Má maličkost se narodila v krásné Hané malované v Zábřehu na Moravě léta páně 27.12.1966 a v Lošticích okr Šumperk mě přivítali jako právoplatného občánka, kde jsme s rodiči bydleli u babičky a dědečka. Mou o rok mladší  sestru jsem už přivítala v Litovli, kam jsme se přestěhovali a tatínek dostal byt pro nás všechny 3+1 od Papcelu, kde pracoval jako zámečník. Byl moc šikovný a opravoval i po práci jiným spotřebiče atd. ,byl humorem naladěn a ráda jsem se po letech potkala i s jeho úžasným kamarádem panem H., který mi napsal dopis do emailu, snad ho zde mohu zveřejnit a tak očistit tatínkovo jméno od některých pomluv.

Dobrý den paní Veselá,

Trochu více se vyjádřím k některým detailům, které by jste asi chtěla vědět, tak tedy…

Váš otec Svata Kuba byl prima chlap, vždy v dobré náladě  a vše řešil s úsměvem. Je ho velká škoda, že se tak brzy ztratil !Fotky jsem prohlížel , ale nemám s ním vůbec žádnou fotografii, kde bychom byli ve společném posezení! On pracoval 

v Papcelu , tam jsem nikdy nepracoval, takže jsem s ním nebyl v každodenním kontaktu!

Kamarádil jsem s Ladou Krylem , který byl s vaším otcem denně v kontaktu, protože pracovali společně na jednom úseku , byla to myslím výstupní kontrola vývoje! Tam Váš otec patřil mezi špičkové pracovníky , na práci byl velký pedant, to se o něm všeobecně vědělo! Jeho hobby byla elektronika, v tom také jako amatér velmi vynikal, opravoval lidem rádia, televize a různé jiné malé elektrické spotřebiče!

Je ho velká škoda, že se nedožil vysokého věku, předtím byl ale velmi silný kuřák, což mu poškodilo srdce a to byla zřejmě i jeho příčina pozdějšího úmrtí!

Asi nějakou fotografii se Svatou měl určitě Lada Kryl, který byl vášnivým fotografem, pořizoval snímky i běžně ve fabrice v kolektivu svých spolupracovníků! Jenže ani Lada Kryl již nežije, zemřel v roce 2003, což je již poměrně dlouho a v posledních letech i jeho manželka, takže už není možnost nějakou jeho fotografii dohledat! Lada měl hodně fotografií a velkých zvětšenin které nakonec po jeho smrti jeho kluci vyhodili , vše šlo do kontejneru , což byla velká škoda , bylo to jeho velké bohatství , které dokumentoval vše kolem sebe !!

Rád bych vám víc pomohl, ale nevím jak ? Spolu s Ladou jsme za ním ještě jezdili do Pasek, kde bydlel s tou Blankou, která na mě velký dojem neudělala, ale nechci ji ubližovat ! Z počátku se jevila , jako dobrá ženská , ale těsně před jeho smrtí dělala různé naschvály, což jsme si s Ladou nedokázali vysvětlit, po jeho smrti jsme ji potkali na procházce u Pasek a vůbec nechtěla s námi komunikovat a sdělila, abychom ji neobtěžovali, což nás oba naštvalo, nic jsme po ní nechtěli, jen jsme se jí ptali, jak se jí žije atd. , dali jsme jí najevo, že s ní velmi cítím nad ztrátou Svatu!

              A dál už o ní nevím nic, byla mě zcela lhostejná! Tolik z mých vzpomínek !

               Mějte se moc hezky , zdraví vás J.H. / 29.11.2017

Tímto dopisem mi pan H. potvrdil i chování dotyčné, když jsem u nich chvilku bydlela a ona si na mě vymýšlela různé lži, aby se mě zbavila, protože na mě a tatínka žárlila, což je strašná vlastnost a navíc žárlit na dítě je dost nevhodná pitomost. Musela jsem jít k tatínkova bratra do Luké, kde jsem měla jeden malinký pokojíček a jezdila do práce ráno ve 4h vstávala, abych stihla spoj do Litovle do Selika.

Tam jsem potkala mnoho dalších přátel a legrace J občas i ovocné bowle na šatně, někdy směr Záložna a Bílí Koníček atd.

Taky jeden románek s jedním ženáčem, kterého jsem litovala, že se špatně chovala jho žena, však po pár měsících jsem vztah ukončila, dověděla jsem se některé skutečnosti a v očích veřejnosti jsem působila dost nevhodně …Taky v Luké jsem se dověděla, že musím od strýce, jelikož se bude ženit a zřizovat novou kuchyň právě v místnosti, kterou jsem obývala. Takže zpět k máme, která pro mě přijela trabantem a divným výrazem v obličeji, bylo mi jako by mě všichni dávali facky z každé strany aniž bych se chtěla litovat. Hlavu vzhůru Kokino jsem si vždy říkávala po takových situacích a v mozku se mi zapínala luxusní muzika, kterou miluju mj dodnes.

S kamarádkou Radkou jsem někdy jela na diskotéku do Uničova, která byla v hotelu, no a když jsme jezdily na zábavy, sedly jsme si taky do jedné restaurace U Jiříka v Uničově, U Orla a na Střelnici…, kde jsem se seznámila s Bujónem, mým manželem, který mě vysvobodil od mámy a žili jsme na ubytovně Selika. Jenže po nějakém čase začal chodit s mou kamarádkou, taky mi zapřel pár svých skutečností a že jsme neměli děti,  máma mi donesla v novinách inzerát, že hledají ve Špindlu servírku na zaučení i s ubytováním. Dala mi zelený kufr, pár dalších věcí jsem si sbalila do tašky a jela do světa. Tam za mnou tenkrát přijeli i policajti v civilu ohledně rozvodu s Bujónem, který mi psal a psal i mé kamarádce, s kterou se se smířila a věděli jsme , že nás obě využívá . Jako manželka jsem mu vyhovovala, bohužel mě honě zklamal a vím, že i u Modré Hvězdy na něj policajti volali, pane Bujáčku stůjte ve jménu zákona“ …nevím, co se dělo, já měla svůj svět ve Špindlu a parádní pokoj s kamarádkou z Ústí na Labem, taky servírkou, já pak pokojskou dělala a tak se vše střídalo, co bylo třeba. Ve Špinlu jsem se rozvedla s Bujónem a pokračovala cestou do Hotelu Alessandrie, kde jsem potkávala s další kamarádkou spoustu hudební energie a kapel, mj i Ríšu Tesaříka s kapelou, Vládu Mišíka o nás vzal s Kláskem a bubeníkem na koncert do Nového Města nad Metují , seděli jsme mezi zvukaři a v zákulisí si užívali srandu i s tím pivkem a zelenou nalitou od úžasného člověka, který mj nazpíval „ Láka je jako večernice…znáte ji určitě všichni… J

