Catonova dvojverší
CATONOVA DVOJVERŠÍ (zvaná též DICTA CATONIS či CATONETA anebo prostě CATO) je sbírka latinských přísloví, mudrosloví a moralit z 3.-4. století od jinak neznámého autora jménem DIONÝSIUS CATO. CATONOVA DVOJVERŠÍ byla ve středověku nejoblíbenější učebnicí latiny, která byla ceněna nejen jako výborná cvičebnice latinského jazyka, ale i pro svá mravní naučení. Jako pomůcka k výuce latiny byla používána až do 18. století. Ve středověku to byla jedna z nejznámějších knih; byla přeložena do mnoha jazyků. Dvojverší z této knihy musili znát středověcí studenti zpaměti.
MAIORI CONCEDE
Ustup většímu (= lepšímu)
Mravní zásada, která je uvedena hned na začátku Catonovy sbírky mezi nejdůležitějšími. Je známá také z ezopských bajek (Maiori minor cedat in arte sua – Kdo umí méně, ať ustoupí lepšímu).
FRONTE CAPILLATA, POST EST OCCASIO CALVA
Příležitost je vlasatá vpředu a plešatá v týle
Pramenem je Phaedrova bajka 5,8: Příležitost se lépe chytá zpředu, tj. včas, v pravý okamžik, později už vyklouzne z ruky. Srov.: Chytni příležitost za pačesy.
LABITUR EXIGUO, QUOD PARTUM EST TEMPORE LONGO
To, co se rodilo po dlouhý čas, i okamžik zmaří
CRIMEN VINI NULLUM EST, SED CULPA BIBENTIS
Ve víně zločin není, leč plně vinen je pijan
CUM RECTE VIVAS, NE CURES VERBA MALORUM
Žiješ-li poctivě, nedbej na řeči zlovolných lidí
SERMO DATUR CUNCTIS, ANIMI SAPIENTIA PAUCIS
Každému je dána řeč, jen některým duševní moudrost
REBUS IN ADVERSIS ANIMUM SUBMITTERE NOLI.
SPEM RETINE! SPES UNA HOMINEM NEC MORTE RELINQUIT
Neklesej na mysli, když je ti někdy nepřízniv osud.
Doufej! Jen naděje nevzdá se muž ani ve chvíli smrti
STULTITIAM SIMULARE LOCO SAPIENTIA SUMMA EST
Předstírat na správném místě hloupost je velice moudré
VICTOREM A VICTO SUPERARI SAEPE VIDEMUS
Vidíme často, že vítěz je přemožen tím, koho přemohl
VIRTUTEM PRIMAM ESSE PUTA COMPESCERE LINGUAM!
(Catonova dvojverší 1,3,1; cit. Molière, Žárlivý břídil 1,6)
Pomni, že první ctností je držet na uzdě jazyk!
Tato latinská slova vkládá Molière do úst pyšného doktora, jenž je pronáší ve větě: „Říkat málo slovy hodně je krásná vlastnost a příliš hovorní lidé nebudí u posluchačů nikdy pozornost, nýbrž jsou naopak velmi často obtížní, takže jim nikdo nenaslouchá. Virtutem primam esse puta compescere linguam! Ano, nejkrásnější vlastností slušného člověka je mluvit málo.“
VULNERA DUM SANAS, DOLOR EST MEDICINA DOLORIS
Léčíš-li rány, je bolest vždy na bolest nejlepším lékem
Smysl je asi ten, že bolest lze vyléčit jen další bolestí (i v přeneseném smyslu).
ALTA CADUNT ODIIS, PARVA EXTOLLUNTUR AMORE
Láska pozvedá nízké, nenávistí se vysoké hroutí
QUOD DARE NON POSSIS, VERBIS PROMITTERE NOLI,
NE SIS VENTOSUS, DUM VIR BONUS ESSE VIDERIS
To, co nemůžeš dáti, to neslibuj planými slovy,
nebuď jak vrtkavý vánek, ač zdáš se být pořádným mužem
QUOD IUSTUM EST PETITO, VEL QUOD VIDEATUR HONESTUM
Žádej, co je spravedlivé, nebo co se aspoň zdá být čestné
NULLI TACUISSE NOCET, NOCET ESSE LOCUTUM
Z mlčení nevzejde škoda, z mluvení bývá však zle
EXIGUA EST TRIBUENDA FIDES, QUI MULTA LOQUUNTUR
Jen málo důvěry zaslouží, kdo mnoho řečí namluví
DOCTRINA EST FRUCTUS DULCIS RADICIS AMARAE
Vzdělání je sladký plod hořkého kořene
Středověká formulace antické myšlenky, jejímž autorem je nejspíše Ísokratés (4. stol. př.n.l.). Práce je trpká, její plody sladké.
IMPEDIT IRA ANIMUM, NE POSSIT CERNERE VERUM
Snadno zabrání hněv, aby mysl poznala pravdu
INTERPONE TUIS INTERDUM GAUDIA CURIS, UT POSSIS ANIMO QUEMVIS SUFFERRE LABOREM
Se svými starostmi občas i radost a veselí střídej, abys měl dosti sil a snesl kdejakou svízel
RARA DATUR LONGO PRUDENTIA TEMPORIS USU
Vzácnou moudrost dá ti hlavně zkušenost dlouhá
TEMPORA NE CULPES, CUM SIT TIBI CAUSA DOLORIS
Dobu neobviňuj, když sám jsi příčinou žalu
Smysl: špatná není nikdy doba, v níž lidé žijí, nýbrž vždy jen lidé, kteří ji tvoří.
CONVENIET NULLI, QUI SECUM DISSIDET IPSE
Sám sobě protivný, všem bude na obtíž
NON CREDAS UNDAM PLACIDAM NON ESSE PROFUNDAM
Nevěř, že tichá a klidná voda snad hluboká není
Volně podle Catonova dvojverší (4,41,2).
QUAE SUBITO ADVENIUNT, MULTO GRAVIORA VIDENTUR
Co se přihodí náhle, zdá se být mnohem těžší
Proverbiální rčení připisované Catonovi.