Minde

Hračka 1

18+

(Ronnie)

   Už jsem se nemohl dočkat, až dneska skončím v práci. Ne že jindy bych se netěšil, trčet celý den v archivu a prohrabávat se smlouvami mi nedělalo žádné velké potěšení, ale dneska jsem se těšil hlavně na jednu věc. Na balíček, který mě už teď čekal na poště. Poslat si to domů, tak mě mamka zpovídá, dokud by ze mě nedostala, co v něm doopravdy je, takhle jsem si v klidu mohl nechat všechno pro sebe.

   Poslední půl hodinu jsem se snad každou minutu díval na hodiny, jestli už náhodou nemám končit. Naštěstí jsem býval v archivu většinu času sám a tak se na mě nikdo blbě nedíval a neměl poznámky ani k tomu, že jakmile ručička ukázala celou, už za mnou klaply dveře.
   Měl jsem dobrou náladu, se všemi, které jsem potkal, jsem se s úsměvem loučil. Většinu jsem jich i znal, přestože jsem zde byl pouze na brigádě. Mamka to tu vlastnila nebo spíš byla spoluvlastníkem, takže jsem tu už odmala byl pečený vařený.
   Proletěl jsem točícími dveřmi a ihned zamířil na poštu. Všechno vypadalo na bezva den, dokonce jsem ani nemusel čekat nějak extra dlouhou řadu, a tak jsem během chvilky svíral v ruce onen balíček. Dneska jsem si plánoval udělat hezký den, mamka stejně chodila z práce až někdy večer, takže jsem měl celý dům pro sebe a hodlal jsem toho využít.

   Jako první jsem zamířil do koupelny a nechal si napouštět horkou vanu s kopou pěny. Miloval jsem to, dokázal jsem v ní ležet hodiny klidně u nějakého filmu nebo s hudbou a skleničkou dobrého vína. Nebo i u oblíbeného péčka. Už dlouho jsem byl sám, ale vzdát se sexu? To jsem nedokázal. Přítele mi nahrazovalo pár oblíbených hraček, mezi které se dnes měl zařadit i obsah balíčku.

   V kuchyni jsem si z baru vzal láhev vychlazeného vínka, skleničku, misku se sýry, kterou jsem si už včera nedočkavě nachystal a pobral to všechno do koupelny spolu se svým notebookem. No co, byl pátek, mohl jsem si klidně udělat hezké odpoledne. Naskládal jsem to na stolík, vypnul vodu a vrátil se do pokoje pro balíček. Byl hezky zabalený, diskrétně, že nikdo nevěděl, co přesně v něm je, proto jsem si ten obchod opakovaně vybíral.
   Rozřízl jsem pásku a odklopil víko krabičky, když jsem se dostal i přes originální krabici až k samotnému produktu, spokojeně jsem se uculil. Vše jsem si první hezky očistil, než jsem se vydal do koupelny. V pokoji jsem plánoval až druhou část dnešního dne.

   Shodil jsem oblečení a ponořil se do horké vany. Chvilku jsem uvažoval, co si pustím, ale nakonec jsem sáhl do své sbírky filmů lehčího péčka. Chtěl jsem se jen trochu vzrušit a navnadit na vedle čekající fialový kolíček. I když jsem navnazovat ani moc nepotřeboval, to jsem byl už od té doby, co jsem tuhle hračičku uviděl na internetu a okamžitě si ji přidal do košíku.

   Spokojeně jsem se rozvalil ve vaně, upil vína a začal koukat. Měl jsem rád takováhle odpoledne. Dřív jsem to provozoval s přítelem, ale teď jsem si dokázal vystačit i sám. Občas jsem po sobě líně přejel, ale vždycky jsem po chvilce přestal, v pokoji jsem plánoval si pustit něco živočišnějšího a udělat se tam se svým novým kamarádem.

