Zelené verše
Zelené verše
17. července 2009 v 16:39 | Jiří Ošlejšek
46. ekologických básní - prezentace 5 básní.
Návštěvník
Přistál jsem ve slané,
zašpiněné vodě,
nebudu se vzdalovati
od kosmické lodě.
Zdržím se tu jenom na pár chvil,
nerad bych se tady otrávil.
Nevím na co jste tak hrdí,
atmosféra vám tu smrdí.
Vypouštíte svoje jedy
do vody a do přírody.
Špína se pak z přírody a travin
dostane k Vám na stůl, do potravin.
Jak se špíny zbavíte,
že to ještě nevíte?
Ani pes, když uleví si,
do talířku nevenčí si!
Těm, co vám tu dirigují,
asi mozky nefungují,
místo čisté energie,
spalujete fosílie.
Dobrá rada vám tu schází,
pospícháte do nesnází.
Když to někdo nezarazí,
zas budete chodit nazí.
Právo na život
Co je to právo na život?
Na to vám právník odpoví.
Nepozná to jen idiot,
že vraždí svoje okolí.
Každý den svědky jsme další tragedie.
Vzácný druh tvora ze světa mizí.
Smrtí mu skončila naše tyranie,
tu láska k životu je pojem cizí.
Na život každý právo má,
savec, had nebo ptáček,
člověk se tím řídit nehodlá,
v tom je ten pravý háček.
" Pán", všeho tvorstva živého
dravě po přírodě sáh?
Brzy dojde i na něho,
bezcitný je to vrah.
Stále se pokrokem chlubí,
na všechno brousí si zuby.
Všude přírodu hubí,
vede svět do záhuby.
Proč nestydí se za své činy,
proč dělá tolik hříchů?
Až bude pykat za zločiny,
pak ztratí svoji pýchu.
Právo odsoudí naši vinu.
Na Zemi život ničíme.
Co následuje po zločinu?
My sami sebe soudíme!
Léčivá studánka
Našel jsem v lese studánku,
je blízko Mariánských Lázní,
když voda teče do džbánku,
slyším, jak zvonky zazní.
Zázračnou léčivou sílu voda má,
vytéká z velké skály.
Některá horká je, jiná studená,
má v sobě minerály.
Večer když zahraje barevná fontána,
každý se diví a žasne,
ten kdo ji uviděl, stál by tu do rána,
než světlo z vody zhasne.
Voda co léčila, léčí i dnes,
važte si přírody a jejich darů,
studánky léčivé, Slavkovský les pravé
jsou poklady Karlových Varů.
Chraňme si všechny studánky,
poslyšte, co básník praví,
není to věc jen morálky,
chraňme si svoje zdraví!
Ekonomie
Ekonomie kontra ekologie,
ty dvě se jaksi nemají rády.
Mají své protichůdné technologie,
co jedna chce, to druhé vadí.
Ekonomie se nedá uprosit.
Zákon trhu v ní vládne.
Chystá se život zardousit,
jen po penězích prahne.
Údajná její prosperita,
ta že nás všechny spasí?
Jen kdo se strká u koryta,
veřejně bludy hlásí.
Stádo ekonomických fanatiků
pořádá svoje závody,
za skandování politiků
vedou svět do záhuby.
Komu co ještě trhnout,
jak tržně získat prachy?
Peníze sebrat a zdrhnout,
klepat se o ně strachy.
V důsledku zvýšení výroby
a její produkce,
dochází k ničení přírody
a její destrukce.
Pomoci měl by bohatší sever jihu,
změnit včas svoje tržní postoje.
Tak aby jih nedělal tu samou chybu
ke škodě světového vývoje.
I když je člověk svým pánem,
nebude tu žít navždy.
Řídí se absurdním plánem
hromadné sebevraždy.
Příroda
Milujte překrásnou přírodu,
ona je zárukou vašeho žití,
chraňte ji jak svoji zahradu,
kde rostou stromy a kde voní kvítí.
Kdo nemá rád přírodu,
nebude ho míti ráda,
uchystá mu pohromu,
ukáže mu svoje záda.
Může žít příroda bez člověka? Ano.
Zamysli se už člověče!
Obráceně to nejde,to je nám známo,
voda do kopce neteče!
Bohatý, chudý, zloděj i poctivec,
každý druhému něco vyčítá.
Kdo asi mít bude pravdu nakonec?
Příroda, ta nám to všem spočítá.
Hlušec svoji pravdu má,
ekologa nevnímá,
o přírodu nemá zájem,
ničí vše, co bylo rájem.
---------------------------------------------------------------------------------------
Autor : Jiří Ošlejšek
Název : Zelené verše. Ilustrace : Rolland
Vydal : autor ve vlastním nákladu.
E-mail : OslejsekJiri@seznam.cz Vydání : druhé
Výtisků : 100 ks Datum : říjen 2008
ISNB : 978-80-254-2759-0