Taky jsem se ve výtahu potkala s Václavem Neckářem , když jel z koncertu a v náručí krásnou bohatou kytku, za kterou ho bylo sotva vidět, ale užasná pohoda a že byl šťastný s té veškeré radosti a pohody, tak to má být, když jde každý na kutě J

Do Hradce tenkrát za mnou přijela máma s mladší sestrou, že byly u známého v České Skalici atd. J tak jsme se fotily a provedla jsem je hotelem, ve městě jsme si daly zmrzlinu a úžasnou pohodu užily společně J Sestřičce  jsem pak věnovala mé první rifle, na které jsem si v „áčku“ vydělala J stály té doby 600kč, což  bylo dost, ale rockeři musí mít rifle, jinak to ani nejde J a já měla další od kamarádek, které přijížděly nově pracovat do hotelu a taky jsem zde měla jednu z Jablonce na Nisou Jáju, s kterou jsem se viděla po 30ti letech a báječnou radost , na kterou se opět těším i když respektuji její soukromí , jako vdané maminky J

Po Hradci a další práci v ZVÚ jsem šla zpět k mámě a že jsem tam nemohla být dlouho, našla jsem si přes poptávkovou inzerci , který kdysi sídlila v Prostějově vedle muzea pronájem v domečku jednoho dědečka, kde bydleli už dvě holčiny. Tak mě vzaly mezi sebe a já začala v Prostějově pracovat jako prodavačka potraviny Brno. Další lásky atd. přeskočím, bylo fajn i slzy…ráda však vzpomínám na tu náruč a pokřik do obchodu jednoho Martina J „Kokšo, nesu Ti Vánoce a vždy mě vzal do náruče a zatočil se mnou i na chodníku ulice, bylo nám fuk, že se někdo kouká, což v dnešní době je jako trestný čin, lidi zapomněli na to krásno a pohodu, na radost ze života jako takovou. Je fajn ji znovu umocňovat a být sám svůj.

Třikrát jsem narazila na podobný charakter mužů a odnesli to bohužel i děti, což je mi moc líto a za všechno se omlouvám. Taky mám své chyby a své Děti Miluju velmi, jelikož těžko mohou za své otce.

„ Jakmile Ti někdo říká TÁTO, vzdát to, přestává být jednou z možností… násilníky, tyrany, automaty…už ani náhodou!!!

Mám báječné všechny děti a je mi líto, že mj i má máma na mě kdy žárlila, že mám přátelský vztah s dětma, který si musí vytvořit každý sám, tak jako vnitřní pohodu, radost…těžko se dá koupit či nadiktovat…

Maminka jinak pracovala jako prodavačka a později jako mzdová účetní Lesy ČR. Vdávala se na kouzelném Bouzově.

Občas donesla z práce z honu zvířátka a mě pak na balkon posílala s kýblem či hadrou apod. asi trénovala mou odolnost proti strachu…v mých 3letech to bylo dost kruté. Rodiče se i v této době rozváděli a já v mateřské školce přestávala jíst zvířátka na talíři as kamarády schovávala do kapsičky u zástěrky. To vím z vyprávění maminky, když prý vytahovala při praní různé zbytky této stravy. Do mateřské školky jsem chodila mj i se Šárkou Směšnou / Sárou Saudkovou / naše vchody paneláku na ul .Gemerská spolu sousedili… J

Byla to kouzelná doba her a radostí, kdy „čáp ztratil čepičku“…prosily jsme rodiče ještě chvilku , chytali jsme chrousty a já je pak večer dávala sestře pod peřinu Jatd, jistě taky znáte kulišárny…co jste stejný či blízký i  jiný ročník, vzpomínám si i na studený nočník J Kéž i dnešní děti mají víc takových her venku v bezpečném prostředí…

Když jsem byla v první třídě , maminka se vdávala a dovedla nám nového tatínka Svatopluka Čecha z Liberecka. Po čase se narodila nejmladší sestra a tatínek po krásných letech umřel L Když jsem byla v páté třídě ZŠ. Byl to šok, pohřebák v noci před domem , máma brečela a lítala po bytě, v postýlce na mě a sestru natahovala ruce dvouletá S. Čas plynul a my rostly a máme pomáhaly rády i mandl na sídlišti J

Časně ráno jsem vstávala a vozila sestřičku do jeslí přes celou Litovel k papírnám kolem gymplu Jana Opletala. Kačky na rybníku mě občas svými zvuky postrašily, ale vše jsem hravě zvládla. Tatínek, než umřel mi říkal Kokino, protože jsem před obědem pojídala sladkosti a vůbec ráda mlsala. Byla jsem ráda v jeho přítomnosti i když jsme občas jeli o Luké s biologickým tatínkem k babičce a dědečkovi. Tam se pekly volky , jezdili jsme do lesa a že dědeček byl starosta Luké okres Olomouc, měl i holičství, ráda jsem s ním trávila čas, když se staříci z vesnice přišli nechat oholit, ostříhat…Jednou mě prý ostříhal na bubika a já odmítala chodit do školky...Taky jsem s ním jezdila na motorce. Babička s tetou a rodinou dělali v kravíně a asi jsem tam byla jen jednou. A když jednou honily na dvoře prasátko, jsem brečela a měla co dělat abych vylezla na plot s vyděšenýma očima a z úzkostí v duši za to nevinné stvořeníčko. Bylo mi prasátka strašně líto…I u babičky v Lošticích dnes vím, proč jsme museli ze dvora pryč a proč ty všechny kýble kolem…Hodně mě tyhle situace nasměrovaly do veganství, aniž bych o něm cokoli věděla, ale mé vnímání srdce i duše mi stále napovídali…A otázky, kdo jsem, co tu dělám, proč mám takové jméno a pod. Tak se asi ptají všechny děti, když rostou a mají větší práh emocí, empatie a pod. , víc než okolí…připadala jsem si jak z jiného světa…hodně mi však vadilo to příkoří nevinných bytostí a v sobě nosila křivdu, hledala cestu ven…V létě jsem jezdila na tábory, ozdravovny, abych prý přibrala. Za 15 bavorských koblihů , které jsem zbaštila, jak malinu J mňám…J jsme dostali jako oddíl na stůl vlaječku, které jsem pak pro jiné vyšívala s radostí J Mimochodem mám asi dobré spalování, jen po dětech jsem byla silnější , ale ať nepředbíhám událostem , získala jsem různá ocenění z Petříkova z lyžáku, plavání, výtvarky v Litovli u báječné Jany Strykové, dívčího klubu, táborů…Na malé Morávce jsem pak dělala instruktorské zkoušky, které mě bavili až na politiku a to mi znemožnilo jezdit na různé tábory trávit s dětmi tu fajn pohodu / o politice vedla máma s dědou dost debaty…

 Baví mě práce s dětma, které jsou upřímnější, než dospěláci … Ve svých devatenácti letech jsem byla po Seliku v Litovli jako servírka na zaučení v Špindlerově Mlýně, což mi našla inzert máma a tam jsem i měla svůj pokoj s jinýma kamarádkama.