   Když jsem vylézal z vany, byla voda už studená, i když jsem si ji dvakrát připouštěl a víc jak půl láhve vína jsem vypil. Už jsem ale déle nemohl vydržet, potřeboval jsem to, chtěl jsem to. Vzal jsem notebook a přesunul se k sobě do pokoje. Rozložil jsem ho na posteli a zapnul si na něm něco peprnějšího. Spokojeně jsem vzal do ruky anální kolíček, potřel ho gelem a začal si ho pomalu zasunovat do dírky. Připravený už jsem byl, takže jsem se už dál s ničím nemusel zdržovat. Lehce jsem se kousal do rtu a spokojeně vydechl, když jsem ho do sebe dostal celý. Už teď se mi to hodně líbilo, ale to nejlepší mělo teprve přijít. Zvědavě jsem si prohlédl malý sympatický ovladač a stiskl zapínací tlačítko. Lehce jsem se prohnul a spokojeně zamňoukal, bylo mi jasné, že tenhle kolíček bude patřit mezi mé oblíbence. Byl vibrovací a vibrace byly cítit až u vstupu, kde jsem měl pocit, jakoby mi někdo lízal dírku. Chvilku jsem si to užíval, než jsem přešel na druhý stupeň vibrací a druhou rukou vklouzl do svého klína.

   „Ronnie? Ronnie, kde jsi?“ Trhl jsem sebou tak prudce, že mi ovladač vyletěl z ruky a zapadl někam pod skříň. Tiše jsem zaklel a zaklapl noťas, když jsem zaslechl kroky na schodech. Na poslední chvíli jsem hmátl po županu, do kterého jsem se zabalil, než do pokoje vešla mamka.
   „Tak kde jsi, to mám všechno chystat sama? Za chvíli tady budou.“
   „C-co? Kdo?“ vykoktal jsem ze sebe.
   „No přece André s Dorienem.“
   „Cože? Proč?“
   „Nedělej hloupého, dostali jsme přece tu smlouvu, už týden domlouváme, že to dneska u nás oslavíme. Tak šup, obleč se, ty ses koupal?“
   „No jo…“
   „To bude jídlo,“ otočila se, když se ozval zvonek. Mamka moc nevařila, neměla čas, pořád jen pracovala, jen občas o víkendu se postavila do kuchyně, jinak všechno objednávala domů z restaurace. „Ale pospěš si, obleč se, musíš mi pomoct, ti dva tu budou každou chvilku,“ zadívala se na mě ode dveří a konečně odešla. Okamžitě jsem se sesunul na podlahu a snažil se pod skříní najít ten ovladač. Bohužel škvíra byla příliš malá a já tam tu ruku prostě nemohl dostat. Tiše jsem zakňučel a začal se rozhlížet po něčem, čím bych ho vyšťouchal. Ovšem aby se potvrdil zákon schválnosti, nic vhodného momentálně nebylo v dosahu.
   „Tak Ronnie!“ zvýšila mamka opět hlas. Možná to bylo tím vínem, že mi dostatečně nefungoval mozek, možná jsem jen nechtěl nechat vibrující hračku skákat po posteli, ale prostě jsem udělal tu největší blbost, která mě napadla. Natáhl jsem si na sebe rifle, triko a s vibrujícím kolíčkem v zadnici se rozešel dolů. Už v polovině schodů mi došlo, že to nebyl dobrý nápad a chtěl jsem se vrátit, ale to už mě zamračeně sledovala mamka a já se neodvážil udělat krok zpět. Přešel jsem ke stolu a nachystal talíře s jídlem, k tomu příbor, skleničky a trpěl jsem při každém kroku jak zezadu, tak zepředu, kde se pod džínami mačkal můj vzrušený kamarád.

