Galerie osobností města Bílovce

Narodila se 13. ledna 1870 do rodiny oblíbeného bíloveckého městského lékaře MUDr. Wenzla Schuberta. Pan doktor s manželkou Leopoldinou, syny Karlem Quidem a Emilem obývali velký prostorný byt v domě čp. 146 ( dnes zde sídlí městský úřad).

Když bylo Emmě 11 let, přestěhovali se do Opavy, kde otec získal možnost převzít soukromou zubařskou praxi. V hlavním městě Rakouského Slezska – Opavě Emma poprvé „přičichla“ k vůni divadla. Její otec byl nadšený ochotnický herec a často brával malou dcerku na divadelní zkoušky. To byl asi ten hlavní důvod proč odešla do Vídně studovat herectví. Dostala se pod „křídla“ hereckého barda Ferdinanda Krachera, který v ní našel opravdový herecký talent.

Nebylo žádným tajemstvím, že tehdejší divadlo poměrně upadalo a postrádalo mladé talentované herce. První menší epizodní roli si slečna Emma zahrála v divadelní hře svého učitele: „Marie Terezie a baron Trenk, velitel uherských pandurů“

Velkého úspěchu se dočkala v roce 1893 jako královna Marie Stuartovna ve stejnojmenné hře Friedericha Schillera. Kritika nešetřila chválou na adresu začínající herečky: „Miláček publika, všestranná mladá herečka s nebývalým talentem...“

Další role se jen hrnou. Herečka byla obsazován do tragédií i komedií ale také operet. Důkazem je rekordní počet titulů, ve kterých během svého krátkého angažmá ve Vídní hrála. Během 17 měsíců si zahrála na jevišti ve více jak 20 rolích.

Pak odchází do angažmá ve Vídeňském Novém Městě a do městského divadla v Kolíně nad Rýnem. Opět s fenomenálním úspěchem. V roce 1896 získává stálé angažmá v Grazu.

Když budeme citovat tehdejší noviny: „Mladá herečka zazářila ve hře Kapka jedu od Oscara Blumenthala...“ A můžeme jmenovat další její velké role: César a Kleopatra (Ftateeta), Jak důležité je míti Filipa (Lady Bracknell), Kolportáž (Hraběnka von Stjernenhoe)…

Herečka ovšem nezapomínala na svůj rodný kraj. Několikrát hostovala v divadlech v Olomouci a Opavě. V červnu roku 1918 přijela na svatbu svého staršího bratra Quida, uznávaného opavského zubaře.

Stárnoucí herečka byla dlouho svobodná, teprve 25. května 1919 se provdala za svého hereckého kolegu Fritze Grossmanna (v divadelních novinách je označován jako první milovník).

Emma Schubert – Grossmann je některými novináři označovaná jako„matka divadla“ nemá ani po „padesátce“ o velké role nouzi, ale jde také s dobou. Nastudovala pro Radio Graz, rozhlasovou divadelní hru, brněnského rodáka Jana Lustiga – Tannhaeuser a žokejové.

Do hereckého důchodu odešla po těžkém úrazu, 1. září 1932, kdy byla sražena projíždějící tramvají.

Zemřela o deset let později ve věku 72 let v Grazu.