Tam jsem obdržela i návštěvu VB, i když tenkrát v civilu přijeli, že jsem se rozváděla s Bujónem, který byl toho času ve výkonu trestu, ve Vinařicích u Kladna, byli jsme bez dětí a vše proběhlo klidným způsobem, to mi ještě Luboš psal, že jako manželka mu vyhovuji a že to co udělal ON, kdybych udělala já, byl by konec … který jsem učinila pro svůj klid a další radost v životě…Ve Špindlu jsme postavili a otevřeli zotavovnu té doby ROH Pochodeň, dnes hotel Klarion, tenkrát přijela i ČTK z Prahy a fotili nás , mě s kamarádkama v sauně, sprchách, dětském koutku J a tam se potkala s kamarády, s kterýma jsme si říkali ségro,brácho…mj i otec nejmladší dcerky, o čemž jsem ještě nevěděla…byli jsme všichni fajn kamarádi a nezkazili žádnou radost, večerní šantány byli naše, Bernardýn, Špindlerovka, Pětiletka, Budvarka, Labužník atd…do Vrchlabí se jezdilo do denního baru Hubertus na vinný střik J Nedávno jsme navštívili Vrchlabí a místo baru se tam rýsuje obchůdek s bylinkami atd. Líto, že babička s dědečkem už nežijí od nejmladší dcerky a od synátorka jeho otec je bez zájmu i jeho maminky mgr,bohužel dědeček, který nás měl všechny rád se utopil na dovolené před lety L Byl major letectva a učil v Přerově autoškolu. Byt v Přerově prodli a přestěhovali se do jedné blízké přerovské vesnice, kde mají baráček.

Co dál…

Z rozvodu našich v Luké se nějak návštěvy omezily a víc v Lošticích umocnily, kde jsme chodili i pěšo na krásný Bouzov atd. Na Líšničku chodili s babičkou máchat prádlo, které pak na trávě sušila a na zahradě nás učila spoustu práce. Taky trhat rybíz, který jsme pak šli dát do výkupny ovoce a za něj penízky, bylo hned na Eskimo či Ledňáček J Dobře nás babička vedla + výlety a spoustu radostí i když jsem občas zahlídla hádku s dědou a věděla, že je v duši smutná, nikdy to na sobě nenechala znát, ale já ji milovala a souznila vše s babičkou srdíčkem, v kuchyni s ní tančila u vaření „Až rozkvetou lípy“ od Jarmily Veselé…Babička chodila pomáhat starým lidem a brávala mě s sebou, měla jsem ráda tuhle dobu, kdy lidi měli k sobě blíž i s těmi kočičkami, které nikdo nevyhazoval od stolu, ale hladil v tom všem skromném příbytku.

Babička – Jozefa Bubeníková se narodila v Prostějově, jako mé báječné děti J , pracovala v tvarůžkárně v Lošticích a víme, že je omyl, aby se posuzovali jako olomoucké syrečky. Jsou Loštické♥

Babička věděla využít i pytlik od mléka a z proužků, které jsem ji pomáhala stříhat, nám háčkovala kabelky pro parádu J Večer u spaní nám prstem na obličej malovala říkanku :“ šla babička do městečka , koupila tam dvě vajíčka, jeden rohlíček, jedny hrabička, svázala to do uzlička, byla z toho hlavička. /vajíčka – to byly kroužky prstem kolem očí ,jeden rohlíček – to byl nos, jedny hrabička byla podélně pusa  a kolem hlavy vedla prst*

Dělávala jsem to i svým úžasným dětem a i teď mi jdou slzy do oč, jak byla krásná duše babičky a smutno, jak ráda bych měla ve svých její dlaně a přítomnost…

Važte si svých babiček, dala bych za ni všechno zlato světa, aby tady byla s námy i jiní..

U babičky jsem trávila hodně čau i když máma jezdívala do Jugošky, já nikdy.. ale k babičce J Vždy jsem byla bez žárlivosti k sestrám, bylo mi docela fuk, těšila jsem se na babičku J Mám na babičku ty nejkrásnější vzpomínky její Lidskosti, Člověčenství, jako Božena Němcová na svou babičku.

Jedna z mnohých vzpomínkových krásností : v létě přijely tety do Loštic a bratranci, sestřenice, babička vyvářela a pak nám na tamní koupaliště dovezla na kole talíře- plecháče“, příbory, doprostřed dek dala velkou mísu bramborového salátu a hrnec s řízky, květákem, cuketou, zákusek – fraple se šodó…byla to ohromná dobrota a ochota lásky a starostlivosti o jiné, než o sebe…Byla jsem vykulená, jak na nás všichni kolem koukají a hřálo mě to u srdíčka, že mám tak báječnou babičku* Děkuji milá babičko tam za duhový most…mé srdíčko, lásko…

Vše je na nás, si tuhle dobu aspoň na chvilku vrátit i s našimi dětmi, což se snažím. Výlety s dětma atd. i po akci litovelského otvíráku, když jsem zakrývala u stromu svého syna mi jeho kamarádi řekli“ taky bych chtěl takovou maminu Kokinu, co by mě po zábavě zakryla a pohladila… J Na naše děti číhají všude nástrahy, víme, že každý si musí cesty své projít…taky jim dávat sílu k odolnostem všeho druhu…