   Jakmile se ozval zvonek, ztuhnul jsem. Pomalu mi došla další věc. Mamka říkala, že přijde André s Dorienem. Musel jsem toho vína vypít doopravdy hodně, když jsem si tohle včas neuvědomil. André byl spoluvlastníkem firmy a Dorien… Dorien byl jeho syn a zástupce. A taky to byl nejvíc sexy chlap z firmy, i když taky asi nejmíň přátelský a hovorný. Musel jsem do koupelny a to hned, musel jsem to ze sebe vytáhnout dřív, než mohlo být pozdě. Udělal jsem krok ke dveřím, ale tam už mi zatarasila cestu mamka s návštěvou.
   „Ahoj Ronnie, rád tě vidím i někde jinde, než v práci,“ usmál se André a já se pokusil mu úsměv opětovat.
   „Já vás také, pane Harrisi,“ kývl jsem a přeskočil pohledem na druhou osobu. Na vysokého černovláska, který mě propichoval svýma tmavýma očima. Polkl jsem, když jsem ucítil, jak mi škublo v penisu. Měl jsem pocit, jakoby mi viděl až do žaludku, jako by dobře věděl, co mi teď vibruje v zadnici a sakra mě to ještě víc vzrušilo.

   „Tak si sedněte, je to teplé, můžeme hned jíst,“ usmála se mamka a strčila mě ke stolu. Polkl jsem. Sednout si? To jsem v tomhle stavu nemohl zvládnout, jakmile jsem ale zůstal stát jako poslední, opatrně jsem si sednul taky. Hned jsem cítil, jak se mi kolíček zabořil ještě hlouběji, pokud to vůbec bylo možné a já měl nutkání kňučet. Nebylo to moc pohodlné, ale paradoxně mě to ještě víc vzrušovalo. Nadechl jsem se a ve snaze se na židli moc nehýbat, jsem pomalu začal jíst.
   Mamka s Andrém se vesele bavili a Dorien… měl jsem pocit, že ze mě nespustil oči. Jakoby všechno věděl, jakoby věděl i to, že jsem si několikrát užil i s myšlenkou na něj. No co, byl to sexy chlap, bylo na něm dokonalé snad všechno včetně jeho hlasu. I když jsem ho slyšel promluvit snad jen jednou a jen jedno slovo – ´založit´- když mi přinesl do archivu nějaké další smlouvy. Tedy až na jeho chování, které jsem prostě nedokázal pochopit. Nebavil se snad s nikým, pokud vyloženě nemusel. Zato měl schopnost zjevovat se v tu nejméně očekávanou chvíli jako duch. Jednou mě načapal, jak jsem si v archivu udělal soukromou párty. Se sluchátky v uších jsem kroutil zadkem po celé místnosti, zpíval spolu s mp3, která mi hrála do uší, a z několika milionových smluv jsem si dělal vějíř a pak jsem si s nimi hrál i na večerníčka. Ale nejtrapnější byla snad ta písnička, kterou jsem si zpíval. Jen si představte, že nějaký pošuk lítá po místnosti, kroutí prdelí a zpívá si ´Je to hřích, je to hřích, kapka potu na koulích, k ní se čupky cpou, chtěj jí volíznout…´. Ano, přesně to jsem si zpíval, dokud jsem si u dveří nevšiml stojícího Doriena, který mě s nadzvednutým obočím sledoval. Myslel jsem, že mě na minutu vyrazí, ale jakmile jsem začal koktat omluvy, skoro jsem se přizabil o nějakou krabici a snažil se zachytit padající komín šanonů, odložil Dorien složku, kterou měl v ruce, bokem a odešel. Od té doby jsem měl raději zapnuté jen rádio s tuctovými songy a zprávami, kde se stala jaká nehoda a kde je jaká uzavírka.

    Měl jsem z něj rozporuplné pocity. Vždycky, kdy jsem ho ve firmě potkal, jsem od něj nedokázal odtrhnout pohled. Pohyboval se sebejistě, oblek mu vždy perfektně padnul, až jsem kolikrát měl chuť zatáhnout ho někam do kouta, přitáhnout si ho za tu jeho kravatu k sobě a ochutnat ty rty většinu času stěžené do přísné linky. Toužil jsem cítit jeho strniště na své kůži.
   Už několikrát jsem si všiml jeho zlozvyku okusovat tužky, čímž se tužky staly mým úhlavním nepřítelem. Když jsem byl ve skladu pro nové kancelářské bloky a sponky, okamžitě si získaly moji plnou pozornost a hlavu mi naplnily představy, jak mě tiskne ke zdi skladu a zasouvá mi je do zadečku, znovu a znovu a pak jak mi tam strká něco většího.

