Andreas Rutzky von Brennau - Slavný bílovecký generál
částečně dřevěný dům čp. 116 na Zámecké ulici v Bílovci patřil v roce 1767 Felixi Pflegrovi od něho dům koupili Franz a Edmund Fabiánovi. V roce 1827 odkoupil dům nedaleko zámku bílovecký zámečník Andreas Rutzky s manželkou Theklou.
O rok později se jim narodil syn Andreas. Budoucí slavný c a k generál-major a vojenský spisovatel.
V revolučním roce 1848 vstoupil devatenáctiletý syn bíloveckého zámečníka Rutzkého do císařského pluku č. 49 s garnizonou v Brně.
Vystudoval Dělostřeleckou akademii v Olomouci a byl povýšen do hodnosti nadporučíka polního dělostřeleckého pluku č. 1 .
Od roku 1858 byl jmenován profesorem na Technické vojenské akademii ve Vídni. V rámci své pedagogické práce napsal několik článků a knih, včetně technického průvodce teorií zbraní pro Technickou vojenskou akademii.
Po vypuknutí Prusko - Rakouské války v roce 1866 byl převelen k severní armádě maršála Ludwiga von Benedek.
V roce 1875 byl jmenován majorem o rok později velitelem pevnostního dělostřeleckého pluku č. 4, 1879 podplukovníkem a 1883 plukovníkem a dělostřeleckým ředitelem XIV. sboru se sídlem v Innsbrucku . 1. května 1888 odešel z funkce generálmajora ad honores a 17. září 1887 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Brennau. Získal císařskou rakouskou vojenskou medaili za zásluhy na červené stuze ( Signum Laudis ).
Byl ženatý s Františkou Alosii Polin, měli čtyři dcery a dva syny Andrease a Maximiliana. Jeho mladší bratr Edmund si vzal 28. února 1867 v Moravské Ostravě Seraphinu Josefu Annu Mayrhoferovou, měli dvě dcery a syna Karla. Manželka, Maximiliána Rutzkého von Brennau (*18. září 1880 v Dubrovníku, † 12. ledna 1952 v Grazu), držitele Zlaté medaile za statečnost, plukovníka v pěším pluku č. 27, Alžběta "Elsa "Rutzky“š lechtična z Brennau (* 2. června 1892, † 3. března 1972 v Grazu), pocházela z dynastie rakouských „králů kinematografie“ byla majitelka zahradní vily v Laßnitzhöhe v Grazu.