I přesto, že jsem měla smůlu na mé partnery a tatínky svých dětí, naučila mě babička mít v duši čistou lásku a držet děti pohromadě, což se těžko podařilo mé mámě, která na mě bohužel žárlí. Mám přátelský vztah s dětma a je nám spolu moc fajn. Jednu dobu mi máma zakazovala s tetou ze Zábřehu n.Mor. navštěvovat babičku. Odpustila jsem mamce všechna příkoří, která na mě páchala i na mých dětech. I ten pokřik „ tak si tu matku sežerte“, když odmítali s ní spát po obědě. Dost smutné a přejeme uzdravení duše...děda schovával před celou rodinou chleba a mě to pak dělala máma, zamykala špajzku, kuchyň...což bych těžko mohla dělat svým dětem. Spíš jsem ráda za veškerou hojnost, pomoc všem…

/ před mou nejstarší dcerkou schovávala i panenku chodičku po sestře, malé autíčko s pivečkama před synátorkem, po třetím rajčeti šupla celou krabičku na kredenc, kde dcerka těžko dosáhla…ptám se, kde se to v člověku bere…ani nevím, jak to nazvat…a bez urážky pojmenovat…vím, že máma byla jediná blond mezi svými sestrami a tak ji děda, její otec říkal, že je jak z kukaččina hnízda a to možná dost bolí, když otec nazve dítě tímto způsobem před rodinou…ponižující…kdo je šťastný, těžko tohle dělá…Jen šťastný člověk dokáže vidět jiné šťastné a to přeji opravdu všem, aby byla spokojenost všude..

Kdysi se mě jedna paní v Prostějově zeptala, zda jsem psycholog…utěšovala jsem ji ze ztráty muž a byla hezká vzájemná vazba a obejmutí, což mé mámě dělá problém a říct to slovo : Mám Tě - Vás ráda. My si to říkáme s dětma dodnes a i v dospělosti je to krásné slyšet, vědět, že se máme ke komu vracet, kdo má lásku v srdci bez ledu…

Když babička umřela / měl můj synátorek dva roky a dcerka pět/a loučila se se mnou telefonicky ze šumperské nemocnice  L moc to bolelo…Jindřiško modli se a dobře vychovej děti „ byla poslední babiččina slova…

V té době mého velkého smutku byl článek v tisku s Královnou Alžbětkou a že má narozeniny, kdo chce, může Jí popřát. Uháčkovala jsem dečku a s přáním poslala do Británie v roce 1996. Přišla mi krásná odezva a moc to pro mě znamená dodnes, Královna mi pomohla ve smutku při ztrátě milované babičky a krásná zpětná vazba Královny – Děkuji se stálou Úctou.

Královně Alžbětce jsem během výchovy svých dětí poslala vícekrát krásných výtvorů svou láskou upletenou, uháčkovanou + dopisy, fotky nás všech J Bez zjištností, jen info pro závistivce…jak kdysi řekl Mistr Karel Svoboda – „ úspěch se v ČR těžko odpouští“…kéž je víc štěstí přáno všem - závist  = rodná sestra nenávisti, která působí bolest a zmatky, je třeba víc Radostí Života všem.

Děti jsem vychovala dle svých možností i s pomocí hodných lidiček, za což jsem nesmírně vděčná, ale jmenovat ani náhodou…věřím, že to chápete… J Taky jsem udělala v životě pár chyb, jako každý…nikdo nejsme stoprocentní…

Během života k nám přišla zvířátka a byli jsme nuceni městský byt v Prostějově opustit. Dala jsem inzerát na FB do veganské skupiny, kde se mi ozvala jedna rodina a tak náš další život byl v Bílých Karpatech – Bystřice pod Lopeníkem, pak následovaly Luhačovivce, kde jsem prosila hraběnku Siereni…dál nás cesty zavedly do Lomnice nad Popelkou k otci nejmladší dcerky, ale ani tam nebylo možné trvale žít…Sice slíbil pomoc s bytem, ale evidentně ztratil zájem…ztratil ho na celých 16let , co je dcerka na světě , škoda, že si nechal utéct tolik let krásného života …Jinak jsme normální rodinka, nikoli kočovníci a těšíme se z přítomnosti tady a teď s vírou v krásné místo pro Život. Dál jsme byli ve Stružinci ve staré vile, ve Slané v jednom domě, u jedné kamarádky na zahradě v maringotce u koní Bystrá nad Jizerou , pak jsme po pár týdnech šli do garáže k jedné další hodné kamarádce. Další cesty do jednoho domečku, což mi kamarádka jednou zavolala, že má pro nás dobrou zprávu…tak naše další cesty do domečku, kde údajně dlouho nikdo nebydlel, jen jsme si museli uklidit binec, který zde byl…šli jsme do toho s vidinou klidu pro nás všechny…Je to krásné místo se zahradou , kde byly třímetrové kopřivy, plevel zapleten do větví stromů, ale s pozitivním myšlením a radostí života jsme se pustili i do těch míst sluníčko, i prádlo jsme vyprali a nasbírali do omelet černý rybíz, maliny, ostružiny atd…naši mazlíci se proběhli v radostech J krásné přírody…

                                                   S Úctou děkujeme za pomoc Strážným Andělům…

Zvířátka mi vyléčila i fobii dcerky W., a vůbec nás všechny …víc v dalších stránkách této knihy…

Mám ČID po nezdařilém epidurálu po císařském řezu v porodnici. O jedno dvojčátko jsem bohužel přišla díky syndromu odcházejícího dvojčete…a měsíc ležela v nemocnici na udržení aspoň jednoho miminka. Otec dcerky ani na dopis babičky z Vrchlabí nijak nereagoval L velmi si přál holčičku a pak mi sdělil, že nás těžko uživí…/ zedník / a abych se vrátila  na Moravu…Tak jsem učinila , protože se k mým dětem začal chovat dost nevhodně a i ke mně… Koukala jsem marně na ty dveře porodního oddělení v Prostějově po narození dcerunky W, moc mi chybělo rameno otce dítěte k vybrečení ztráty dvojčátka…pomohly mi mé báječné děti a hodní lidé, sestřičky v nemocnici i někteří lékaři. Děkuji moc všem s láskou a vděčností …moji milí i jiní…♫☼♥…

Bohužel ani jeden z otců mých dětí neprojevil dotatečný zájem a starostlivou lásku k dětem. Ani ke mně.  Není otec jako otec…i když nějaké pokusy byly, ale na popud jejich rodičů, kvůli lidem…nic sami od sebe…

Jsem ráda, když vidím jiné tatínky s kočárky a jak se hezky starají o své rodiny a ode mě Velký palec nahoru, WOW *