   Bezděčně jsem tiše zasténal a vysloužil si tak plnou pozornost celého stolu.
   „Ronnie? Děje se něco?“
   „No… jo… je to výborné, mmm,“ zkusil jsem znovu tentokrát labužnicky zasténat, když jsem si do pusy strčil další sousto. Chvilku mě sledovala, než jen zakroutila hlavou a znovu otočila hlavu k Andrému. Zvedl jsem oči a střetl se s Dorienovým pohledem.  Sledoval mě a na rtech mu pohrával lehký úšklebek. Lehce jsem se na něj zamračil a sklonil hlavu k jídlu. Bylo špatné, hodně špatné myslet teď na jakoukoliv věc, která byť jen vzdáleně mohla souviset se sexem. Ve snaze odvést svou pozornost k něčemu jinému než k vibrující hračce v mém zadku a krví přeplněnému orgánu vepředu, jsem znovu začal jíst.

   Nesnědl jsem snad ani polovinu toho, co jsem měl na talíři. Nešlo to, měl jsem stažený žaludek, těsné kalhoty a šílenou potřebu se sebe dotknout, což jsem si ale přísně zakazoval. Ejakulovat u stolu s těmi lidmi okolo? To doopravdy ne. A ani jsem nemohl odejít! Mamka bytostně nesnášela, když někdo odcházel od stolu, dokud se nedojedlo. Tak jsem jen tiše trpěl a modlil se, abych byl konečně propuštěn.
   V naději jsem se zadíval na Doriena, který odložil příbor. K mému velkému zklamání se ale ubrousku ani nedotkl, místo toho si stáhl sako, které odložil bokem, povolil kravatu i s horním knoflíčkem a ohrnul si rukávy na bílé košili.
   „Horko,“ pousmál se na mamku, která ho jen s nadzvednutým obočím sledovala.
   „Och, to stačí říct,“ usmála se, hned sáhla po ovladači od klimatizace a zapnula ji. Ano, Dorien měl pravdu, bylo tu zatracené horko, obzvlášť když do mě opět zabodl posměšný pohled, než znovu začal jíst. Pod košilí se mu rýsovaly svaly a já měl pocit, že si spletl velikosti a měl si koupit větší, jelikož tahle mu byla malá. Lépe jsem si taky mohl prohlédnout jeho dokonale opálenou kůži, která výrazně kontrastovala s bílou košilí. Poslední kapkou bylo, když upil vína a jazykem slízl kapku, která mu zůstala na rtech. Pnutí v kalhotách snad ještě zintenzivnilo, i když jsem si myslel, že už to není možné. Sáhl jsem po skleničce vína, kterou každému mamka k večeři nalila a najednou ji kopnul do sebe. Připadalo mi, jakoby všechno dělal naschvál, jakoby dobře věděl, co se děje a chtěl mě to nechat pěkně vyžrat.

   Poslední minuty večeře jsem se modlil, aby už to skončilo, aby všichni dojedli a já se mohl aspoň na chvilku vypařit. Nakonec bylo mé přání přeci jen vyslyšeno, když se mamka zvedla, aby sklidila ze stolu. Vydržel jsem, jen dokud nezmizela v kuchyni, aby mě nemohla peskovat, než jsem se pomalu zvednul a s omluvou zamířil do pokoje. Každý krok bylo mučení a každý schod byla cesta do pekla, tiskl jsem k sobě zuby a snažil se myslet na to, že mučení bude za chvilku konec.
   Z šuplíku jsem vyhrabal pravítko a lehnul na zem, abych zpod skříně vyšťouchal ten ovladač, což se mi naštěstí po několika sprostých nadávkách a výhružkách, že už ho nikdy nepoužiju, podařilo a já konečně mohl stisknout to prokleté tlačítko k vypnutí mého mučení.
   Tiše jsem vydechl, polovina byla za mnou, zbývalo už jen jediné – vytáhnout ze sebe tu věc. Odplazil jsem se do koupelny, která byla naštěstí propojena s mým pokojem. Neměl jsem sílu udělat už ani jeden krok, nadlidským výkonem bylo se i zvednout. Musel na mě být vážně vtipný pohled, ale zpětně jsem přesvědčený o tom, že za to mohlo to množství vína, které jsem vypil. Chvilku jsem se musel vydýchat, než jsem rukama sklouznul k zapínání kalhot s cílem konečně všechno ukončit. To mi ale nebylo dopřáno.

