Jdi na obsah Jdi na menu

22. Finanční řízení

21. 6. 2020

22. FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Dva pohledy finančního řízení
- finanční řízení má dva pohledy:
            - řízení nákladů, výnosů a zisku – představuje činnosti, které mají za cíl dosáhnout jejich určité výše
                                                                    - jedná se zejména o: plánování výše N, V a zisku a jejich průběžné ovlivňování a kontrola výsledků
            - řízení finančních zdrojů – zabývá se tím, jaká bude potřeba finančních zdrojů a kde je získat
- dva pohledy finančního řízení – první pohled = zjištění zisku, druhý pohled = zjištění platební schopnosti

Nástroje finančního řízení
- k finančnímu řízení se využívají:
            - normy – které stanovují potřebu výrobních faktorů, příp. jejich využití (normy spotřeby materiálu)
            - kalkulace – způsob stanovení nákladů a ceny na jednici
            - rozpočty – stanovují úkoly ve finanční oblasti v celkové výši a jsou:
                                   - rozpočet nákladů, výnosů a zisku
                                   - rozpočet platební schopnosti
                                   - rozpočet investiční
- rozpočty nákladů:
           
- předběžné kalkulace -> jednotlivé složky nákladů stanovené na jednici vynásobíme plánovanou velikostí produkce
            - kvalifikovaný odhad -> v příp. že neznáme detailní údaje z kalkulace
            - rozbor činitelů působících na náklady -> plán členěný podle nákladových druhů
- rozpočty výnosů (tržeb) závisí na:
            - velikosti prodeje -> tu stanovíme dle plánu prodeje a plánu výroby
            - cenách -> ty vycházejí z marketingových cílů (vč. slev a stanovení odlišných cen pro různé zákazníky
- při zahájení podnikání se setkáváme se zakladatelským rozpočtem, který se skládá ze všech výše uvedených rozpočtů

Řízení nákladů, výnosů a zisku
- ekonomický zisk = zisk – náklady obětované příležitostí
- utopené náklady -­> náklady, které nelze ušetřit, vzniklé dřívějším rozhodnutím
- stanovení nebo zjištění nákladů, výnosů a zisku na kalkulační jednici
- kalkulační jednice je přesně objemově a obsahově vymezený produkt, služba (1 stůl)
- kalkulace úplných nákladů se sestavuje nejen na výkony vytvořené vlastní činností, ale též na výkony pořizované od jiných organizací
kalkulace úplných nákladů
- kalkulace se z hlediska času dělí na:
            - předběžná kalkulace
                        - stanovuje plánované náklady a plánovaný zisk na kalkulační jednici
                        - sestavuje se před zahájením produkce a je jedním z podkladů pro stanovení ceny
            - výsledná kalkulace
                        – po skončení výroby se zjišťujeme, nakolik se skutečné náklady lišily od předběžné kalkulace či zda jsme dosáhli plánovaného zisku
- při sestavování kalkulace náklady dělíme na:
            - přímé – zjišťují se na kalkulační jednici přímo
            - režijní (nepřímé) – jde o náklady společné, které se vynakládají na zajištění výroby

Kalkulační vzorec pro předběžné kalkulace:

1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie – nepřímé náklady vznikající ve výrobních střediscích, např. odpisy, časové mzdy ve výrobě
 Vlastní náklady výroby
5. Správní režie – nepřímé náklady vznikající řízením korporace (náklady na administrativu)
 Vlastní náklady výkonu
6. Odbytové náklady – propagace, skladování výrobků, doprava výrobků, mzdy prodejců
 Úplné vlastní náklady výkonu
7. Zisk – lze stanovit určitou přirážkou
 Prodejní cena
8. DPH
 Prodejní cena s daní

kalkulace neúplných nákladů
- je přesnější než kalkulace nákladů úplných
- pracuje s variabilními a fixními náklady
- fixní náklady se nerozvrhují na jednici, a vypouštějí se
- postup kalkulace:
            - kalkulace variabilních nákladů (přímý materiál, přímé mzdy, přímá spotřeba energie a SP a ZP)
            - zjištění výše tržeb (tržby = cena * kalkulované množství předpokládané)
            - zjištění krycího příspěvku (částka sloužící k úhradě fixních nákladů a k tvorbě zisku)
            - krycí příspěvek = tržby – variabilní náklady celkem
                                               - ukazuje, který z produktů se vyplatí nabízet
            - fixní náklady (neměnné), které odečteme od krycího příspěvku
- Bod zvratu je minimální objem prodeje, od kterého začneme tvořit zisk
- bod zvratu, umožňuje zjistit, zda plánovaný objem prodeje přinese zisk