Tohle i jiné chválím ráda nahlas i na ulici i s tím úsměvem a přáním všeho krásného…kéž je starostlivých otců celý svět i Celosvětové Veganství, o které jsem poprosila i Královnu Alžbětku II., která může přetnout Gordický Uzel…Život je velká psychologie a přeji ze srdce všem jen krásnou pohodu… J www.soucitne.cz www.chytrasnidane.cz www.veganka.cz www.otevrioci.cz www.rawstrava.cz www.vegmania.cz www.bistRAWveg.cz www.vegazin.cz www.rawito.cz www.forkys.cz www.alverde.cz www.veganstore.cz www.nemleko.cz www.brawolife.cz www.veganswitbar.cz www.kozazustalacela.cz www.element.cz www.govinda.cz www.veganvila.cz  atd. … Děkuji za telefonát Ing.Standovi Petříčkovi, který s kamarády a svou báječnou rodinkou vytvořil krásnou www.bistRAW.veg.cz, kde jsme se i setkali v Liberci, v Plaze i s jeho dcerkou J Určitě stojí za návštěvu i ochutnávky pro domácí inspiraci.. Tak až budete na cestách a v Liberci, v Praze, v Hradci Králové atd., navštivte „zelenou vidličku“

Do LB jsem psala i na radnici prosbu o možný kontakt rodiny mého druhého tatínka, tak snad se někdo ozve, Svaťa – syn tatínka z minulého manželství byl učitel tělocviku a matematiky. Bohužel má maminka mi odmítá sdělit adresu L

Můj život a aktivity mě nasměrovaly do Veganství, snažím se sama uzdravit, zvládla jsem velké pokroky…i celou krabičku cigaret nadobro roztrhat a zahodit do koše před 15ti lety, žádný alkohol a drogy jako takové se mi obloukem vyhýbají dodnes, nikdy jsem je nepotřebovala k životu…a s láskou moc přeji i Vám všeho zvládnutí…pevnou vůli máte, taky to dáte, věřte si a mějte se rádi, jako já a jiní, co to taky zvládli…Mám se ráda a vím, kam jdu… J Pracuji tam, kde je radost pro mou duši, úsměv i Vám sluší, zdarma jest a hodně radostí působí… A děkuji i panu majiteli, který nám umožnil vymalovat v domečku místnost po svých prarodičích, tatínkovi…i když někteří sousedi, že to byli divní lidi, raději jsem i já divná“, protože divnost a být sám sebou je krásno, čemu může rozumět jen bytost s vnímáním duchovního vzrůstu…Radku, Vaši předci byli báječní lidé a měli zvířátka…nechali Vám krásnou zahradu s Dary naší Matičky Země…děkuji, že jste nám dal možnost ji ukázat v celé své kráse a plodů k snídani, k obědu, k večeři…kopřivy na čaj i koupel do plátnového pytlíku, který jsem si ušila z látky od Vaší milé babičky*radost tam sedět a cítit i tu vůni pokosené travičky, slyšet v blízkosti kravičky s telátky, kéž jsou všechny šťastné i jiné…krása slyšet bzukot včel, čmeláčků i na té rose vidět berušku v trávě, na dlani…plevelu bylo víc, než dost, je pryč…a radost i pro Vás doufáme J nějaké radosti tam stále jsou i pro krásné srnečky, když jiným je líto jejich růží…příroda patří právě zvířátkům, my jsme návštěvníci…a S Úctou ji máme používat…a že Váš tatínek měl bolest na srdci, potřeboval pomoc…uznal to v jednom náhodně najitém papíře, který jsme našli při úklidu, naše hluboká Úcta i Jemu*

Oblečení po Vašich předcích jsme darovali do domova důchodců v Semilech a přijemně se setkali s paní ředitelkou, která byla sama ráda za všechny babičky a dědečky. Má Úcta taky ke všem, kdo projel s těmito lidičkami krásným letním parkem na Ostrově na vozíčcích, poklona i mladým lidem, kteří vědí, co je Úcta ke stáří…až se mi tajil dech k slzám, nastrojení všichni a někteří v klobouku si užívali přítomnost i slunečních paprsků a pohody u vody Jizery, krása i milé babičky, která mi tu moc chybí…byla vzájemná vazba pozdravení při svitu slunce a vidět v řece i krásné sumce ve Svobodě bez těch las a nástrah…krásná Jizera zde protéká a na schodech je fajn i na dekách jak za mladších let… J …pozdravení i do čajovny U Robinsona* Vegan dobroty, čaj s mnoha vůní…jen si vybrat a přijít nasát tu báječnou atmosféru…jste všichni zváni J čekáme balíček od www.veganstore.cz – mazlíkům a našim láskám zvířecím…Perro, Benevo, Ami…Yarah je další adresa na dobrou stravu a četla jsem i práci jedné němky, která se shodla s mými praktikami, že i kočičkám chutná seitan se zeleninou atd…

Radost všeho druhu je krásná, mj i pletu pro miminka do inkubátorů čepičky, dělám soupravičky i s ponožečkama, který k tomu kupuju, kdo by měl zájem, zde je na mě kontakt : jindriska.dlouha@seznam.cz / omylem mi ho spletla kdysi při kurzu na PC jedna báječná trpělivá paní Ing. Marcela H, jsme se nachechtaly J)) že prý jsem dlouhá, jak týden před výplatou  J njn ;-) Kdo mě zná, tak ví, že je to můj email, jinak Jindřiška Veselá s fajn Děcinkama . mamina Kokina s fajn Kokiňátkama J mé velké poděkování na Habro♥

Když věříte, cítíte, píšete srdcem, vnímáte…proč se stydět za akci, kterou jsem provedla na Mírově, za legální odchod z vězení Jiřího Kajínka J Kdo si přizná, čemu věří bez studu, žádnou nudu …;-) …vždyť stydět se mohou jen ti, co ubližují…a já to jeho příkoří brala, jako to své, kterým jsem si prošla…a musela něco udělat…a tak se i stalo… J Nikoli jako zamilovaná fans, ale princip spravedlnosti a kodexu lidskosti…a tam mi mj docvaklo to krásné Veganství, jelikož jsem kdysi psala i paní Mudr.Kláře Slámové, jak je možné, že se poslanci usnesli, že kočka i pes mají být uznání, jako jateční zvířata…Bože strašné !!! L

A tak jsem opětovně napsala Královně Alžbětce v lednu 2017, což v březnu otiskl Prostějovský Večerník. Takže děkuji za všechno ze srdce…děkuji, děkuji, děkuji a krásný Festival Života vinšuji J zde mí verše, které třeba někdo zhudební, kdo ví, co se stane ? ;-)

