až nyní „znovu“ nalezené a přijaté.

To oni stojí za zrodem Toltécké kultury a toho co nám dodnes přináší ( Pět dohod), prvních center Budhismu či znalostí východní medicíny, ale i tak prostých věcí jako desítková soustava, matematika, znalosti astronomie či zeměpisu. Jejich cesta míří postupně s mnoha oklikami (Velikonoční ostrovy, Peru) až k hvězdným portálům na ostrově Digue v dnešním Indickém oceánu. A délka cesty a ani okliky skutečně nebyly bezdůvodné. Jen a jen z vůle Stvořitelů vytvářeli ony ostrůvky vzdělání i duchovních znalostí, které měly v čas potřeby zkrátit dobu Temna, která nutně musela nastat po pádu Atlantis, nová Atlantida již  nebyla centrem Světla a harmonie, ale novou říší zla, zachvacující celý tehdejší známý svět od Atlantiku až po Babylon.

Skončil Věk Laskavých Bohů.. a nastoupil Temný věk Orionu