Zámek Přerov

Přerovský zámek je renesanční čtyřkřídlý objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu. Věž, která je dominantou zámku i města, byla v roce 1997 po 225 letech dostavěna a zastřešena. 

Na Horním městě bylo doloženo již ranně středověké opevnění (S a SV hrana kopce), které je datováno obdobím 10.-11.st.

Roku1046 se hrad Přerov   objevuje ve spojení s poplatkem staroboleslavské kapitule doloženým listinou (tato listina je ovšem středověkým falzem, kam byla zmínka vsunuta doddatečně)

1141- první bezpečná zmínka je v listině biskupa Zdíka, kdy byl Přerov centrem hradského obvodu s arcijáhenským (velkofarním) kostelem.

Roku 1253 bylo podhradí silně poničeno vpádem kočovných Kumánů. kteří táhli k Olomouci. Hrad však jejich vpádu odolal.- hrad zřejmě odolal.

1276 - přerovský hrad chránil významný most přes Bečvu, který nahradil dřívější brod

1351 - hrad jmenovám mezi markraběcími hrady

1412 - zastavil král Václav IV. hrad Milotovi z Tvorkova, který však tíhl k myšlenkám Husovým

1421 - král Zikmund následně přinutil Milotu zástavu vrátit a usadil na hradě Mikuláše Perényiho

1427 - hrad pobořen husity; zmocnil se jej Jan Tovačovský z Cimburka

1469 - hrad navrácen králi, jenž ho postoupil svému oblíbenci Albrechtovi Kostkovi z Postupic

1487 - Přerov, figurující na listinách jako hrad zpustošený, získal Vilém II. z Perštejna, který jej úplně obnovil a také opevnil Horní město . 

 Roku 1475 získal panství Vilém z Pernštejna, který nechal gotický  hrad renesančně upravit. V polovině 16. století za panování Vratislava Nádherného došlo k přestavbě hradu na trojkřídlý renesanční zámek, Vratislav z Pernštejna sám však zemřel před dokončením stavby.

Na přelomu 16./17. století se Přerov dostal do držby Karla staršího ze Žerotína, za něhož vyvrcholila přestavba hradu na renesanční záme a bylo zřejmě vystavěno druhé patro a zvýšena věž.

Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku provedli až v první polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém, ti byli posledními soukromými majiteli zámku. Ten vlastnili až do roku 1918.

Již na konci 19. století přestal zámek sloužit k účelu bydlení. Po vzniku Československa převzalo zámek město Přerov, které se rozhodlo přizpůsobit interiéry zámku pro muzejní expozice a depozitáře. Muzeum Komenského bylo do prostor zámku přestěhováno na počátku třicátých let 20. století, kterých dodnes využívá pro muzejní účely  a je celoročně přístupný.

zdroje:

https://www.strednimorava-tourism.cz/cil/zamek-prerov/

https://www.hrady.cz/index.php?OID=2349&PARAM=11&tid=3258&pos=800

Zajímavosti

Město Přerov, kde se nachází již výše zmíněný zámek  leží v srdci Moravy  a rozkládá se na obou březích řeky Bečvy.   Jeho historie sahá až do pravěku – konkrétně starší doby kamenné, což dokládají světově známé archeologické nálezy v Přerově-Předmostí. Mamutí kosti se zde nalézaly od pradávna. Jednou ze sedmi  nalezených sošek je  ženských postav, je i tato, která je vyrobena z mamutích kostí.

V 16. století se o kostech obrů zmiňuje ve své Gramatice Jan Blahoslav, biskup Jednoty bratrské, púedagog, reformátor a přerovský rodák, překladatel Nového zákona a  autor České gramatiky.

 zdroj: https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/