Text : Mám rýmu, jako trám, těším se až navštívím ve zdraví se super rodinkou, přáteli Božský Chrám, chrám Svatého Víta nás v Praze vítá, věřím, že každý darebák to z vesmíru pěkně schytá…Týraná zvířátka, děti a ženy musí být v bezpečí, nikdo nejsme smetí…výzkumní ústavy nám předvádí zrůdnosti, kdo by chtěl ležet a necítit své kosti…bezmocní tvorečci, připoutaní leží, srdce při pohledu pláče a já se ptám, o co tu běží…

V čem to žijem, jaká společnost nás ničí…To je prosím Bilderberg?“ , který naše životy v tichosti ničí…Babičko Ty to vidíš, Bože, Vesmíre dopřej nám svaté právo na život, jsme obyčejní lidé a je tu s náma i Karel Gott…reklama všude kolem, kam se podíváš, v obchodě koupíš pár potravin, který v dobré víře pojídáš a jedy v nich nevnímáš…“7 mužů světa nad Bilderbergem“ bdí a mámy své děti s láskou objímají, o krásném životě naivně sní…Vesmíre Ty to vidíš, dej v pohyb ten správný směr , abychom byli šťastni a žádných kapes děr, Amamos La Vida Accept ♫☼♥…

Vesmírnou hojnost a ochranu světu celému, jiskru v oku i tomu slepému bez ocele v páteři – modlitbu v srdci a málo nemocnosti…Láska vesmírná je tu s námi, jen cítit a být k mání pro naše přátele, aby bylo všem vesele J A co Jiří Kajínek ? snad už má k Svobodě skok drobínek J Hlas já klidně hezky zvýším, jsem nohama na zemi, nekoukám z velkých výšin…ša la la…Svobodu všem , jak sobě samému, tak tvoru němému*** Rockerka Kokina – Jindřiška Vesel s fajn rodinkou, přáteli J

Mám úžasné děti a jsem opravdu šťastná maminka J Zdolala jsem i Adršpach s horolezci a kamarádkou z Chlumce nad Cidlinou J A zdoláme všechno, starostem všem na prdel, žádný zádrhel…pozitivní enerdžajzr…kéž jsou jen radosti, vnitřní sílu i tu pohádkovou vílu i tu, o které se zmínili ve své knize TENKRÁT SVĚT naši přátelé manželé Vincourovi, Luki a Míšou, Děkuji J

Děkuji všem, kteří nás podporovali a dál drží pěstičky v dalším životě, jako i my Vám…každý máme svůj příběh a tak s klidně svěřte a buďte na správné cestě životem…

MĚJTE SE VŠICHNI MOC KRÁSNĚ, PIŠTE BÁSNĚ, MĚJTE SE FANFÁROVĚ A VEGANSKY* Ve zdravíčku, v srdci krásnou písničku ♫ …sluníčkovou zář ☼i na Vaši tvář J

Vegansky, je to třeba i pro naše děti i celou planetu. www.zviratanejime.cz  - krásná kniha mých přátel i ke stáhnutí na youtube.com

Těším se na další Veganské akce a kéž se jich zhostí i náš kamarád Jiří Kajínek, co měl k Svobodě drobínek J podařilo se J Děkuji i Vám pane prezidente Zemane*

Svět v Míru bez všech zbraní…všem dětem bezpečné hraní, hřejivou náruč lásky i když jsou šedivé vlásky…nebo pohádky Zlatovlásky J

                     Život je luxus atak užívejme každou vteřinu přítomného okamžiku Tady a Teď, smějme se , malujme, tvořme, pišme, tancujme i na chodníku a hlavně buďme zdraví a mějme se rádi. Odpusťme si všechny křivdy, taky jsem je  učinila, abych se posunula dál s Mírem v srdci♥ už dávno…dala jsem si dárek J

Má nejstarší dcerunka nás při našich cestách vždy navštívila, protože nás chtěla vidět, jako my, což trvá dodnes nás stále navštěvuje dle možností…je nám spolu dobře a tam kde je láska, je vzdálenost malou překážkou…Moc si vážím, že přijede i na jeden den takovou dálku…

Kdo má v srdci Lásku a dobrou vůli, zvládne vše…a taky dobré přátele, takže opětovně a nekonečně Děkuji Moooc…s laskavou Úctou, pokorou, není vše krásné od jiných samozřejmostí…Děkuji Michalko naše milovaná :* ♥ snad už si našel k Tobě cestu i Tvůj otec AV a vůbec babi s dědou, mají Tě v práci ve Zlaté Bráně naproti svého bydliště , takže i o případné hůlce by určo vyjeli eskalátory nebo by dali jiným způsobem vědět, abys za nimi přišla…Odpustila jsem i oné pracovnici SSP IN, která mi zničila manželství a sebrala Ti otce…ale i službu nám udělala… ;-) J Než takového, raději žádného…i když byl prý podobný na herce Pavla Trávníčka a některé ženy záviděly…jenže víme, že krásu lze najít v duši, nikoli na tváři…Těšíme se Michalko moc na Tebe, sluníčko naše, jsi krásná uvnitř i navenek ♥

Pomluvy, závist atd. známe…kéž víc laskavé harmonie v nás všech…bez soudů, protože jak praví Indiáni, nikdo si neprošel boty života toho druhého…víme o čem je život…vysokou školu života máme i ve skromnostech potřebným jídlo, šaty zdarma dáme…bez zpětného očekávání,,,jen tak, protože co je láskou darované je i naší radostí bez zjištností…aspoň já to tak mám…

Život jsou dary i lekce, děkuji za všechny cesty…Děkuji Vesmíre…

Dříve se radovalo s opravdových okamžiků lásky, tak proč někteří musí mít přeplněné domácnosti zbytečných věcí…vyrábět smysluplně světe jen opravdu to, co potřebujeme …

Děkuji své dávné lásce, když jsem se vrátila ze Špindlu atd, zpět na Moravu, potkali jsme se na Mičurince 88 v Prostějově, měl pejska Bonu, báječného tatínka, babičku…a dokázal mě i na městě obejmout, zatočit se spolu i na chodníku, přišel do večerky, kde jsem pracovala / potraviny Brno/ s Vánočním stromečkem s pokřikem „ Kokšo, mám pro Tebe Vánoce“ J Prostě parádní láska, než nám ji jiní i jeho máti zkazili…rozdělili…ráda si nechávám hezké vzpomínky s úsměvem a Děkuji M J

