Leo Hanke - rychtář ve Staré Vsi
Hlavním hrdinou našeho příběhu bude dědičný rychtář ze Staré Vsi u Bílovce Leo Hanke.
Na úvod si musíme říci kdo vůbec byl takový rychtář. Rychtář neboli šoltys či judex byl styčným článkem mezi vrchností a vesnickým obyvatelstvem. Jeho hlavní povinností bylo udržování pořádku, dohlížel na robotní povinnosti poddaných v případě potřeby mohl soudit i méně závažné delikty a držel „zbrojnou“ povinnost. Na druhou stranu měl od vrchnosti četné úlevy a výsady. Mohl provozovat krčmu, řeznické lávky, mlýny. Měl právo honu nízké zvěře a rybolovu.
Dědičná rychta čp.1 ve Staré Vsi u Bílovce byla velmi stará. V Zemském archivu je uchována listina z roku 1440 v níž fulnečtí Augustiniání obnovují všechny privilegia rychtáři Hanušovi ze Staré Vsi, obce která leží nedaleko města Bílovce.
Na počátku 18. století se stává dědičným rychtářem ve Staré Vsi Franz Bayer (Beier). Svobodný rychtář František Beyer odváděl fulnecké vrchnosti 19 gr. v hotových penězích a „pocty“ 4 „pleca“ šunky a 10 slepic.
Svobodní rychtáři z rodu Hanke
V říjnu roku 1773 se konala v Bravanticích slavná svatba. Gottfried syn dědičného rychtáře Georga Hankeho se oženil s Kateřinou (nar. 1745 ve Staré Vsi) dcerou Johanna Bayera svobodného rychtáře ze Staré Vsi u Bílovce. Toho dne započala téměř stoletá vláda rodu Hanke na staroveské rychtě. Byly to roky nebývalé prosperity. V září roku 1778 se rychtáři a rychtářce narodil pokračovatel rodu Johann Matheus Hanke.
Na rychtu do Staré Vsi často zajížděl také samotný baron František Sedlnitzký z Choltic pán na Výškovicích. V té době baron Sedlnitzký začal se stavbou nového panského sídla ve Výškovicích. Možná u šálku dobré voňavé kávy uzrála v hlavně bohatého rychtáře myšlenka na přestavbu staré rychty na pohodlné sídlo. To už se ovšem můžeme jen dohadovat. Nicméně na počátku 19. století postavil Gottfried Hanke ve Staré Vsi krásnou empirovou rychtu s mansardovou střechou s trojúhelníkovým štítem. Budova připomínala zámeček nějakého venkovského šlechtice než obydlí „pouhého“ rychtáře.
Nyní budeme muset trochu přeskočit až na Gottfriedova vnuka, posledního dědičného rychtáře Leo Hankeho (nar.1817, zemř. 1876). Mladý pán Leo se 5. července 1841 oženil s Antonií, dcerou váženého olomouckého měšťana a obchodníka s exotickým ovocem Josefa Schoenwitze.
Leo Hanke přikoupil k rychtě další pozemky, mlýn a hospodu. Bohatý rychtář také často finančně podržel své přátele. Jedním z nich byl známý bílovecký obchodník Leopold Kutscher. Ten zase na oplátku šel jako kmotr rychtářových dcer Antonie, Sofie, Emmy Augusty a Wilhelminy Ludmily.
V jednom soudním zápise se můžeme dočíst o docela úsměvném problému, které musel rychtář Hanke řešit: „C a K. Krajský soud v Bílovci dne 12. listopadu 1867 rozhodl vyhlásit kuratelu nad sedlákem a mlynářem Johannem Bohatshem usedlým na čp. 43 ve Staré Vsi, protože byl označen jako hýřil a marnotratník. Ostatní dědicové se obávají aby jejich majetek nepřišel nazmar...“. Jako kurátor byl jmenován právě rychtář a starosta Leo Hanke. (Shodou okolností páni otci Fiala a Kubánek – průvodci na větrném mlýně ve Staré Vsi nedávno objevili jméno sedláka Johanna Bohatche, vyryté na palečném kole i s letopočtem 1870).
Panem rychtářem Leo Hankem se uzavřela kapitola této větvě prastarého rychtářského rodu Hanke ve Staré Vsi. Bratranec Gottfrieda Hankeho, Johann Nepomuk byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Hankenstein.
Dcery Leo Hankeho otcův majetek rozprodaly a rychta postupně chátrala. Někteří pamětníci si budovu s mansardovou střechou stojící u cesty na Opavu ještě pamatují. V roce 1960 byla bývalá rychta zakryta novou břidlicovou střechou, ale již 25. listopadu 1966 bylo vyhověno žádosti o zrušení památkové ochrany a o dva roky později šla rychta k zemi. Jak se píše v obecní kronice Staré Vsi: „o její zbourání se zasloužil okresní inspektor J.H, občan ze sousední Slatiny.“
