Oficiální název: Ukrajina (ukrajinsky Україна)
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603 700 km2 (po Rusku druhý největší stát Evropy, pouze o něco menší je rozloha metropolitní Francie – 550 tisíc km²).
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Administrativní členění: Ukrajina se oficiálně dělí na 27 správních celků, z toho je jedna autonomní republika (Krym), 24 oblastí a dvě města se zvláštním právním statutem (Kyjev a Sevastopol). Krym a Sevastopol jsou však de facto ovládané Ruskem.
Podnebí: Téměř celá Ukrajina leží v mírném klimatickém pásu, kde převládá kontinentální podnebí, což znamená studené zimy a horká léta. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 °C na severu a 12 °C na jihu země. Nejvíce srážek spadne na severozápadě Ukrajiny, jejich množství pak citelně klesá směrem k jihovýchodu. Maximální srážky se obvykle vyskytují v červnu a červenci.
Nejvyšší hora: Hoverla (2 061 m)
Nejnižší bod: Černé moře (0 m)
Jazyk
Jediným oficiálním jazykem země je ukrajinština, východoslovanský jazyk z rodiny indoevropských jazyků, kterým zde mluví 67 % populace. Ruští rodilí mluvčí jsou na Ukrajině zastoupeni asi z 30 %. To znamená, že část etnických Ukrajinců hovoří v první řadě rusky. Mnoho obyvatel používá střídavě oba jazyky. Ukrajinština jednoznačně převládá na západní a střední Ukrajině, ruština dominuje na východě, zejména v Luhanské a Doněcké oblasti.
Rozdíl mezi ruštinou a ukrajinštinou se dá přirovnat k rozdílu španělštinou a portugalštinou, možná i mezi češtinou a slovenštinou. Ukrajinci rozumí Rusům lépe než Rusové Ukrajincům. Mnoho lidí, především na severovýchodě země, používá suržyk, což je směs ruštiny a ukrajinštiny s převahou ukrajinské gramatiky a výslovnosti, ale ruské slovní zásoby.
Města
Kyjev (2,9 milionu), Charkov (1,5 milionu), Oděsa (1 milion), Dněpropetrovsk (1 milion), Doněck (918 tisíc), Záporoží (Záporižžja, 745 tisíc), Lvov (727 tisíc), Krivoj Rog (Kryvyj Rih, 630 tisíc), Mikolajiv (486 tisíc).
Vlajka
Tvoří ji dva vodorovné pruhy, horní je modrý a dolní žlutý. Obě barvy se používaly už před příchodem křesťanství jako symbol Kyjevské Rusi. Modrá a žlutá barva znamenaly nebe, hory, potoky a zlatá pole. Po příchodu křesťanství byly obě barvy zakomponovány do církevní symboliky. Po násilném vpádu Tatarů se přestaly používat. Novou vlajku schválil ukrajinský parlament jako státní symbol v roce 1992, rok po získání nezávislosti.