Láska, to jediné čím můžeme přikrýt své srdce, až bude i hvězdám zima z lidského sobectví…Sobectví je brát i tvorům život vzácný, který si my bráníme…proto VEGANSTVÍ CELOSVĚTOVĚ, PROSÍM ♥ www.soucitne.cz www.veganskaspolecnost.cz PhDr.Tereza Vandrovcová s manželem, děkuji též za setkání a souznění…Děkuji i Michalovi a Julce, kteří uzdravují RAW a Vegan stravou jiné zájemce na Balli a měli jsme se možnost osobně potkat v Brně J Je radost i má , že jsem změnila svůj životní styl a šatník i ve svých „18“ ;-) se svými dětmi♥ … Věk je jen číslo v kalendáři…když vaše duše je v harmonii štěstí, smějete se a tiše děkujete s pohledem tam nahoru… J …Dokážete obejmout i právě na ulici jen tak cestující, s kterých vyzařuje podobná energie Vám vlastní nebo ji někomu věnujete, kdo ji momentálně potřebuje…Ráno, když poděkujete za nový den už startujete novou energii a přejete si vše krásné a tak je to potřeba přát i těm všem kolem nás i těm zvířátkům, aby se přestala třást a ve frontě na smrt, na kterou ji posílají Ti, kdo svým nákupem podporují vraždy nevinných krásných Bytostí… ♥

Nemoce vznikají z porušení přirozenosti…a pro nás je přirozené jíst luštěniny, ovoce, zeleninu…nikoli naše přátele zvířecí, už dávno jsme jinde, nikoli barbaři…!!! Tolik krásné energie v rostlinné stravě a když lidi si budou vytvářet nové a nové recepty, budou mít i k sobě blíž i bez těch aut a víc cest pěších J♥

Taky jsem pár receptů napsala a dětem radost i jiným udělala J i takový kneckerbrot s datlovým sirupem posypaný slunečnicí, sezamem, lněným semínkem učiní i Vám úsměv na tváři i v žaludkuJ Taky maminka dělala kvasnicovou pomazánku, za kterou Ji s láskou Děkuji♥, miluji ji dodnes a trochu jsem ji zpestřila a připravila po vegansku“ J s úžasnou kurkumou, hraškou, bazalkou, chia semínkem atd…

Nebo když mi zbyla jasmínová rýže uvařená, přidala jsem k ní uvařenou červenou čočku, adzuki, spojila dohromady hraškou, lahůdkovým droždím, červenou řepou, chia semínkem, bazalkou a jiným kořením J prostě pikoška…taky se dá i s bulgurem s qinou a paprikou atd…Maminko, tatínku, děti, Národe čaruj…a vyčaruj každý den s láskou pohodu i na talíři J

Vždyť lásku k sobě i jiným bez sobeckosti je krásnou harmonickou energií, která v nás zůstává a v prostoru energie kolem nás je zapsaná…

Je to klid v Míru♥

Paní profesorka Anna Hogenová mi mluví z duše a ráda se vracím k jejím knihám…každý se učíme celý život…nikdo nejsme chytrá horákyně…

Bohužel přirozenost člověka byla zotročena, jak napsal mj i úžasný Heidegger♥

Milan Kundera, Peter Sienger – Za Práva Zvířat …smysluplné činnosti, než vidět kolikrát nesmyslné hádky kdekoliv i v poslanecké sněmovně, které jsou mimo realitu…jsme už déle bez televize a pohoda J i když občas rodinka Simpsonových byla vhod J

Kněží atd. účelově nesdělují lidem pravdu, protože by všichni politici atd. byli bez hlasů, které potřebují ke svým volbám…Některých hlad po moci a nadřazenosti e až zarážející a k politování hodná…jednou jsem byla i označena, že moc filozofuji… J

Pokaždé, když se vzdalujeme svému středu, stačí jen zavřít oči, zklidnit dech a navrátit se ke svému srdci. Je mi fuk, kdo se tomu směje…

Nejhorší způsob, jak strávit svůj život, je tvrdě pracovat, stoupat po společenském žebříčku úspěchu a nakonec zjistit, že byl opřený o nesprávnou budovu…děkuji Ivetko Té J

Možná jste přesvědčeni, že dávat je nemožné, protože máte málo sami pro sebe. Pokud nejste velkorysí, když je to obtížné, těžko budete velkorysí, když je to snadné. Velkorysost vychází ze srdce, nikoli z peněženky. Wayne W.Dyer – mi mluví z duše♥

Mám ráda lidi, se kterýma má i ticho smysl.

Problém není nakrmit chudé, ale bohaté…díky však i Těm, bohatým, co se dokázali o své bohatství rozdělit…ještě žijí a nekonečné mé DĚKUJI♥

Mé verše mj, když jsme bydleli v Pv : nic nehledám, jsem spokojená s tím co mám, jsem bohatá ve své duši a má radost, když kolem mě radost tančí v podobě báječných bytostí.. právě mi má nejmladší dcerka donesla ovocnou omeletu, jdem baštit a Vám všem, kteří čtěte mé řádky taky vinšujeme, aby i Vám Život chutnal♥

S přáním… s láskou…s obejmutím s radostí života všem S Úctou Jindřiška Veselá s fajn DěcinkamaJ

Děkujeme všem taky z infocentra v Lomnici nad Popelkou, Charitě a paní Vlastičce K.i jejím kolegyním, upekly jsme si zde i tu bublaninu rybízovou J Míše T., která kandidovala na senátorku v Jablonci nad Nisou / Srdcem za Semilsko/ Restauraci Géčku a celému kolektivu bezvadné pohody, kde s ochotou v Lomnici nad Popelkou byl pro nás vždy přinesen osvěžující citronový nápoj s ovocem, naší hafí miska se vzácnou H₂O a od kuchaře dobrota, věříme, že i zde bude i ta Veganská varianta a radost v jednom, jakož i lahodný šopský salát, který zde mají znamenitý a věříme, že i ta varianta sýru se změní ve veganskou pohodu i tu lesní jahodu ;-) Díky Sportu obchůdku kousek od radnice v Lomnici se zdravou výživou. Taky Jilemnici ♥

Děkujeme výrobně lomnických sucharů za ochutnávku J taktéž setkání v kině se spisovatelem Jardou Rudišem, poznala jsem i jeho tatínka J Další bytosti v krásných energiích v Semilech a krásného Libereckého kraje , taky umělce Matěje Beránka, Leničku z Lesní školky i Leničku s terapií pro jiné i skleněné tvořivosti. Taky díky restauraci Rock Kafe, Obecní dům taky si zaslouží naše děkuji, i pošta v užasném složení báječných bytostí s vyvolávacím systémem, kino i restaurace Jitřenka i knihovna též v hezkém prostředí a ochotou všech J ♥

