Galerie osobností města Bílovce

PhDr. Emanuel Grepl pracoval v novojičínském muzeu od roku 1964, kdy nastoupil do svého prvního zaměstnání po studiu archeologie na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně. Brno bylo zároveň jeho rodným městem a také se tam od nás ze severní Moravy vždy rád vracel a udržoval osobní i pracovní kontakty. Zpočátku žil a pracoval v Novém Jičíně. Když se oženil, stala se jeho trvalým domovem Kopřivnice, kde se svou manželkou společně vychovávali dceru Elišku. V tehdejším Vlastivědném ústavu v Novém Jičíně (dnes Muzeum Novojičínska) byl nejen prvním archeologem, ale také jedním z prvních odborných pracovníků. Za 47 let své nepřetržité pracovní existence se stal živoucí kronikou této instituce. Dlouhá léta byl v muzeu vedoucím historického oddělení, byl členem redakční rady Vlastivědného sborníku Novojičínska, členem vědecké rady Muzea Novojičínska. Jeho hlavní odborný zájem směřoval k období paleolitu, což dokládají archeologické výzkumy v jeskyni Šipce ve Štramberku, které prováděl již v letech 1966 a 1967. Do muzejních sbírek získal cenné exponáty z hradu Starý Jičín, púchovského sídliště Požaha na Kojetíně, sídliště popelnicových polí v Hájově či zaniklé středověké osady Heltínov na Spálovsku. Na území městských památkových rezervací Nový Jičín, Příbor a Štramberk, památkových zón a významných archeologických nalezišť zastával archeologický dozor při výkopových pracích a vytvářel tak po desítky let obraz pravěké a středověké minulosti širšího regionu Novojičínska. Koncem 90. let se stal koordinátorem mezinárodního víceletého projektu Průzkum pravěkých výšinných sídel v Pobeskydí mezi Bečvou a Białou, který byl výsledkem dlouholeté odborné spolupráce Slezské univerzity v Opavě, Muzea v Bielsku-Białé, Muzea Novojičínska a Muzea Beskyd ve Frýdku Místku. Prezentační činnost muzea je se jménem dr. Grepla neodmyslitelně spojena v podobě stálých expozic — především původní expozice v Muzeu ve Štramberku, v Památníku F. Palackého v Hodslavicích a také v Žerotínském zámku v Novém Jičíně, kde byl autorem samostatné expozice archeologie otevřené v roce 1987 u příležitosti 100. výročí založení novojičínského muzea. Pamětníci si jistě vybaví nezapomenutelnou postavu římského vojevůdce, kterou Emanuel Grepl ztvárnil jako jednu z prvních historických postav při slavnostním muzejním setkání v Hotelu Praha. Z desítek titulů výstavních projektů vzpomeňme výstavu Hrad Starý Jičín (1990) či výstavu s mezinárodní účastí Na pokraji keltského světa (1997). Na expozici o historii města Nového Jičína otevřené v loňském roce měl nejen odborné zásluhy, ale návštěvníci vernisáže jej mohli spatřit a obdivovat jako generála Laudona, který jako živý obraz umocňoval působnost expozice. Historických osobností, které dr. Grepl svým nezapomenutelným způsobem ztvárnil, jsou celé desítky. Odráželo se v nich nejen nesporné herecké nadání, ale také skutečnost, že byl velkým znalcem historie a každou postavu, do jejíž podoby se převtělil, dokonale znal - jako historik věděl vše o době, ve které tyto postavy žily, o místech a osobnostech, které byly s danou dobou spojeny. Jeho věhlas na tomto poli dalece překračuje hranice regionu, muzejní i laická veřejnost jej poznala na každoročních Veletrzích muzeí České republiky v Třebíči jako Františka Palackého, Sigmunda Freuda či legendárního generála Laudona. Na zahájení výstavy klobouků slavných osobností, kterou Muzeum Novojičínska uspořádalo v roce 2009 ve výstavních prostorách Senátu České republiky v Praze, byl dr. Grepl v podobě Františka Palackého nejfotografovanější osobou vernisáže. Velmi si vážil titulu osobnost kultury města Nového Jičína, kterou byl poctěn v roce 2010. Pan doktor Grepl se také velkou měrou přičinil na otevření zámku v Bílovci.