Potřeby a zdroje financování

- zdroje financování mohou být z:
            - vlastního kapitálu – do podnikání vložen majiteli nebo vzniklý činností (vklady společníků)
            - cizího kapitálu – jedná se o dluh, který budeme muset v kratším či delším období splatit a ze kterého často platíme úrok (úvěry)
Krátkodobé financování
- zdroje krátkodobého financování slouží k financování běžných nákupů, úhradám mezd, ke splátkám daní a krátkodobých závazků
- krátkodobé závazky jsou splatné do jednoho roku, obvykle vůči dodavatelům, zaměstnancům nebo státu
            - krátkodobé závazky
                        - jedná se o závazky splatné do jednoho roku a tedy o závazky vůči:
                                   - dodavatelům
                                   - zaměstnancům
                                   - institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a fin. úř.
            - krátkodobé obchodní a bankovní úvěry     
                        - obchodním (dodavatelským) úvěrem se rozumí odklad platby, který poskytuje dodavatel odběrateli -> nejčastěji okolo 14 dnů, ale může být i půl roku, bývá bezúročný
                        - obchodní úvěr může být příp. zajištěn např. směnkou
            - přijaté zálohy od odběratelů
                        - v tomto příp. nám odběratel zaplatí dříve, než obdrží dodávku
- pracovní kapitál – oběžný majetek, který je krytý dlouhodobými zdroji financování

- řízení oběžného majetku má za cíl stanovit jeho optimální množství
- výši oběžného majetku a potřebných zdrojů ovlivňujeme:
            - řízením zásob – usměrňuje velikost zásob
            - řízením pohledávek – sledování splácení pohledávek, stanovení doby splatnosti
            - řízením krátkodobých závazků – nejlevnější zdroj financování
- jak jsme úspěšní v řízení oběžného majetku, můžeme měřit pomocí:

Dlouhodobé financování

- tyto zdroje potřebujeme pro rekonstrukce, modernizace stávajícího zařízení, technické zhodnocení, rozšiřování výrobního sortimentu...
- dlouhodobé zdroje se rozdělují na:
            - vlastní – vklady majitelů, zisk, odpisy
            - cizí – dlouhodobé úvěry, finanční leasing, dluhopisy, rezervy
- vklady majitelů -> jedná se o vklady společníků do obchodních společností
- zisk – jako zdroj financování se myslí zisk po zdanění a ten lze použít na:
            - výplatu podílů na zisku
            - příděly do fondů
            - ponechat jako nerozdělený zisk
            - kromě toho ho lze použít na odměny zaměstnanců, úhradu ztráty min. let nebo kezvýšení ZK
- odpisy – jsou dlouhodobým zdrojem proto, že v ceně každého produktu jsou vždy započítány (vyjadřují opotřebení DM)
- dlouhodobé bankovní úvěry, finanční leasing
- dluhopisy -> jedná se o obligace, jejichž vydání (prodejem) získá emitent prostředky, které může použít pro svou činnost
- rezervy -> se vytvářejí na krytí výdajů, které nastanou v budoucnu rezervy mohou být:
            - zákonné – podle ZoR (bankovní rezervy, rezervy na opravu DM)
            - ostatní – na jakýkoliv účel
- pravidla financování:
           
- dlouhodobý majetek by měl být kryt (financován) vlastním kapitálem a  dlouhodobými dluhy, protože použití krátkodobého cizího kapitálu je vysoce riskantní
            - oběžný majetek by měl být kryt krátkodobými a dlouhodobými dluhy
- likvidita -> schopnost použít majetek k úhradě závazků
           
- udává to, do jaké míry jsme schopni okamžitě hradit své závazky, doporučená hodnota je cca 20 %

Faktor času – budoucí a současná hodnota peněz, anuitní platby
- peněžní jednotka vyplacená nebo přijatá v různých časových okamžicích má rozdílnou hodnotu
- dnešní koruna je cennější než koruna získaná později, neboť tu, kterou máme dnes, můžeme investovat tak, aby nám přinesla úrok
- je nutno mít na zřeteli, že hodnota peněz se v čase neustále mění. Inflace znehodnocuje ty peníze, které jsme uschovali a naopak peníze dobře investované dojde k jejich zhodnocování
- faktor času se uplatňuje zejména při:
            - rozhodování o investicích, kde hlediskem výběru je doba výstavby a doba životnosti
            - rozhodování o způsobu financování dlouhodobého majetku, kdy s ohledem na dobu splácení je nezbytné jejich výši přepočítat na současnou hodnotu
            - stanovení tržní ceny majetku se tato musí aktualizovat podle toho, jak ji ovlivňuje poptávka a nabídka na trhu

Budoucí hodnota peněz

- představuje částku, kterou budeme mít za určitou dobu

Současná hodnota peněz

- odpovídá na otázku, kolik bychom měli dnes investovat, abychom v budoucnu získali přesně danou částku
Anuitní platby

- anuitou se rozumí pravidelné ukládání stejné částky po určitou dobu
- při výpočtu se musí úrok zdanit 15% sazbou

Faktor rizika
- ten, kdo rozhoduje si není jist výsledky těchto variant (současná/budoucí hodnota)
- varianta s větším rizikem přináší i větší zisk a varianta s menším rizikem přináší menší zisk