Taky jsme si smlsli na mangu, melounu na lavičce na náměstí, hodní nám z Jitřenky půjčili tác atd…na ranní snídaniJ kousek od sousoší dvou velikánů Antala Staška,Ivana Olbrachta. Taky další velikán a politik František Ladislav Rieger a užasná stezka Riegrova, nádherná přírodní scenérie spojená relaxem všem J

Když vidíte to sousoší, napadne Vás třeba si dát s nima kus řeči u kafe;-) Riegrova stezka jinak stojí opravdu za ty kroky, když vás příroda objímá cestou a Vy ji, umocňujete něco, co se dá těžko popsat, to se musí cítit v duši s pokorou sobě vlastní… J a pak pozdrav z Českého Ráje, kde cesta příjemná je… ;-) ♥

Taky díky za pár dnů panu D.ve staré vile ve Stružinci a mj za dny v zimě v domě ve Slané a na cestách…Bylo to moc fajn a všem i jiným nejmenovaným přejeme, aby všude bydlelo jen Štěstí láskou i třeba přátelskou protkané…Díky i našemu kamarádovi z PV, který žije v Hamrech a luxusu u něj i v lese na borůvkách i s jeho dětma nám dopřál J Taktéž paní doktorce na veterině v Lomnici, Semilech. Taktéž všem i v našem Prostějově a všude, kde nás podpořili a vůbec radost s náma umocnili a dál se snažíme v radostech, kéž život všem píše jen ten nejkrásnější scénář…Díky i za podporu na našich cestách životem…vše krásné vinšujeme a obejmutí , pusu k tomu, pište častěji domů J ♥

„Dobrý přítel si s Tebou vypije i osolený čaj“ Velmi děkuji ♥ úsměv posílám a všechny objímám, kdo tohle přijímá a taky ví, o čem je život …Díky všem, co nás vezli stopem…díky za bezpečnou jízdu životem…i vlakem, autobusem…i to se velmi s pokorou a Úctou počítá♥

                            Jindřiška Veselá s fajn Děcinkama♥

Někteří si mě z Litovle pamatují z mládí, když mě máma vyhodila z bytu, že jsem jela za svým biologickým otcem do Pasek/ jsem se občas objevila se zeleným kufrem, který jsem mámě vrátila, když jsem se s dětma stěhovala do nového bytu v PV a narodila s nám nejmladší dcerunka ♥

Mé cesty do hospůdky k Aničce ke „koňovi“ nebo na Záložnu, než se má situace vyřešila, i po kamarádkách, když jsem se rozváděla a měla nejstarší dcerunku na světě, u mámy jen dva měsíce jsem mohla být a pak cesty všude i v dětském domově na Plumlově, kde jsem sestřičkám pomáhala s miminkama a jinýma dětma, smutno mi bylo z odložených dětí…čekala na vyjádření další cesty ze sociálky, kde mi byl přidělen malometrážní byt a mohla dál s dcerunkou žít ve slušné formě bydlet…viz.novinky, tisk báječný B.Pacholík fotograf …

♫Bohužel jsem ztratila s mámou nit lásky…nebo Ona se mnou…jednou, asi v mých 7mi letech se mi u obchodu ztratila, nosila vepřovici sako, kdysi se to nosilo a já čekala před obchodem PRAMEN na mámu se svým kočárkem a panenkou Peťulkou, pak si maminku spletla s jinou paní, která vycházela a můj strach, že se mi máma ztratila v Litovli na náměstí…až pak vyšla po chvilce, má radost , když jsem ji vše řekla, obejmula J♥

Občas si na tuhle situaci vzpomenu i při písničce od Leška Semelky – Zvláštní máma♥♫☼♥…

Hudební svět mi též pomohl zvládnout mé životní situace, v Hradci Králové, kde jsem po Špindlu pracovala v interhotelu Alessandria jezdily hudební kapely atak ns občas někdo pozval na pokec na pokoj nebo na koncert ♫ J …Vladimír Mišík E.T.C. , Václav Neckář utahanej, ale šťastnej s kyticí, jak jsem se již zmínila…Yo Yo band a naše věnovaná žabička jako klíčenka J atd …♫☼♥…Když je fajn energie, je i ta pohodová ve všech směrech bez rušivých elementů…taky u Kaštánka v Modré Vopici ♫…krásné zážitky, je to mj kytarista Janičky Kratochvílové, kterou máme moc rádi i za to její souznění ve veganské energii♥♫☼…Díky moc za ty Párplíky“ J atd i za jiná hudební setkání, víc fotky J Jednou mě máme se sestrou tahaly ze zábavy do auta z Červenky z placu hudební radosti a cpaly mě do trabanta…a já od mámy k muzice utíkala…♫♥…Kéž bych se mohla s mámou obejmout dnes i přes to všechno…bydlí v Litovli, ale víme, že chce bydlet sama…My k ní máme stále ♥

Ahoj mami, mám Tě moc ráda a moc mi celý život chybíš…Tvá Inula a krásné Děti , krásná zvířátka s láskou všichni, tolik let se bráníš naší lásce a odmítla jsi ji přijímat…

Pozdrav i do Litovle tímto prostřednictvím, všem kamarádům i známým, Radce, Evičce, paní Brožové, Skopalové, Mrňkové, Pilařové, paní učitelce Vlastě Farníkové, kdysi má třídní ZŠ a po letech jsem ji nechala pozdravovat přes jejího syna, potkali jsme se u vlaku náhodně na Července 2017…

Pozdrav i do Prahy, Brna, Zábřehu n.Mor., a všude, kde jste podepisovali petici pro JK a umocnili hezké přátelství i s námi J Děkujeme , ahojky Prostějově atd …

S Úctou    Jindřiška Veselá s fajn Děcinkama a dalšími báječnými Přáteli♥ Děkujeme i sociálnímu odboru, psychologické poradně u nádraží v Prostějově i lékařům všem , kde jsme byli. ♥ pozdravení a obejmutí naší teti,babi♥ Antoníně Holcové do Čachrova♥ na Šumavu♥

Tak rádi bychom ji vrátili pomoc, jakou projevila ona k nám, když uklízela ve škole…neměla děti a jednou poslala fin.pomoc na soc.odbor do Prostějova♥

Děkujeme všem, díky naší pospolitosti , vnitřní síle i hodným lidem jsme zůstali pohromadě ♥ JV