Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chata v údolí

30. 8. 2020

Blíží se léto, sluníčko nabírá na síle a ty jsi navrhl, že by bylo fajn vyrazit si po čase zase na naši chalupu. Chata leží v údolíčku, ke kterému se nedá ani pořádně dojet autem. Přijíždíme na konec štěrkové silnice, kde musíme nechat auto a vzít si věci na záda. Chata leží asi 2 km odsud.
Asi za půl hodiny od vystoupení z auta už lovíš klíček schovaný za trámem zvenku chaty. Je to překrásný srub, který má dvě místnosti. jedna, do které se přímo vchází z venku, je obytná místnost s kamny na vaření a velikým stolem. Ta druhá slouží čistě pro naše aktivity a na spaní. Nachází se v ní jedna veliká šatní skříň obsahující všechno potřebné, dále se zde dá najít dvoulůžková postel s čelem, v němž jsou navrtané kroužky. Po drobném prozkoumání by člověk objevil i hák ve stropě nebo uvolněná prkna v podlaze, pod kterými se skrývají kruhy něco málo přes metr od sebe. Po příchodu si dopřáváme odpočinku na sluníčku před chatou a vykládáme o všem možném. Popíjíme výborné víno, které jsme si přivezli a rozhlížíme se po svazích obklopujících naše krásné údolíčko. Když už nemáme co dolít do prázdných skleniček, rozhodneme se, že už druhou láhev načínat nebudeme a prozrazuješ mi, že máš pro mě nějaké speciální překvapení.
Když jsme v chatě, zavazuješ mi šátkem oči, poznám že mě vedeš do vedlejší místnosti.
"Teď budeš dělat všechno přesně jak ti řeknu, rozumělas?" tvůj hlas se proměnil, je to tak vždy. Z milého se stává hlas rozkazovačný. Takový, který se nedá neuposlechnout. Kývám hlavou a se zatajeným dechem očekávám to tvé překvapení. Začínáš mě pomalu svlékat, není to náročné, venku je poměrně teplo, takže toho na sobě moc nemám. Nebráním se ti, jednak jsem zvědavá, co sis vymyslel, a jednak vím, že stejně nemám šanci. Uvolňuješ prkno v podlaze, ten zvuk znám velice dobře, pokaždé když ho slyším, pocítím zvláštní, ale vzrušující mrazení. Přivedeš mě ke kruhům v podlaze, lehkým pohybem mě přinutíš dát nohy na správná místa. Ruce mi zvedáš a pomocí provazu přivazuješ k háku ve stropě. Teď mi rozvazuješ oči abych se podívala, co za překvapení pro mě máš. Jsou to důtky. Projede mnou opět to zvláštní mrazení, taky se trochu polekám. Tohoto lehkého záchvěvu si všimneš. Začínáš tedy poměrně mírně, spíš to hladí, skoro to necítím. Pečlivě pozoruješ výrazy mé tváře a pomalu přidáváš na síle. Rány umisťuješ na různá místa. Rány začínají být velice silné, při jedné takové ráně přes prsa mi unikne bolestivé usyknutí, které je však spojené se vzdechem. Ten tě ubezpečuje, že je vše v pořádku a pokračuješ. Moje výkřiky spojené se vzdechy vzrušení se stupňují. Při každé ráně už vykřiknu, ne vždy stejně záleží, kam dopadne. Když se ti podaří uštědřit mi jednu velice silnou ránu do rozkroku, roztřesu se. V tu chvíli mě rychle odvazuješ, posíláš mě na postel a rychle se svlékáš. Podle tvého přání si lehám na břicho a nadzvedávám zadek. Krátkou chvíli mě dráždíš rukou a zjišťuješ, jak moc jsem během výprasku zvlhla. A už do mě pronikáš. Silně přirážíš, chytáš mě za vlasy a zvrátíš mi hlavu dozadu. Začínám pomalu sténat slastí, když tu najednou přestáváš. Otáčíš si mě na záda, ruce musím pořád držet za hlavou.
Dráždíš mě, drtíš mi poštěváčka, chvíli zase ňadra a až moc energie věnuješ bradavkám... po chvíli bereš do ruky důtky a biješ mě přes prsa i přes kundičku. Uštědříš mi několik ran, při kterých mám co dělat abych udržela ruce za hlavou. A znova do mě vnikáš, nepřestáváš mi však čas od času připomenout ranou přes prsa svou nadřazenost. Dostávám se téměř do transu, vnímám tu úžasnou a slastnou bolest i úžasný pocit, který mi vytváříš svým silným přirážením. Už nedokážu být potichu ani na chvíli. Křičím slastí a ty nepřestáváš s přirážením, spíš naopak zrychluješ, a i když se to zdá nemožná, zvyšuješ i sílu přirážení. A už jsem oba v sedmém nebi.
Leháš si vedle mě a odpočíváš. Opatrně se tě ptám, jestli už můžu dát ruce jinam a ty mi to dovoluješ. Tón tvého hlasu stále napovídá, že si pořád ve své roli. Jemně se k tobě přitulím a děkuji ti. Zbývající čas na chatě jsme si báječně užili a oba velice spokojeni jsme po víkendu odjížděli zpátky do přeplněného města.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář