Má cesta za fotbalovým snem
Dobrý den,
povím Vám něco o mé dosavadní fotbalové kariéře.
Všechno začalo, když jsem chodil na tréninky s trenéry v mateřské škole. Pouze to byla odpolední aktivita, ale už tam jsem poznal, že chci, aby to byl můj koníček na celý život. Po mateřské škole, když jsem přešel na základní školu, tak jsem začal hrát za SK Dynamo České Budějovice, kde hraji i do dnes. Ze začátku to byli tréninky třikrát týdne a vystřídal jsem spousty trenérů i spoluhráčů a dokonce i pozic jako hráč. Tímto jim chci všem moc poděkovat, protože nebýt jejich tolerance a zapálenosti pro fotbal tak, by spoustu velkých fotbalistů ani neexistovalo.
V roce 2012, jsem se našel na postu brankáře. V tomhle roce jsem i získal ocenění jako nejlepší brankář na turnaji EON - Junior cup, což je největší turnaj, který se pořádá pro mládež do 12 let. Čas šel dál a já jsem přešel do kategorie mladších žáků. Začátky byly těžké, ale nikdy jsem neměl pocit, že chci s fotbalem skončit a to se nezměnilo ani do dnešního dne. Tréninky nám narostli na 5 krát v týdnu každý všední den.
Díky Základní škole Grünwaldova, jsme měli možnost trénovat také první dvě vyučovací hodiny, byl to veliký přínos a jsem rád, že jsem se pro tento krok rozhodl. Dále jsem se v roce 2015 posunul do kategorie starších žáků, kde jsem zažíval největší úspěchy, byl jsem povolán do reprezentace a také jsem hrával nějaké zápasy za starší kategorie. Ovšem největší ocenění přišlo, když jsme hráli ze Spartou Praha a trenér Erik Brabec(reprezentant a bývalý hráč Sparty, nebo i hráč v Turecku či Rusku), který mi nabídl přestup do Sparty Praha, ovšem byl jsem ještě malý a tak jsem zůstal v Dynamu a dále jsem chytal za starší žáky.
Postupem času, když jsem přišel do kategorie mladšího dorostu bylo mi 16 let. Jsme začínali chytat druhou nejvyšší ligu v České republice mladšího dorostu. Všechno, ale nabralo na otáčkách, když jsem chytával za kluky o rok starší, když jsme hráli proti Slavii Praha a po zápase si mě zavolal trenér tehdejší kategorie staršího dorostu. Řekl mi, že chce, aby se posunul o tři kategorie výš a chytal pravidelně celostátní dorosteneckou ligu. Pro kluka jako já to byl neskutečný skok v kariéře, protože v 16 letech chytat proti klukům 18-19 let starým, bylo něco pro mě dřív nepředstavitelného. Po prvním zápase proti Pardubicím, jsem se seznámil s Luďkem Mikloškem, který zastupuje společnost Sport-invest a nabídl mi smlouvu, kterou jsem den na to podepsal. Byl konec sezóny a my jsme se zachránili veliká eufórie, ale teprve přišla, když jsem v 16 letech byl povolán do prvního týmu SK Dynama České Budějovice, abych s nimi začal přípravu na nadcházející sezónu, mělo to být pouze na první týden. Ovšem z týdnu se stal měsíc a měl jsem příležitost si zachytat i přátelské utkání proti mužům z Příbrami a zápas jsme vyhráli 2:1. Po zápase jsem podepsal smlouvu i s Dynamem. Můj fotbalový sen se pomalu začínal stávat skutečností.
Další rok jsem chytal opět celostátní ligu staršího dorostu a v polovině sezóny přišla pozvánka reprezentační sraz, kde jsem odchytal zápas proti Belgii a Německu. V létě jsem opět nastoupil na přípravu s Átýmem a už jsem s nimi prošel celou přípravu, která trvala 2 měsíce. Bohužel příležitost už nepřišla a tak jsem se vrátil do staršího dorostu. Kde působím až do teď a jsem více méně spokojený. Ovšem chtěl bych se posunout už dál a tak doufám, že další angažmá by mohla přijít už ze zahraničí, ale to jsou pouze moje spekulace, takže teď se soustředím na svojí cestu v Dynamu.
Děkuji za Vaší pozornost a závěrem bych chtěl pouze říct, že jděte si za svým snem, protože je možné, aby se sen stal realitou. Mě se snilo být fotbalistou a zatím jsme spokojený, ale chci víc.