21. Daně z příjmu
21. DANĚ Z PŘÍJMU
Charakteristika přímých daní
- daň je povinná, zákonem daná platba do veřejného rozpočtu
- daně z příjmů patří mezi přímé daně – důchodové
- srážejí se z našich příjmů a záleží tedy na výši příjmů nebo na konkrétní majetkové situaci
Rozdělení příjmů u daně z příjmů FO
- předmětem daně jsou příjmy fyzických osob
- zákon o DzP rozlišuje příjmy od 5 skupin:
- příjmy ze závislé činnosti § 6
- příjmy z pracovního poměru
- funkční požitky (příjmy, které se vyplácejí za výkon veřejné funkce – platy členů vlády, poslanců, soudců)
- odměny společníka v s. r. o., komanditisti nebo člena orgánu PO
- příjmy ze samostatné činnosti § 7
- z živnostenského podnikání
- z dalšího podnikání (daňoví poradci, advokáti, lékaři)
- z autorských a dalších práv
- z výkonu nezávislého povolání
- příjmy z kapitálového majetku § 8
- příjmy plynoucí z vlastnictví kapitálu (úroky)
- příjmy z nájmu § 9
- příjmy majitelů činžovních domů a pacht
- ostatní příjmy § 10
- jedná se o příležitostné příjmy (příjmy z prodeje majetku – bytů, movitých věcí-automobilů, cenných papírů...)
- a také všechny bezúplatné příjmy – získané děděním, darem nebo jiným způsobem bez protiplnění (převod družstevního bytu do osobního vlastnictví)
Srážková daň
- sráží se přímo při výplatě příjmů
- sráží ji ten, kdo příjem vyplácí, a ten ji také odvádí příslušnému správci daně
- tato daň se neobjevuje v daňovém přiznání
- základ daně = daňovým příjmům -> zákon nedovoluje uplatnit daňové výdaje
- zdaňují se:
- příjmy z úroků (z vkladů CP)
- podíly na zisku – v s. r. o.
- výhry
- příjmy z DPP (do 10.000 Kč, kdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani)
- příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 3.000 Kč)
- sazba srážkové daně činí 15 %
Nezdanitelné položky ze základu daně, odčitatelné položky
- každá fyzická osoba si může od základu daně odečíst určité položky jako:
- hodnota daru (bezúplatného nabytí, jejíž výše nesmí být nižší než 2 % ze ZD, příp. min. 1.000 Kč a nesmí být vyšší než 15 % ze ZD
- zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo úroky z hypotečního úvěru
- zaplacené příspěvky na doplňkové penzijní spoření (snížené o 12.000 Kč, maximálně lze odečíst 24.000 Kč)
-zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění (lze uplatnit do výše 24.000 Kč, a to u pojištění, které neslouží zároveň jako spoření)
- úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání do 10.000 Kč
- zaplacené členské příspěvky odborové organizaci
- odčitatelné položky od základu daně se vztahují na OSVČ (a zároveň i PO)
- nejtypičtější je daňová ztráta, kterou může podnikatel odečíst od příjmů během dalších pěti let, může ji odečíst v jakémkoliv roce nebo postupně v několika letech
- odečet ztráty je nejvýhodnější uplatnit v období, kdy je vykázán vysoký ZD
Výpočet daňové povinnosti, možnosti uplatnění slev
- základem daně jsou veškeré příjmy podle zákona o DzP
- příjmy a výdaje OSVČ můžeme zjistit z:
- účetnictví (zisk = výnosy-náklady)
- daňové evidence (evidence příjmů a výdajů)
- eviduje pouze příjmy (výdaje v paušální sazbě v %
- základ daně se vypočte, když sečteme dílčí základy
- dílčí základy = rozdíl příjmů a výdajů + daňově neuznatelné výdaje – nedaňové příjmy
- upravený základ daně vznikne odečtením dvou položek, které ZD snižují:
- nezdanitelné části
- odčitatelné položky
- slevami na dani a daňovými zvýhodněními lze snížit již vypočtenou daň
- jestliže je sleva na dani vyšší než vypočtená daň, neuplatní se celá sleva, daň klesne maximálně na 0 Kč
- jestliže je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň, vznik přeplatek na dani, který se poplatníkovi vrací – tzv. daňový bonus
- slevy na dani mohou být: na manželku, na studenta, na poplatníka, invaliditu)
- daňové zvýhodnění je pak určeno na děti: 1. dítě 1.267 Kč, 2. dítě 1.617 Kč, 3. dítě 2.017 Kč
- některé příjmy nejsou předmětem daně jedná se o úvěry a zápůjčky
- případy osvobozené od daně:
- veškeré dědění
- mnoho darů v ročním součtu 15.000 Kč
- řada příjmů z prodeje movitých nemovitých věcí nezahrnutých do obchodního majetku
- sociální dávky
- některé zdaňované příjmy nezahrneme do základu daně, protože jsou již zdaněny srážkovou daní
- poplatníkem daně jsou všechny fyzické osoby
- termíny placení daně:
- daňové přiznání se podává do 1. dubna následujícího roku, v příp. zpracování daňovým poradcem do 1. července
- zálohy na daň platí zaměstnanci vždy a to měsíčně, kdy ji zaměstnavatel sráží ze mzdy a odvede ji FÚ
- většina OSVČ a PO také platí zálohy na daň, ale záloha bývá čtvrtletní nebo pololetní
Daň z příjmů právnických osob
- předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti právnické osoby
- postup při výpočtu je obdobný jako u DzP pro OSVČ
- výpočet: - mezi daňově neuznatelné náklady patří: - náklady na reprezentaci
- Ostatní sociální náklady
- Dary
- Ostatní smluvní pokuty a penále
- Manka a škody
- nedaňové výnosy: - přijaté dary, - příjmy zdaněné srážkovou
- termíny přiznání a placení daně:
- jsou shodné s DzP FO – do 1. dubna následujícího roku, při využití daňového poradce do 1. července
- zálohy na daň jsou stanoveny stejně jako u DzP FO
Daňová přiznání
- daňové tvrzení je informace pro stanovení výše a placení daně pro správce daně a rozumí se tím:
1. daňové přiznání (které uvádí výpočet daně a daňovou povinnost (tedy částku, kterou plátce musí příslušnému správci daně odvést)
2. hlášení (tedy doplňující informace k dani např. souhrnné hlášení)
3. vyúčtování daně (pokud plátce odvádí daň za poplatníky)
- termín podání daňového přiznání je do 1. dubna, v příp. zpracování daňovým poradcem do 1. června
- daňové tvrzení podle toho kdy ho podáme rozdělujeme na:
řádné (po skončení zdaňovacího období)
opravné (zjistíme-li chybu v termínu, ruší se předchozí)
dodatečné (zjistíme-li chybu po termínu, doplňuje se pouze to předchozí)