   Vykvikl jsem jako trefené podsvinče, když se mi kolíček v zadku znovu rozvibroval a vypnul a pak zase. Zmateně jsem se začal rozhlížet, kde je ten zatracený ovladač a jak je možné, že si dělá, co chce, ale nikde nebyl. Teprve když jsem se zadíval před sebe do zrcadla, ztuhnul jsem. Za mnou stál Dorien s tou blbou krabičkou v ruce a na rtech mu hrál pobavený úšklebek.
  „D-dej mi to, prosím,“ otočil jsem se k němu a natáhl ruku. Chvilku mě sledoval, než ke mně udělal několik kroků a natiskl mě k umyvadlu. Znovu jsem vyjekl, jelikož mi umyvadlo sahalo přesně do úrovně zadku a nešetrné natlačení na něj jen víc zabořilo kolíček do mé dírky. Snažil jsem se ho odstrčit, ale bylo to jako tlačit do skály nebo mě po všem tom víně a mučení už opustily všechny síly.
   Netuším, jak se mi dostal přes kalhoty, ale najednou jsem v nich měl jeho ruku, která sevřela moji erekci, až mi nezbylo nic jiného než zalapat po dechu. Spodní prádlo jsem neměl, jelikož jsem si ho v tom fofru nestihl obléct, tak měl o problém míň. Kalhoty se mi sesunuly ke kotníkům, a kdybych nebyl tak opilý a nadržený, nejspíš bych zrudnul studem, že mě tu osahává chlap, se kterým jsem v životě téměř nepromluvil. Teď jsem ale dokázal myslet jen na jedno, ať s tou rukou sakra pohne, když už ji tam má a ať mě udělá.

   Hlasitě jsem zasténal, když znovu zapnul kolíček a s rukou doopravdy pohnul. Okamžik na to mi ale na rtech přistála jeho druhá dlaň. Chtěl jsem protestovat, ale jediný pohled do jeho očí, mě umlčel. Sledoval mě tím svým dokonalým pohledem, pod kterým se musely podlamovat kolena každé ženě i každému gayovi a já měl pocit, že jsem spatřil svatý grál a můžu umřít.
   Znovu jsem, už ale utlumen jeho dlaní, zasténal, když začal pravidelně pohybovat rukou v mém klíně. Bylo mi jasné, že tohle dlouho nevydržím, takhle vzrušený jsem nebyl snad ještě nikdy, takže mu to nedalo ani moc práce, než jsem se několikrát pokusil přirazit proti jeho ruce a udělal se. Kdybych mohl křičet, křičel bych tak, že by to beztak vzbudilo i všechny sousedy, viděl jsem snad tisíce hvězdiček, ohňostroj barev a kdybych si mohl vybrat čas své smrti, bylo by to právě teď.

   Pak ale obě ruce zmizely, přestalo i vibrování v útrobách mého zadku a já zaslechl tekoucí vodu. Pootevřel jsem oči a zadíval se na Doriena, který si myl ruce, nejspíše zaneřáděné od mého spermatu. Věnoval mi jen jediný ohled, když si je utíral do suchého ručníku, než se otočil a odešel. Nechal mě tam stát s kalhotami u kotníků a pravděpodobně dosud nejlepším zážitkem mého sexuálního života.